Vystoupení ministra zemědělství J.Palase na semináři zemědělských podnikatelů

Vážený pane premiére,Vážený pane předsedo,Dámy a pánové,rád bych se v úvodu svého vystoupení ohlédl trochu do minulosti. V loňském roce jsme přibližně v této době finišovali s přípravami zemědělského a potravinářského sektoru na podmínky evropské legislativy i společného trhu. V dubnu letošního roku jsem se s vámi sešel při obdobné akci, zde na Skalském dvoře, prakticky v předvečer našeho vstupu do Unie. Ta byla pro nás, obrazně řečeno, tehdy ještě velkou neznámou, ale již tehdy bylo zřejmé že zemědělský sektor vstupuje do Evropy dobře připravený a konkurenceschopný.

Nyní, šest měsíců po historickém datu našeho připojení k Evropské unii již můžeme trochu rekapitulovat. Předně chci uvést, že se rozhodně nenaplnily předpovědi vždy připravených kritiků, že nestihneme včas akreditovat Platební agenturu a nebudeme tak moci čerpat finanční prostředky z evropských fondů. Vývoj ukázal, že opak byl pravdou: Česká republika byla první z kandidátských zemí, která svoji Platební agenturu akreditovala, což mělo za následek, že zpočátku administrovala také žádosti o licence z ostatních kandidátských zemí.

Pokud jde o obavy, že Česká republika, přesněji řečeno zemědělský sektor není připraven na čerpání finančních prostředků z unijních zdrojů, pak se opět ukázal pravý opak. U Operačního programu Zemědělství převyšuje počet předložených projektů výrazně možnosti tohoto programu a pozadu nezůstáváme ani u Horizontálního plánu rozvoje venkova, kde je většina opatření naplněna v maximální možné míře.

Rozhodně také nedochází k tolik proklamovanému masivnímu vykupování půdy zahraničními zájemci, a nepotvrdily se ani předpoklady spekulantů, že cena zemědělské půdy po vstupu do Unie poroste do závratné výše. Bohužel, právě tyto spekulace mnohde zamezily nákupu či pronájmu půdy našim zemědělcům, kteří měli zájem na ní hospodařit.

U půdy bych se ještě rád na chvíli zastavil. Vyčítáte ministerstvu zemědělství, že zahraniční farmáři mají ještě další zdroje příjmů od státu než jen dotace. Nemyslím si, že by český stát pro vás nic nedělal, což je vidět právě na příkladu půdy. Všichni víme, že v České republice je poněkud nestandardní situace, protože se z 90 % hospodaří na půdě pronajaté. Proto bylo naši maximální snahou.“rozhýbat“ trh s půdou, a to i s nestátní. Právě za tímto účelem byl zřízen dotační titul Půda v rámci Podpůrného a garančního rolnické a lesnického fondu, na který je pamatováno v rozpočtu půl miliardou korun ročně a Fond v této souvislosti spolupracuje s šesti bankami. Dosud podalo žádost 124 zájemců ze kterých již bylo schváleno více než 40 žádostí s celkovou výměrou nakupované půdy téměř 4000 ha. Další žádosti se posuzují a zájem zemědělců i nadále prokazatelně stoupá. Jsem přesvědčen, že v tomto případě jde o jistou nadstandardní pomoc státu.

A u financí ještě chvíli zůstanu, ačkoliv jsem si jist, že o finančních prostředcích pro zemědělský sektor již dnes přede mnou mluvili mnozí jiní. Předně je třeba si uvědomit, že do zemědělství letos přijde více než 26 miliard Kč, což je o 11 miliard Kč více než v loňském roce. Protože jsme věděli, že po vstupu do Unie musíme přejit na unijní systém vyplácení podpor, který je až na vzácné výjimky bez záloh a platby jsou soustředěny na konec kalendářního roku, provedli jsme výplatu národních doplňkových přímých plateb v celkové výši 5,2 miliard již před vstupem do Unie, a to ještě o měsíc dříve než v loňském roce. K 1. listopadu bylo v rámci národních plateb (state-aid) a podpor schválených Nařízením vlády vyplaceno dalších 1,6 miliardy Kč a do konce roku 2004 bude následovat 1,2 miliardy určených na tyto subvence.

