Zahraniční trhy agrárních komodit: Brambory 11.1.1999

ZTAK VÚZE tel: 02/22000316,321

Zahranicní trhy agrárních komodit Mánesova 75 fax: 02/6273020

Praha 2 PSC 120 58 e-mail: tucek@agrec.cz

http://www.vuze.cz

Rada: Brambory

Redakcní uzáverka: 11.1.1999

1. Evropská unie

1.1 Situace na trhu v EU obecne

1.1.1 1998/99 - sezóna, kterou si Evropa bude pamatovat (1)

"Toto je sezóna, o které budeme mluvit ješte deset let", temito slovy komentoval nizozemský obchodník odhad vývoje na trhu do pocátku príští sezóny raných brambor. Dnes neexistují pochyby, že se Evropa potýká s nedostatkem brambor na trhu v takovém rozsahu jako v r. 1994/95. Stejne jako v r. 1994/95 je ohnisko problému v Nizozemí a Belgiii. Jestliže prícinou problému byly v prvním prípade sklovité hlízy, v letošním roce jej zpusobily nepríznivé skliznové podmínky, zejména vytrvalé dešte v oblastech s težkými jílovitými pudami. V Nizozemí se ztráty konzumních a sadbových brambor odhadují na 700 000 t, což je více než 15 %.Na zacátku listopadu v zemi zustlo asi 25 - 30 % plochy konzumních a sadbových brambor, tj. 40 % postižených ploch. Jednou ze zemí, které z techto potíží vyvázly relativne dobre je Francie, kde je i kvalita brambor na vysoké úrovni.

(1) - 1998/99 - a season to remember, Potato Markets Weekly, 1998, 1127, s.1

1.1.2 Sklizen v EU nedosáhne 42 mil. t (2)

Podle odhadu Potato Markets Weekly sklizen brambor patnáctky EU v letošním roce nedosáhne 42 mil. t, v roce 1997 byla sklizen 48,65 mil. t. Posledním obdobím znacného nedostatku brambor na trhu byl rok 1994/95 se sklizní 43,66 mil. t. Pestitelé, kterí skladují kvalitní sklizen váhají s prodejem, což vede k rustu cen. Ten by se mohl zastavit, pokud by se zjistilo, že skutecné zásoby jsou vyšší než odhad a kvalita sklizne je dobrá navzdory mokré sklizni. To však bude známo až v lednu 1999. Pravdepodobne dojde ke zvýšení dovozu mražených bramborových výrobku a dehydrovaných brambor ze Severní Ameriky, kde jsou velice nízké ceny z duvodu nadprodukce. Bylo by však prekvapením, pokud by objem dovozu presáhl 0,5 mil.t v hodnote suroviny.

Ocekávaný hektarový výnos peti hlavních pestitelu EU (Nemecko, Nizozemí, Velká Británie, Francie a Belgie) nebude vyšší než 34,6 t. Jedná se o 16,2 % pokles v porovnání s predcházejícím rokem. Prícinou jsou v plném rozsahu záplavy a mrazy. Celkem produkce v techto zemích poklesla o 12 % ve srovnání s minulým rokem.

(2) - EU potato harvest unlikely to reach 42 mt, Potato Markets Weekly, 1998, 1132, s.1

1.1.3 Možnost dovozu hranolku z USA (3)

Evropští zpracovatelé se obávají, že budou nuceni použít dovozy harnolku jako zbran proti stálému rustu cen brambor urcených pro zpracovatelský prumysl. Tím by mohlo být odstraneno kvótování amerických farmárských cen. Pestitelé v Idahu v prvním listipadovém týdnu nabízeli odrudu Russets za 4 USD/100 lb (76 ECU/t, 2 694,96 Kc/t*). V Nizozemí je cena pro zpracovatele 201,6 ECU za tunu (14 204,74 Kc/t), což je znacný rozdíl v cene suroviny. V cene hranolku je pomer evropských a amerických cen 1,9 : 1. Produkce nizozemských konzumních brambor znicená záplavami a nevhodnými skliznovými podmínkami ve výši 0,5 mil. t predstavuje 263 000 t hranolku. Objem nabídky amerických pestitelu by mohl být podporen vysokou sklizní a také nížšími cenami v porovnání s minulým rokem, napr. cena Russets v Idahu byla v odpovídajícím období 4,50 USD/100 lb (135,03 Kc/100 lb*).

