Zájmy zahrádkářů má chránit zákon

Přestože Parlament nedávno schválil novelu, podle níž mají zahrádkáři nárok na přednostní koupi státních pozemků, které dosud jen užívají, připravuje skupina poslanců ČSSD a KSČM daleko širší zákon o zahrádkářství. Ten má v prvé řadě bránit zneužívání pozemků v jednotlivých osadách k podnikání a upřednostnit relaxační a rekreační funkce a význam zahrádek pro zlepšení životního prostředí ve městech. Jen v hlavním městě jich je kolem tisíce hektarů.

"Samozřejmě, že v osadách může být například moštárna. Rozhodně tam ale nikdo nemůže opravovat auta ani čepovat pivo. Osadní řády o tom sice hovoří už teď, nemají však sílu zákona a obracejte se pak na soudy," vysvětluje poslanec ČSSD Josef Vejvoda, proč se zákonodárci rozhodli úpravu navrhnout. Český zahrádkářský svaz (ČZS), který sdružuje kolem 300 tisíc členů, usiluje o právní ochranu už řadu let a sami navrhovatelé připomínají, že obdobný zákon platí v sousedním Německu a Rakousku.

Majetkoprávní vtahy nemají být prioritou, návrh zákona nicméně hovoří o předkupním právu jednotlivých zahrádkářů k užívaným pozemkům, v tomto případě nejen u pozemků státních, ale i obecních a ve vlastnictví právnických a fyzických osob. I ty by měly být prodávány za úřední cenu vypočtenou podle bonity půdy. Vejvoda dodává, že jde o první verzi a připouští, že zákon ve sněmovně dozná změn, především v případě požadovaných omezení vůči soukromým majitelům. Ta mohou být těžko přijatelná pro pravici, která navíc může argumentovat jejich nesouladem s občanským zákoníkem.

Navrhovatelé zatím předpokládají prodloužení dosavadních nájmů na obecních či soukromých pozemcích na dobu neurčitou s tím, že výše ročního nájmu nepřevýší deset procent z ceny pozemku odvozené opět od úrodnosti půdy. Pokud k dohodě o pozemcích v držení soukromých majitelů (jde asi o dvě procenta plochy kolonií) nedojde, nebo ji majitel vypoví, zákon předpokládá, že zahrádky budou odkoupeny. Majitelé by pak měli zaplatit za jejich zúrodnění. Důvodem k vypovězení smlouvy ze strany vlastníka by mohl být například podnikatelský záměr nebo v případě obce změna zastavovacího plánu. Obce by podle zahrádkářů měly poskytovat i náhradní pozemky, ČSZ je ale jejich postojem k osadám rozčarován. Usiluje totiž pro své členy o jistotu užívání pozemků a nikoliv o nejisté prodlužování krátkodobých nájemních smluv.

Předložený návrh zákona, o kterém sněmovna začne jednat během podzimu, rovněž omezuje rozlohu zahrad v osadách na 400 m2 a chatek včetně přístřešků na 25 m2. Vejvoda ale zdůrazňuje, že se budou respektovat odlišné místní podmínky. "Rozhodně se nebude nic bourat, spíše jde o doporučení," podotýká.

Prodej státních pozemků na základě přijaté novely se uskuteční za takzvané základní ceny podle cenové mapy. Nebude se připočítávat polohová renta a rozhodující zůstává bonita půdy. Podle odhadů zákonodárců může metr čtvereční stát u Prahy sedm korun, na Bruntálsku jen dvě koruny, zatímco na Břeclavsku i dvanáct korun. Pozemky pod zahrádkářským chatkami budou považovány za stavební, přirážky jsou však odbourány, a tak jejich cena nemůže překročit sto padesát korun za metr čtvereční. To vše se ale týká necelé pětiny osad. Zahrádkářské kolonie se totiž z 80 procent nacházejí právě na pozemcích obcí.