Jako první z nových členských zemí jsme začali vyplácet prostředky také u opatření Méně příznivé oblasti v rámci HRDP a do této chvíle bylo proplaceno více než 1,7 miliardy. S vyplácením podpor v rámci SAPSu a Agroenvironmentálních opatření musíme počkat až na ukončení všech fyzických kontrol u všech subjektů a zahájení výplat předpokládáme začátkem prosince. Apeluji na vás, netlačte na urychlení jejich výplat, protože kontroly Unie jsou velmi přísné a v případě, že by zjistila neoprávněné proplacení prostředků, následuje nejen jejich vracení, ale také sankce, a jsem přesvědčen, že o to nikdo z nás rozhodně nestojí. Do konce roku tak bude na vaše účty přesunuto dalších více než 13 miliard Kč.

Pokud jde o rozpočet resortu na příští rok, máme v současné době na základě jednání s ministerstvem financí navržen rozpočet Ministerstva zemědělství pro rok 2005 ve výši 37,209 miliard Kč. V tomto vládou schváleném návrhu je plně zajištěno financování Horizontálního plánu rozvoje venkova a Operačního programu Zemědělství. Do ideálního stavu nám však stále chybí další finance – 1,7 miliard Kč na pozemkové úpravy, 3,1 miliardy Kč na investiční a neinvestiční dotace ve vodním hospodářství, tedy na vodovody a kanalizace či čistírny odpadních vod. Pro dorovnání přímých plateb na možných 60 % nám chybí celých 2,6 miliardy Kč a v současné době máme finanční prostředky na dorovnání přímých plateb ve výši 48 % tedy stejně jako letos, pro dorovnání na 50 % potřebujeme další půl miliardy Kč. Návrh rozpočtu nyní schvaluje Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny, kde může dojít ještě k přesunu prostředků.

Uvědomte si, prosím, že ministerstvo zemědělství musí v prvé řadě respektovat možnosti státního rozpočtu. Sami ale dobře také víte, že se snažím pro sektor, v jehož čele stojím, získat maximum možných prostředků a také je vám nepochybně známo, že jsou to jednání značně obtížná. Za úspěch lze tedy považovat už to, že rozpočet kapitoly zemědělství nebyl pokrácen. Jak už jsem uvedl dříve, při vyjednávání o rozpočtu MZe na příští rok jsme se nyní u přímých plateb dostali na letošní úroveň 48,3 %, ale mohu vás ubezpečit, že stále hledáme další zdroje, jak tuto úroveň zvýšit.

Většina z vás byla minulý týden na semináři ve Žďáru nad Sázavou, kde pan předseda Kalousek velmi silně verbálně prosazoval navýšení zemědělského rozpočtu a jako jediný možný zdroj uvedl krácení peněz na zvýšení příjmů policistů o 4 miliardy. Jsem přesvědčen, že máme i jiné možnosti, kde potřebné prostředky získat, a také jsem o tom na setkání ve Žďáře hovořil. Nicméně vítám fakt, že potřeba navýšit náš národní rozpočet je obecně vnímána a je to pro mne také důvodem k optimismu, že se podaří naplnit naše oprávněné požadavky, především v dorovnání přímých plateb na co nejvyšší míru.