(3) - Potencial for imports of Notrh American fries, Potato Markets Weekly, 1998, 1128, s.9

1.2 Nizozemsko

1.2.1 Ceny sadby jsou velmi vysoké (4)

Ceny sadby stouply do výše, která uciní z pestování brambor v r. 1999 velmi spekulativní podnikání. Cena sadby Bintje velikosti 28 - 35 mm se v posledním listopadovém týdnu pohybovala okolo 120 NLG/100 kg (1 921,2 Kc*). Letošní certifikovaná plocha sadbových brambor zahrnuje 4 736 ha (12 %) Bintje. Jestliže bylo postiženo 6 000 ha, pak více než 750 ha pripadá na Bintje. K 1. 11.1998 bylo certifikováno pouze 18 606 t nizozemských sadbových brambor, k stejnému datu v r. 1997 bylo certifikováno 33 240 t.

(4) - Seed prices rocketing upwards, Potato Markets Weekly, 1998, c. 1130, s.3

1.2.2 Závratné ceny konzumních brambor (5)

Pro prudký rust cen neexistuje jiné vysvetlení než to, že na trhu je kritický nedostatek brambor. Obchodníci musí podle upravených údaju uverejnených na konci listopadu 1988 pocítat s produkcí konzumních a sadbových brambor v nejlepším prípade 3,5 mil. t na rozdíl od produkce minulého roku 5,15 mil. t. Cena trídené Bintje 50 mm stoupla v prvním prosincovém týdnu na 64 - 66 NLG/100 kg (1 024,64 - 1 056,66 Kc/100 kg*) z 47 - 49 NLG/100 kg (752,47 - 748,49 Kc/100 kg*) v predchozím týdnu.

(5) - Statosphericphysic market prices, Potato Markets Weekly, 1998, 1131, s.9

1.3 Nemecko

1.3.1 Dosud nesklizené brambory zniceny silnými mrazy (6)

Evropa byla v posledním listopadovém týdnu zasažena extrémne chladným pocasím, nocními teplotami okolo -10o C byly zniceny hlízy, které ješte zustaly v zemi. Namrznutí se týká predevším brambor urcených pro výrobu škrobu a brambor pro zpracovatelský prumysl. Zpracovatelský prumysl žádá stejné množství suroviny jako v lonském roce, ale prvovýrobci spekulují, pozdržují dodávky suroviny a vyckávají rust cen. Jejich optimismus je založen na poptávce nizozemských zpracovatelu, kterí naléhave hledají zdroje suroviny. Prumerná CZV v Nemecku vzrostla 24. 11. na 29,75 DEM/100 kg (536,54 Kc/100 kg*) z 29,20 DEM/100kg (526,62 Kc/100 kg*) u odrud první jakosti, u druhé a tretí jakosti se cena zvýšila na 26,15 DEM/100 kg (471,62 Kc/100 kg*) v porovnání s 25,05 DEM/100 kg (451,78 Kc/100 kg*) v predchozím týdnu.

(6) - Majority of unharvested crops killed by heavy frost, Potato Markets Weekly, 1998, 1130, s.9

1.3.2 Cena prvovýrobcu vzrostla o 20 % behem jednoho týdne (7)

V predvánocním období dochází k prudkému nárustu poptávky predevším po varných salátových odrudách. Podle ZMP se v dusledku zvýšené poptávky a omezené nabídky konzumních brambor farmárská cena zvýšila o 20 % v prubehu prvního prosincového týdne (cena brambor I. jakosti se zvýšila z 32,10 DEM/100kg (578,92 Kc/100 kg*) v posledním listopadovém týdnu na 38,8 DEM/100 kg (699,76 Kc/100 kg*)v týdnu následujícím. Pestitelé jsou na jednu stranu ochotni otevrít zimní sklady, protože panuje chladné pocasí, na druhou stranu vyckávají další zvýšení ceny v souvislosti s rustem cen futures na trhu v Hanoveru.

