Zasedání Zemědělského svazu ČR v Havlíčkově Brodě

Poprvé v roce 2005 se dne 1. března uskutečnilo za účasti ministra zemědělství Jaroslava Palase společné zasedání výboru a kontrolní komise Zemědělského svazu ČR, v Havlíčkově Brodě. Předseda svazu Miroslav Jirovský ve své zprávě hodnotil výsledky minulého roku a nastínil věci, které v nadcházejícím období na české zemědělce čekají.

„Naší prioritou po vstupu do EU i nadále zůstává zvětšení tržního podílu tuzemských podnikatelských subjektů na domácím i evropském trhu a změna trendu dlouhodobě záporného salda agrárního zahraničního obchodu“ zdůraznil ve své zprávě předseda svazu. Toho však nelze dosáhnout bez fungující spolupráce v domácím prostředí, projevující se mimo jiné spojováním zemědělců do odbytových organizací, kde jsou lepší předpoklady k vyššímu zhodnocení komodit. Ve všech starých zemích EU tomu tak je a abychom uspěli v silné mezinárodní konkurenci (zejména proti silným obchodním řetězcům), musí se české zemědělství v integračních vazbách ubírat obdobným směrem. To potvrdili i představitelé hlavních odbytových družstev, kteří se sešli ke svému jednání po zasedání Výboru.

Tak jako v předchozích letech, svaz s předstihem provedl výběrové šetření předběžného výsledku hospodaření v zemědělství. Vyplývá z něho, že v r. 2004 hospodaření právnických osob v zemědělství skončilo se ziskem cca 6 mld. Kč a ve výši cca 2 500 Kč/ha z.p., zatímco v r. 2003 to byla ztráta -845 Kč/ha z.p.. Hrubou zemědělskou produkci v běžných cenách na r. 2004 svaz odhadl na 117 mld. Kč již v září 2004. Odhad zveřejněný Českým statistickým úřadem v prosinci 2004 tuto úroveň potvrdil. V dlouhodobém trendu tak v ČR (1993-2004) vzrostla hrubá rostlinná produkce v běžných cenách o 14%, zatímco živočišná o 1% poklesla.

Po vstupu do Evropské unie v r. 2004 byla podpora českých zemědělců ze zdrojů národního rozpočtu a unie vyšší oproti skutečnosti roku 2003. Částečně to zmírnilo dopad váznoucího odbytu, nízkých realizačních cen, relativně vysokých agrárních dovozů, zpoždění ve vyplácení dotací, vysokou míru zadluženosti podniků zemědělské prvovýroby, která je přes nadměrných 39%. Tyto nepříznivé podmínky přetrvávají i do letošního roku. „Předpokládaný vývoj růstu některých nákladů o více než 10%, potřebný výraznější nárůst mezd a předpokládaný vývoj cen zemědělských komodit (pokles u rostlinných výrobků) skutečně vyžaduje v roce 2005 k udržení ziskového podnikání v zemědělství dorovnat přímé platby“, zdůraznil Jirovský.

Od r. 2007 nás čeká uplatnění cross-compliance, křížové kontroly vyvolávající tlak na zvýšení nákladů, zavedení jednotné platby na farmu a horního limitu podpor pro velké podniky. Výsledná podoba agrární politiky na období 2007-2013 velmi závisí na shodě ve věci budoucího rozpočtu EU. Vzhledem k tomu, že působíme na společném trhu s bývalými zeměmi EU-15, za rizikové považujeme zejména to, že podmínky pro podnikání v zemědělství v nových zemích (EU-10) budou srovnatelné s podmínkami v zemích EU-15 až v roce 2010, resp. 2013.

„Rok 2005 bude pro naše zemědělce velmi náročný, bude rokem, v němž budeme volit vrcholové představitele Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR. Věřme, že ve změnách, které nás čekají, budou pozitivní změny převládat“, uvedl Jirovský.

Ing. Pavla Brožová

Zemědělský svaz ČR

Informace o činnosti, zaměření a cílech Zemědělského svazu lze nalézt na internetových stránkách ZS ČR: www.zemsvazpraha.cz.