Zemědělci nebudou na AGROCENZU 2000 škodní

Zemedelci nebudou na AGROCENZU 2000 škodní

Podchytit pokud možno všechny potenciální príjemce dotací ze strukturálních a jiných fondu Evropské unie - i to je podle reditele statistiky zemedelství, lesnictví a životního prostredí Ceského statistického úradu (CSÚ) Jirího Hrbka cílem a smyslem šetrení AGROCENZUS 2000, které práve v techto dnech probíhá u nekolika stovek tisíc respondentu z rad zemedelských prvovýrobcu, avšak nejen u nich. Predmetem šetrení jsou i takové subjekty nebo jednotlivé fyzické osoby, pro které není zemedelská prvovýroba rozhodujícím, dokonce v nekterých prípadech žádným zdrojem príjmu. To by se však v budoucnosti mohlo zmenit. Podle Hrbka totiž existuje jednak rada nezemedelcu - samozásobitelu, kterí se ale mohou poctem chovaných kusu hospodárských zvírat nebo rozlohou svých pozemku dostat nad takzvané prahové hodnoty šetrení Agrocenzus, a jsou tak ve smyslu Evropské unie hospodarícími zemedelci. "Mnozí z nich nejakým zpusobem obhospodarují krajinu a tak se na ne také bude po vstupu do Unie hledet. A za tuto práci, kterou dnes treba delají zadarmo, jim vzniknou nároky na dotace," upozornuje Hrbek. Znamená to, že by tito lidé nemeli v dotaznících Agrocenzu uvádet nepravdivé, podhodnocené údaje, nebot tím škodí sami sobe. Naopak ti, jejichž chovatelská nebo drobnopestitelská aktivita pod prahovými hodnotami je, by nemeli data o této cinnosti zvelicovat. Agrocenzus totiž slouží i k tomu, aby bylo jasné, které subjekty nemají pro zemedelství význam a které mohou být vylouceny z dalších statistik, jež budou na Agrocenzus navazovat. "Nejde tedy jen o to zjistit, kolik ceho je, ale i kolik ceho není, aby se statistika nemusela soustredit na okrajové problémy. Cílem Agrocenzu by melo být predevším zjištení stavu a struktury, vybavenosti venkovského prostoru, což by melo být následne podkladem pro investice ci budování chybejících sítí z evropských strukturálních fondu," zduraznil Hrbek. Každý dotaz má proto svuj smysl - a mel by také být rádne a pravdive zodpovezen. Ceský statistický úrad bude podle Hrbka namátkove kontrolovat nejen správné odpovedi respondentu, ale i správnou práci tazatelu v terénu a tazatelé "budou pracovat tak dlouho, dokud neodevzdají komplexne vyplnené dotazníky". "Kde to bude zapotrebí, budeme došetrovat i v lednu," rekl Hrbek. Podle jeho slov není toto v polistopadové historii dosud nejrozsáhlejší zemedelské šetrení "závod s casem," ale je klícové pro stanovení rozmeru ceského zemedelství a rozsahu statistických šetrení. To vše je v zájmu jak samotných zemedelcu, tak laické verejnosti. Pokud by mely být výstupem z šetrení nereálná data, znehodnotí se tím investované peníze, kterými si danoví poplatníci predplatili splnení požadavku EU.

Z dosavadních zkušeností pritom podle Hrbka vyplývá, že úspešnost Agrocenzu znacne závisí na spolupráci se starosty obcí. Tato soucinnost ostatne vyplývá i ze zákona, v praxi jde predevším o to, aby tazatelé zjištující potrebná data navštevovali domácnosti s požehnáním místních zastupitelu, což vytvárí ovzduší duvery a predpoklad pro pravdive uvádené údaje. Nekterí tazatelé jsou prímo clenové zastupitelstev nebo dokonce starostové. Správný prubeh Agrocenzu by pritom mel být v zájmu zastupitelu na všech úrovních. "Meli by se o nej zajímat regionální politikové, senátori i budoucí hejtmané, protože jsou to jejich peníze. Agrocenzus jim poskytne obraz jejich kraje a argumenty pro zlepšování infrastruktury," konstatuje Hrbek. Proto by meli být ti, na nichž leží nebo bude ležet odpovednost za venkovský, regionální a místní rozvoj, po CSÚ požadovat z Agrocenzu zpracované výstupy a pricházet s podnety na generovaná data, se kterými budou oni sami v nejbližší dobe pracovat. Základní výstupy z Agrocenzu by pritom mely být známy v predjarí príštího roku.

Tisk

Další články v kategorii Podnikání

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info