(7) - Producer prices up 20 % this week as demand gathers pace, Potato Markets Weekly, 1998, 1132, s.4

1.4 Francie

1.4.1 CZV se behem listopadu zdvojnásobily (8)

Celkové skliznové ztráty, které jsou rovnomerne rozložené, jak mezi pestitelské regiony, tak mezi užitkové typy brambor, jsou ve Francii odhadovány na 100 000 t. Ceny jsou velmi ovlivneny prítomností nizozemských a belgických obchodníku operujících na francouzkém trhu, kterí nakupují také prímo od pestitelu. Ceny se vymykají kontrole stejne jako se již delší dobu deje na trzích v Amsterdamu, Londýne a Hanoveru.

(8) - Prices soaring as Dutch and Belgian processors urgently seek suplies, Potato Markets Weekly, 1998, c. 1131, s.11

Tab. 1: Plocha, produkce a výnos brambor ve Francii r. 1997 a 1998

1997

Plocha (tis. ha) Výnos (t/ha) Produkce (tis. t)

Celkem 169,9 39,4 6 692

- z toho: sadbové 15,0 26,6 400

rané 21,9 23,7 519

konzumní 102,0 42,3 4 351

prumyslové 31,0 45,4 1 422

1998 - odhad

Celkem 167,2 37,0 6 183

- z toho: sadbové 15,0 25,4 370

rané 21,2 23,0 489

konzumní 100,0 40,0 3 995

prumyslové 31,0 42,5 1 329

Pramen: Potato Markets Weekly, 1998, c. 1125, s. 9

1.5 Španelsko

1.5.1 Sklizen poklesla o 4 % v porovnání s r. 1997/98 (9)

První odhad celkové sklizne 3 184 000 t pro letošní rok, které provedlo španelské ministerstvo zemedelství, je o 4,1 % nižší než produkce minulého roku. Pokles je dán znacnou redukcí sklizne jak pozdních, tak raných brambor, jejichž úroda se snížila o 478 000 t (-13,0 %) a 855 100 t (-8,9 %). Hlavní podíl ve Španelsku zaujímají polorané brambory, jejichž produkce je odhadována na 1 796 600 t. Zde došlo k poklesu pouze o 0,2 % v porovnání s rokem 1997. Španelské ministerstvo zemedelství (MAPA) také snížilo svuj odhad celkové pestitelské plochy na 142 600 ha, což predstavuje pokles o 11,5 %.

(9) - Potato harvest down 4 % on last year'S, Potato Markets Weekly, 1998, 1130, s.6

Tab. 2: Plocha a produkce brambor ve Španelsku v letech 1993 - 1998

Plocha (tis. ha) % zmeny 1993 1994 1995 1996 1997 19981

Velmi rané - 5,1 4,4 3,9 4,8 5,1 3,9 3,7

Rané - 18,9 32,9 30,4 33,2 35,5 29,1 23,6

Polorané - 10,3 118,7 118,8 118,8 117,0 93,0 83,4

Pozdní - 9,1 52,0 47,6 49,2 50,7 40,9 37,2

Celkem - 11,4 208,0 200,7 206,0 208,3 166,9 147,9

Produkce (tis. t)

Velmi rané + 78,3 82,0 66,2 63,3 61,2 30,4 54,2

Rané - 13,4 606,7 586,1 536,2 665,2 552,3 478,1

Polorané - 0,6 2 040,7 2 236,6 2 262,8 2 329,0 1 887,0 1 875,0

Pozdní 1 091,9 970,8 1 051,4 1 149,2 946,7

Celkem 3 821,3 3 859,7 3 913,7 4 204,6 3 416,4

Pramen: Potatos Markets Weekly, 1998, c. 1127, s.9, 1 odhad

1.6 Velká Británie

1.6.1 Vysoké ceny na evropském trhu limitují dovozy (10)

Znacný nárust cen v Nizozemí a Belgii ukoncil dovozy do Velké Británie z techto zemí. V posledním zárijovém týdnu bylo podle monitorovacího servisu BPC dovezeno pouze 150 t konzumních brambor z Nemecka. Kumulativní soucet od 1. srpna znacne prevyšuje úroven importu ve srovnatelných obdobích v predchozích dvou letech.

