Zdražily hlavně zájezdy, léky a voda

Potraviny, benzín a letní výprodeje zbrzdily inflaci. ČNB se ale obává mzdových požadavků a veřejných výdajů.

Inflační růst se zastavil. O vývoji ekonomiky však podle expertů lépe vypoví až údaje o hrubém domácím produktu, které budou známé ve čtvrtek.

Julie Hrstková

Tři měsíce nebezpečného cenového nárůstu přerušil až srpen. Poslední výsledky Českého statistického úřadu ukázaly, že meziroční inflace dosáhla 5,5 procenta, což je proti červencovým výsledkům o 0,4 procentního bodu méně. Ve srovnání s předchozím měsícem dokonce hladina spotřebitelských cen v srpnu klesla o 0,2 procenta. Za celý letošní rok mají spotřebitelské ceny podle současných odhadů vzrůst o 5,5 procenta.

Na poklesu se nejvíc podílelo sezónní snížení cen potravin - především zeleniny a ovoce a uklidnění na trhu masa a masných výrobků. Další zlevnění spotřebitelé mohli zaznamenat v souvislosti s letními výprodeji u konfekce a obuvi. A konečně rozpohybování na světových trzích s ropou a následné snížení světových cen ropy ušetřilo motoristům až dvě koruny na jednom litru pohonných hmot, což se do inflace promítlo jako 0,6procentní pokles v položce doprava. Na ceny - především surovin - měla vliv i sílící koruna vůči americkému dolaru, která zlevnila dovozy.

Naopak další růst cen proti červenci zaznamenal v srpnu ČSÚ u sezónních cen zahraničních pobytových zájezdů o 5,2 procenta. "Za poslední čtyři měsíce se již ceny zahraniční rekreace zvýšily kumulovaně téměř o 60 procent," propočítal analytik Patria Finance David Marek. Podražila i teplá a studená voda - o 1,4 procenta a léky - o 1,6 procenta.

Podle ekonomických odborníků však statistický pokles cen neznamená obrat v dosavadním vývoji inflace. "Rozdíl proti cenovému vývoji v červenci spočívá tedy kromě sezónních faktorů zejména v tom, že v srpnu neproběhly významné změny regulovaných cen bydlení," uvedl Pavel Sobíšek z Bank Austria Creditanstalt. Analytik Marek pak soudí, že "rozbor příčin srpnového poklesu inflace ukazuje, že hlavní roli sehrály sezónní faktory a předchozí pokles cen ropy. Tato informace poněkud zmírňuje optimismus, vycházející z letmého pohledu na inflační čísla. Pro posouzení dalšího vývoje budou důležité údaje o hrubém domácím produktu za druhé čtvrtletí a především údaje o spotřebitelské poptávce."

Z výsledků se příliš neraduje ani Česká národní banka, jejímž úkolem je držet inflaci pod kontrolou. Podle jejího viceguvernéra Oldřicha Dědka sice "většina segmentů spotřebního koše vykazuje v meziměsíčním průřezu stagnaci či mírný pokles," inflační rizika ale stále trvají. "Ta jsou představována zejména příliš uvolněnou rozpočtovou politikou a hrozbou nadměrného nárůstu mzdových požadavků v relaci k žádoucímu vývoji budoucí inflace," prohlásil viceguvernér.

Jakkoliv se proto zdá, že se cenová hladina poněkud zklidnila, analytici jsou přesvědčeni, že centrální banka přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb. Proti předpokladům z minulého měsíce, kdy většina expertů sázela na růst klíčových sazeb ještě v září, se dohady o kroku ČNB posunuly na říjen či listopad. "Pro centrální banku budou klíčové výsledky jednání o státním rozpočtu a mzdových vyjednáváních na rok 2002," tvrdí Jan Schiesser za společnosti Atlantik FT. Zvýšení sazeb se odhaduje v rozpětí čtvrt až půl procentního bodu. Naposledy se ČNB k tomuto kroku odhodlala na konci července, kdy dvoutýdenní repo sazba vzrostla o 25 bazických bodů na 5,25 procenta. Česká republika má však stále ve srovnání s okolními kandidátskými státy nejnižší úrokové sazby.