Pokud jde o aktuální problémy dnešních dnů, je to bezpochyby kromě financí také obilí a řepka. Jsem si stoprocentně jist, že intervenční nákupy obilí včetně praktických otázek zde byly již probrány důkladně ze strany státního tajemníka MZe Ing. Toman a především ředitele SZIFu Ing. Höcka. Z mé strany snad jen tolik, že jsem přesvědčen, že není třeba hned křičet o neschopnosti státu cokoliv zařídit, litovat se a okamžitě nastavovat dlaň, protože to mimo jiné rozhodně nedává dobrý obrázek o českých zemědělcích nejen u našich spoluobčanů, ale teď již také i v celoevropském měřítku. Snad se mnou budete souhlasit, že nemůžeme mezi širokou veřejností nadále pokračovat ve vytváření podobného povědomí věčně nespokojených českých zemědělců.

U řepky je nyní situace taková, že vláda na svém zasedání v minulém týdnu schválila Návrh systému poskytování dotace na nepotravinářské užití semene řepky olejné pro výrobu methylesteru řepkového oleje. Ministerstvo zemědělství má nyní podle závěrů tohoto projednávání za úkol připravit do 30 dnů nový upravený návrh usnesení vlády k poskytování dotace na MEŘO. Není naší chybou, že se projednávání tohoto návrhu dosti protáhlo. Sami víte, že návrh programu na podporu bionafty jsme na vládu předkládali již v červenci a po čtyřměsíčním zdůvodňování významu programu a nákladů na něj se do vlády vrátil tento návrh v prakticky nezměněné formě. Podle závěrů tohoto projednávání by se měla do budoucna výše dotace pohybovat v závislosti na aktuální ceně nafty a řepky.

V závěru svého vystoupení bych se také rád zmínil o českém zemědělství v evropském kontextu. Zemědělská politika EU prošla v posledních letech velkou řadou změn, z nichž je patrný odklon od tradičního chápání zemědělství jako producenta potravin k funkci tvůrce a správce krajiny. Celoevropským trendem je zachování kulturní a zdravé krajiny a přírodního bohatství, kterým se právě náš evropský kontinent může chlubit.

Toto multifunkční pojetí agrárního sektoru v praxi znamená péči a údržbu o krajinu, lesy, vody a také životní prostředí, ale také venkov chápaný jako místo pro skutečný, nikoliv jen „víkendový“ život s rozvinutou infrastrukturou a pracovními příležitostmi. Proto se také postupně přesouvají prostředky z podpory přímé produkce na rozvoj a podporu venkovských oblastí. Již dnes se řada našich podpor, nejvýznamněji snad Horizontální plán rozvoj venkova, který svoje poslání nese již ve svém názvu, týká integrovaného rozvoje venkovského prostoru, ve kterém zemědělství hraje rozhodující roli. Je tedy potřebné, abychom všichni skutečně začali pohlížet na zemědělství touto optikou a snažili se maximálně využít maximálně finančních prostředků, které se naší republice v tomto směru z prostředků Unie nabízí. Předpokládám, že my se zde budeme ubírat cestou, kterou se již před námi vydaly mnohé země původní evropské patnáctky, a postupně převezmeme programy obnovy venkova a rozvoje venkovského prostoru od jiných subjektů. Naší prioritou je především stabilizace zemědělské výroby, udržení jejího rozměru, zachování a zvelebování kulturní krajiny při zajištění dostatku pracovních příležitostí a rozvoj infrastruktury ve venkovských oblastech. Chceme obyvatelům venkova zpřístupnit nové, alternativní zdroje příjmů, což mezi jiným znamená podporu rozvoje služeb, agroturistiky i vytváření přijatelných podmínek pro rozvoj malého a středního podnikání. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že ke lepší finančně podpořit vytváření nových pracovních příležitostí než vyplácet astronomické částky na sociální podpory.

Vážení přátelé,

jsem přesvědčen o tom, že jsme se dokázali změněným podmínkám po vstupu do Unie dokázali velmi dobře a bez problémů vyrovnat. Jsem si rovněž jist, že je-li nyní české zemědělství v evropském měřítku plně konkurenceschopné, pak v nejbližších letech se stane bezpochyby odvětvím skutečně prosperujícím.

Přeji vám další úspěšná jednání na dnešní semináři a děkuji vám za pozornost.