(10) - Continental price rises limiting GB imports, Potato Markets Weekly, 1998, 1127, s.13

2. ZSVE

2.1 Struktura rostlinné výroby v ZSVE

2.1.1 Skladba využívání orné pudy (11)

Z nedávno uverejnené zprávy Evropské komise "Stav a výhledy zemedelství ve strední a východní Evrope" vyplývá, že celková výmera orné pudy 10 zemí z této oblasti je 42 mil. ha, což odpovídá 55 % výmery orné pudy EU - 15. Rozloha orné pudy se od r. 1989 až 1997 pozvolna snižovala v zemích, které by mely být prijaty do EU v první vlne rozširování. V zemích, které jsou zarazeny do druhé vlny je výmera orné pudy stabilní.

Ve všech zemích SVE dochází k poklesu pestitelských ploch brambor a cukrovky (prvovýrobci upouštejí od využívání brambor jako krmiva, dále v zemích SVE poklesla spotreba cukru). Pestitelská plocha brambor v ZSVE zaujímá 2,012 mil. ha, z toho 1,306 mil. ha predstavuje pestitelskou plochu brambor Polska. Výmera orné pudy urcená pro pestování brambor v Polsku se témer vyrovná ploše 1,408 ha, na které jsou pestovány brambory v EU. Dalšími významnými producenty brambor v ZSVE jsou Rumunsko a Litva.

Zvyšující se podíl na orné pude zaznamenávají v ZSVE obilniny. Relativne významný podíl zaujímají olejniny v Madarsku a Bulharsku, celkove nárustá podíl olejnin ve využití orné pudy ve všech zemích SVE. V baltských zemích velký podíl na orné pude zaujímají pícniny. V následujících letech by podle EK nemelo dojít k zásadním zmenám ve strukture využívání orné pudy.

(11) - Central European arable area 55 % of EU - 15 level, Potato Markets Weekly, 1998, c. 1124, s.14

