Zemědělci: Dotace jsou nízké
12.07.2001 | Hospodářské noviny
Cena obilí se letos přibližuje úrovni v zemích Evropské unie
Přes 80 miliard korun vyžaduje příprava českého zemědělství na vstup do Evropské unie. Z toho asi 41 miliard Kč jsou přímé nároky na státní rozpočet, neboť je třeba přijmout opatření v legislativě a vybudovat řadu institucí. Dalších zhruba 42 miliard by měli spotřebitelé vydat na sbližování cenových hladin zemědělské produkce u nás a v unii, řekl včera prezident Agrární komory Václav Hlaváček.
Podle Hlaváčka je nedostatečná státní podpora odbytových organizací, chybí plnohodnotný Státní zemědělský intervenční fond a stále není vytvořena také platební agentura, která by zajišťovala rozdělování prostředků z fondů EU. V předvstupním období zatím stát na agrární politiku neuvolňoval podle Hlaváčka peníze tak, jak měl, tedy přibližně 22 miliard korun ročně. "Byla uvolněna v podstatě polovina těchto prostředků," dodal.
Cenová úroveň je mezi Českou republikou a EU vyrovnaná u vstupů do odvětví, v tuzemsku však zaostávají mzdy. "Zemědělci produkci neprodávají, ale rozdávají, což se líbí vládě, která má nízkou inflaci," řekl. Podle Hlaváčka je k vytvoření rovnocenných podnikatelských podmínek třeba zrušit vydávání licencí na vývoz agrárních komodit, dále liberalizovat agrární obchod s unií zejména sbližováním celních sazeb a nezvyšovat DPH u zemědělských výrobků. Stát by měl dále jednáním s WTO dosáhnout lepší podmínky vstupu českých produktů na světové trhy a přijmout zákon o zřízení marketingového fondu na podporu odbytu zemědělských výrobků a potravin.
Podle předsedy Svazu zemědělských družstev a společností Miroslava Jirovského ohrožují nízké mzdy stabilitu zemědělství. Zatímco průměrná měsíční mzda v národním hospodářství loni dosáhla 13 491 korun, v zemědělství to bylo 10 134 korun. Jak dále prohlásil, "dotace do zemědělství nejsou dotace zemědělcům, ale dotace spotřebitelům". Ceny placené českým zemědělcům jsou v současnosti o 30 až 50 procent nižší než v unii. Z porovnání mezi ČR, Rakouskem a Německem podle Jirovského vyplývá, že více by měly růst ceny rostlinné produkce, zejména obilovin, řepky, cukrovky. Z živočišné produkce se dá očekávat zdražení mléka. "U hovězího a vepřového nevidíme potenciál k růstu ceny," doplnil.
Hlaváček však soudí, že zemědělci letos mají příznivé předpoklady pro to, aby prodali sklizeň obilí za dobré ceny, s tím, že reálná cena je u potravinářské pšenice 4200 korun za tunu.
Další články v kategorii Podnikání
- Pivovar Strakonice loni prodal přes 49.000 hektolitrů piva, meziročně více (22.12.2025)
- Provozovateli jatek v Holešově meziročně vzrostl čistý zisk a také tržby (20.12.2025)
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Projekt Hlídače státu: Agrofert má i přes Babišův střet zájmů zakázky od státu (19.12.2025)
- Australský podnikatel českého původu Josef Chromý proslul jako uzenář i vinař (18.12.2025)
- Pekárna Hruška zahájila v Ostravě provoz chlebové linky téměř za 50 milionů Kč (17.12.2025)
- Pivo, auta a losos. Británie podepsala s Jižní Koreou obchodní dohodu (17.12.2025)
- Mlékárně Net Plasy loni vzrostly tržby, zisk však podniku z Bystřice p. H. klesl (17.12.2025)
- SZIF už pozastavil dotace firmám z Agrofertu kvůli Babišovu střetu zájmů (16.12.2025)
- Novým generálním ředitelem řetězce Penny v Česku je od listopadu Draško Lazović (16.12.2025)

Tweet



