Zájemci o EU zatím recesi odolávají

"Propadne-li se americká ekonomika v důsledku teroristických útoků do recese, pak ekonomika světová se ocitne na nejistém terénu. Převáží-li v americkém hospodářství a na tamním akciovém trhu klesající tendence, zpomalení v Evropě přeroste v recesi. Japonsko, které už dnes prožívá její mírnou formu, se do ní pohrouží naplno... a ve světě dojde ke kolapsu "nových" trhů. Klidová fáze je tedy pryč a sázka je velmi vysoká," psal před rokem Rudi Dornbush, dnes již nežijící profesor ekonomie v Massachussettském technologickém institutu. Bylo to těsně po útoku na Světové obchodní centrum, ale ještě před sérií spektakulárních krachů amerických korporací.

Vývoj mu dal v mnohém za pravdu. Jen na nových trzích není situace tak jednoznačná, jak odhadoval. Zatímco v Latinské Americe došlo v průběhu uplynulého roku k dramatickému prohloubení krizových jevů, překvapivou imunitu vůči globálnímu hospodářskému zpomalení zatím projevují reformní země střední a východní Evropy.

Thomas Browne z Deutsche Bank je přesvědčen, že o kondici kandidátských zemí rozhoduje jejich zdravý ekonomický základ a také blízká perspektiva členství v Evropské unii. Hlavně podle těchto dvou hodnot je také posuzují zahraniční investoři, alespoň ti seriózní.

"Světoví investoři řeší problémy ve Spojených státech a středoevropskými se moc nezabývají," říká Jakub Dvořák z ČSOB. "Každopádně střední Evropu dlouhodobě vnímají jinak než Rusko nebo Turecko, i když také mezi trojicí reformně nejpokročilejších kandidátů - Českem, Maďarskem a Polskem - jsou určité rozdíly," konstatoval s tím, že česká koruna je do značné míry autonomní. Na rozdíl od polské a maďarské měny neláká tolik spekulativní kapitál, protože úrokové sazby v ČR jsou srovnatelné s eurozónou.

Ve špatné situaci je Turecko, které teprve nedávno získalo status kandidátské země. Hovoří-li se o riziku přenosu krizových jevů, bývá z kandidátských zemí tato jmenována jako první. Poměrně odolné jsou vůči vnějším vlivům v současné době nové asijské trhy, které si už své potíže už prožily, a Rusko.

Dopady globálního zpomalení na středoevropský region jsou spíše zprostředkované Evropskou unií, která je pro nás nejdůležitějším partnerem. Jedním z hlavních, ne-li vůbec nejdůležitějším faktorem rozhodujícím o její kondici, přitom zůstávají ceny ropy. V poslední době je stále výrazněji ovlivňuje vojensko-politická strategie, kterou Spojené státy nastoupily po loňském září a v níž teď často zaznívá hrozba útoku na Irák.

Z "ropné optiky" se po 11. září odvozuje i nový přístup Washingtonu k Rusku. Osmnáct procent ropy dovážené do USA pochází ze Saúdské Arábie. Jenže když se teď zjistilo, že mezi útočníky na americká města byli hojně zastoupeni Saúďané, vztahy USA k ropnému království notně ochladly. Málokdo věří, že tato aliance vydrží. A zatím si ruské ropné koncerny na americkém trhu počínají stále obratněji.