Tab. 3: Využití orné pudy v ZSVE v tis. ha a %

Zeme Obilniny Olejniny Brambory Cukrovka Ostatní Celkem

1989 1997 1989 1997 1989 1997 1989 1997 1989 1997 1989 1997

Polsko tis.ha 8311 8857 570 317 1859 1306 423 419 3237 3188 14400 14087

% 58 63 4 2 13 9 3 3 22 23

Madarsko tis.ha 2805 2935 465 573 72 69 120 98 1251 1038 4713 4713

% 60 62 10 12 2 1 3 2 27 22

CR tis.ha 1662 1686 122 276 115 73 127 92 1207 961 3232 3089

% 51 55 4 9 4 2 4 3 37 31

Slovinsko tis.ha 123 95 2 0,4 30 9 4 6 88 62 247 172

% 50 55 1 0 12 5 2 3 36 36

Estonsko tis.ha 396 325 1 8 52 32 0 0 527 536 976 902

% 41 36 0 1 5 4 0 0 54 59

ZSVE (1) tis.ha 13297 13898 1159 1175 2128 1489 674 615 6310 5785 23568 22963

% 56 61 5 5 9 6 3 3 27 25

Rumunsko tis.ha 5978 6316 1072 871 351 255 256 129 1801 1768 9458 9339

% 63 68 11 9 4 3 3 1 19 19

Bulharsko tis.ha 2151 2026 240 453 40 44 41 5 1385 1770 3856 4298

% 56 47 6 11 1 1 1 0 36 41

Slovensko tis.ha 814 853 62 139 55 33 55 47 517 387 1503 1459

% 54 58 4 10 4 2 4 3 34 27

Tab. 3: Využití orné pudy v ZSVE v tis. ha a % - pokracování tabulky

Zeme Obilniny Olejniny Brambory Cukrovka Ostatní Celkem

1989 1997 1989 1997 1989 1997 1989 1997 1989 1997 1989 1997

Litva tis.ha 1006 1162 11 22 120 121 34 35 1129 1526 2300 2866

% 44 41 0 1 5 4 1 1 49 53

Lotyšsko tis.ha 666 483 2 1 85 70 14 11 919 438 1685 1002

% 40 48 0 0 5 7 1 1 55 44

ZSVE (2) tis.ha 10615 10839 1387 1486 651 523 399 227 5751 5889 18802 18964

% 56 57 7 8 3 3 2 1 31 31

ZSVE (10)tis.ha 23912 24737 2546 2661 2779 2012 1073 842 12061 11674 42370 41927

% 56 59 6 6 7 5 3 2 28 28

EU - 15 tis.ha 40866 37913 4896 5349 1928 1408 2039 2042 29588 78794 76300

% 52 50 6 7 2 2 3 3 37 39

ZSVE/EU % 59 65 52 40 144 143 532 41 41 39 54 55

Pramen: Potato Markets Weekly, 1998, c. 1124, s. 14

2.2 Madarsko

2.2.1 Nedostatek brambor pro zpracovatelský prumysl (12)

Madarská bramborárská rada podle ZMP usiluje o pozastavení preferencní dohody týkající se dovozu brambor ze zemí CEFTA. Duvodem je ocekávaná rekordní sklizen pro rok 1998. Cla za úcelem ochrany domácího trhu by mohla vzrust z 10 na 47 %. Rada rovnež zamýšlí zmeny v oblasti cel pro dovoz sadby.

V r. 1998 byla pestitelská plocha brambor v Madarsku odhadnuta na 52 000 ha, ocekávaná produkce z této plochy je 1 mil. t. Nejvetší podíl na produkci mají malé rodinné farmy, což ciní odhad produkce velmi komplikovaným. I pres ocekávanou rekordní sklizen nestací domácí produkce pokrýt poptávku zpracovatelského prumyslu. Ze zpráv vypracovaných tímto odvetvím vyplývá, že podniky nejsou schopny z domácích zdroju plne pokrýt potreby. To je dáno tím, že se odrudy, vhodné pro výrobu mražených produktu z brambor, zacaly pestovat v Madarsku teprve nedávno. Oblíbené odrudy zpacovatelu, "Shepody" a "Russet Burbank", se v Madarsku nepestují vubec. Tento problém bude trvat i v následujícím roce a madarští pestitelé nadále nebudou duležitými dodavateli pro domácí zpracovatelský prumysl. Cena mražených madarského puvodu na konci zárí byla podstatne vyšší, [30 - 40 HUF/kg - (4,16 - 5,54 Kc/kg*)] než u dovezených výrobku [12 - 15 HUF/kg - (1,66 - 2,08 Kc/kg*)]. Spotreba mražených bramborových výrobku na osobu se v prumeru pohybuje okolo 3 - 4 kg za rok, v západní Evrope spotreba na osobu ciní 20 - 30 kg.

(12) - Shortage of processing material despite record harvest, Potato Markets Weekly, 1998, c. 1124, s.8

2.3 Polsko

2.3.1 Produkce brambor klesá (13, 14)

Navzdory snížení pestitelské plochy v r. 1998 o 11 000 ha sklizen brambor dosáhne 25 mil. t vlivem rustu hektarových výnosu o 20 %, ty v prumeru dosahují 19 t/ha. Produkce posledních let je v rozmezí 21 - 27 mil. t v závislosti na pocasí. Tento rozsah produkce reprezentuje zhruba 8 % svetové produkce brambor. Po skoncení letošní sklizne je v Polsku prebytek 4 mil. t brambor a musí být rešena otázka jeho prodeje. Problémem však je, jak a komu je prodat. Vhodným kandidátem by mohla být EU, to však však znamožnují fytosanitární predpisy EU. Dovoz mražených výrobku do EU by byl možný, ale Polsko má pouze omezené výrobní kapacity. V dusledku financní krize se nevyváží brambory do Ruska, kde lihaovarnický prumysl nyní využívá jako surovinu kukurici.

Polsko ztratilo pozici jednoho z nejvetších svetových vývozcu brambor a produktu z nich. Paradoxne se v posledních letech stalo importérem výrobku z brambor, zejména škrobu. Polské rocní exporty klesly z 700 000 - 800 000 t rocne, na konci osmdesátých let, na 72 000 t v r. 1996/97. Naproti tomu dovozy škrobu se od pocátku devadesátých let zvýšily z 40 000 t na 90 000 t v roce 1997. Celkem v r. 1997 Polsko vyvezlo 290 000 t brambor a dovezlo 470 000 t.

