Vysoká zvěř je nyní dobytkem

Podle vládní vyhlášky platné od letošního října se s faremně chovanou vysokou zvěří musí zacházet jako s hospodářským dobytkem. Tato vyhláška rozpoutala spor mezi chovateli a státními úředníky.

Každý faremně chovaný jelen, muflon či daněk nyní musí mít do 72 hodin po svém narození ušní známku a do půl roku vypálené registrační číslo na zadní části těla. Od října se této zvěři také uřezávají paroží a nesmí se střílet ve volné přírodě, nýbrž se odváží na jatka jako hovězí dobytek. Faremní chovy vysoké zvěře jsou nyní zařazeny také do státních dotačních programů, jako ty zemědělské podniky, které se specializují na chov skotu.

"Vyhlášku vítám. Mají-li veterináři ze zákona dohlížet nad zdravím zvířat a zdravotní nezávadností masa, pak musí bezpečně vědět, z jakého zvířete pochází. U zvěře z farmy se zvyšuje riziko nákazy než u vysoké, která žije ve volné přírodě v jiných podmínkách," řekl nám ředitel Okresní veterinární správy v Trutnově Jaroslav Čechura.

Všeobecně se soudí, že legislativní změnu prosadila lobby chovatelů, aby pobírali dotace, které jsou u dobytka. Nepočítali však s tím, že budou muset značkovat zvěř.

V našem regionu je asi dvacet chovatelů vysoké zvěře registrovaných u Asociace faremních chovů jelenovitých ČR. Jejich jednatelem je Tomáš Čapek ze Srubů u Chocně, který se již šest let věnuje chovu daňků.

"Naší asociaci se nelíbí, že s ní nikdo nekonzultoval připravované legislativní změny. Rozhodli úředníci od stolu," upozornil Čapek. Podle něho farmáři prakticky nic nenamítají proti zavádění ušních známek, výhrady ale mají k vypalování identifikačního čísla.

"Je čtyřmístné a vysoké asi dvanáct centimetrů. Zabere zhruba polovinu hřbetu mladé zvěře. Velký stres a týrání čeká faremně chovanou jelenovitou zvěř i při chytání, převozu a porážce na jatkách. Na to není svým generačním vývojem nijak připravena a strádá mnohem více než hospodářský dobytek. To je podle mne v rozporu se zákonem na ochranu zvířat," dodal Čapek.