Na jare roku 1999 vstoupí na polský trh potravinárský gigant McCain, který bude konkurovat dosud dominantní firme Farm Frites Poland (FFP). Tato firma je plne v rukou nizozemských akcionáru. McCain chystá otevrení nového závodu na výrobu hranolku v Strzeline nedaleko Wroclawi. FFP v soucasné dobe kontroluje 70 % polského trhu s produkcí 58 000 t hranolku rocne. FFP chce zvýšit výrobu na 75 000 t na pocátku r. 1999 a chce vybudovat nový závod. Tím by FFP produkoval 120 000 t hranolku rocne. Nová výrobní linka prijde nizozemské investory na 38 mil. PLN (325 mil Kc*). Od svého vstupu na polský trh již investovali 175,5 mil. PLN (1,5 mld Kc*).

McCain hodlá do výroby v Strzeline s produkcní kapacitou 12 t hranolku za hodinu investovat 175 mil.PLN. Produkcní kapacita by mela v krátkém casovém období vzrust až na 25 t za hodinu. Pro srovnání, produkcní kapacita FFP v závode v Leborku je 8 t za hodinu.

(13) - Declining potato production, Potato Markets Weekly, 1998, c. 1125, s.15

(14) - Huge crop floods the market, Potato Markets Weekly, 1998, c. 1133, s.1

3. Svetový trh s bramborami

3.1 Indie

3.1.1 Sklizen znicena silnými dešti (15)

V nejvetší bramborárské oblasti Uttar Pradesh bylo silnými mimosezónními dešti zniceno 60 % sklizne, v nekterých oblastech Pundžabu dokonce 80 %. Indie je s produkcí 18,2 mil. t v r. 1997/98 pátým nejvetším svetovým producentem brambor, avšak z tohoto objemu export ciní pouze 1,5 %.

Pestitelská plocha brambor zaujímá 1,3 mil. ha, hektarové výnosy jsou na úrovni 17 t, tedy více, než je svetový prumer (15 t/ha). V oblasti Indu a Gangy, kde je více než 78 % plochy brambor, jsou v prumeru dosahovány výnosy 20 t/ha. V severovýchodních oblastech jsou výnosy podstatne nižší, v rozmezí 5 - 7 t/ha.

(15) - Potato markets Weekly, 1998, c. 1129, s.9

3.2 USA (16) a Kanada (17)

Podle odhadu sklizne pro rok 1998 vypracovaného Severoamerických aktualit na trhu brambor (NAPMN) se v USA ocekává druhá nejvyšší sklizen v historii a to ve výši 19,43 mil. t. Dosud nejvyšší sklizní bylo 24,653 mil. t dosažených v r. 1996. Kanadský statistický úrad odhaduje domácí sklizen roku 1998 na 4,235 mil. t, což je o 2,6 % více než v r. 1997. Pestitelská plocha se zvýšila o 2,2 % na 155 200 ha, hektarový výnos se zvýšil pouze o 0,4 % proti r. 1997 na 27,3 t.

(16) - Larger harvest expected, Potato Markets Weekly, 1998, c. 1127, s.11

(17) - Canadian expansion sustained, Potato Markets Weekly, 1998, c. 1132, s.2

Tab. 4: Produkce, výnos a plocha brambor v Severní Americe 1980 - 1998 (odhad)

Rok USA Kanada

Plocha Výnos Produkce Plocha Výnos Produkce

(tis. ha) (t/ha) (tis. t) (tis. ha) (t/ha) (tis. t)

1980 405,6 31,0 13 468 113,3 24,3 2 760

1981 435,3 31,5 13 408 108,1 23,6 2 555

1982 447,6 32,3 14 022 113,1 24,7 2 800

1983 434,8 31,4 13 366 113,0 22,6 2 556

1984 454,9 32,1 14 201 117,1 23,2 2 716

1985 480,1 34,5 16 041 122,2 24,8 3 030

1986 431,0 34,4 14 414 111,3 24,8 2 761

1987 444,5 35,2 15 649 114,0 26,6 3 033

1988 435,2 32,7 14 223 111,1 25,0 2 778

1989 439,4 33,5 14 727 114,6 25,1 2 876

1990 471,9 33,8 15 989 119,7 25,1 3 004

1991 476,5 35,4 16 861 120,2 23,8 2 860

1992 458,3 37,5 17 215 124,0 28,8 3 567

1993 465,4 38,1 17 761 124,9 26,6 3 316

1994 487,8 39,5 19 262 132,7 27,7 3 680

1995 487,7 37,4 18 280 144,1 26,6 3 834

1996 504,5 40,8 20 568 147,5 27,7 4 085

1997 476,6 40,2 19 177 151,8 27,2 4 129

19981 493,1 39,5 19 432 155,2 27,3 4 235

1 odhad

Pramen: Potato Markets Weekly, 1998, c. 1127, s. 11

* devizový kurzze ze dne 18. 12. 1998:

1 USD = 30,005 Kc, 1 NLG = 16,010 Kc, 1 DEM = 18,035, 1 HUF = 13,061, 1 PLN = 8,556 Kc

Seznam zkratek

BEF Belgický frank

BPC British Potato Council = Britská bramborárská rada

CEFTA Central European Free Trade Agreement = Stredoevropská zóna volného obchodu

CZV Cena zemedelských výrobcu

DEM Nemecká marka

ECU European Currency Unit = Evropská menová jednotka

EK Evropská komise

EU Evropská unie

FFP Farm Frites Poland

HUF Madarský forint

MAPA Španelské ministerstvo zemedelství

NAPMN North American Potato Market News = Severoamerické aktuality na trhu brambor

NLG Nizozemský gulden

PLN Polský zlotý

SVE Strední a východní Evropa

USD Americký dolar

USDA U. S. Department of Agriculture = Ministerstvo zemedelství USA

ZMP Zentrale Markt und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst-, und Ernährungswirtschaft GmbH = Ústredí tržního a cenového zpravodajství pro zemedelské, lesnické a potravinárské hospodárství s. r. o., Bonn

ZSVE Zeme strední a východní Evropy

Prílohy

PRÍLOHA 1

Dovoz brambor (CN 0701 - brambory cerstvé) CR v r. 1997 a 1998 (leden - listopad)

Stát Množství (t) Hodnota Prumerná jednotková

(tis. Kc OP) hodnota (Kc/t)

1998

Nizozemsko 12 030 70 092 5 826

Itálie 3 384 36 362 10 745

Nemecko 7 208 42 464 5 891

Francie 929 8 372 9 012

Španelsko 1 950 23 126 11 860

Belgie 409 2 126 5 198

EU celkem 39 147 236 198 6 037

Dovoz celkem 39 237 237 088 6 043

1997

Nizozemsko 1 022 8 429 8 248

Nemecko 382 3 065 8 024

Francie 5 709 33 418 5 854

Itálie 3 007 23 575 7 840

Španelsko 1 299 6 661 5 128

EU celkem 11 508 75 459 6 557

Dovoz celkem 11 537 76 109 6 597

Zpracovala: Jitka Ševcíková VÚZE

Pramen: Celní statistika

PRÍLOHA 2

Vývoz brambor (CN 0701 - brambory cerstvé) CR v r. 1997 a 1998 (leden - listopad)

Stát Množství (t) Hodnota Prumerná jednotková

(tis. Kc. OP) hodnota (Kc/t)

1998

Rumunsko 40 418 10 450

Slovensko 2 439 12 118 4 968

Makedonie 54 546 10 111

EU celkem 2 41 20 500

Vývoz celkem 2 764 14 057 5 086

1997

Slovensko 1 088 4 732 4 349

Bulharsko 305 814 2 669

Polsko 650 2 599 3 999

Vývoz celkem 2 353 9 352 3 975

Zpracovala: Jitka Ševcíková VÚZE

Pramen Celní statistika

ZTAK "Brambory" c. 4 1998 zpracovala Ing. Martina Šimáková