Zemědělci si posteskli hlavě státu na úžící se prostor

Na zhruba jednu hodinu se včera protáhlo přijetí představitelů Agrární komory ČR prezidentem republiky Václavem Klausem na Pražském hradě. Na pořadu jednání byl především úžící se prostor pro zemědělské podnikání. „Jsou stále velké rozdíly mezi starými a novými členskými zeměmi EU. Zemědělci z nových zemí jsou na tom mnohem hůř a projevuje se to na snižující se zemědělské produkci,“ uvedl Jan Veleba, prezident agrární komory. Dodal, že klesá rozměr českého zemědělství a prudce narůstají dovozy zemědělských komodit a potravin .

„Postupně ztrácíme soběstačnost,“ řekl Veleba a dodal, že politika EU je asymetrická. Na dvou číslech tato svá slova dokumentoval. Zatímco v roce 2003 byl dovoz masa do ČR na úrovni přes 63 tisíc tun a vývoz tak třetinový, vloni byl dovoz již třikrát tak velký a vývoz vzrostl z původních 24 tisíc tun na 50 tisíc tun. Tento prohlubující se nepoměr má za následek pokles stavů skotu i prasat. „Vyklízíme v zemědělství pole pro staré členské země EU a to není v pořádku,“ uvedl Veleba. Jeho kolega Pavel Novotný, který je viceprezidentem agrární komory, Václava Klause informoval o systému dotací. „Roční objem dotací je v ČR v současné době na úrovni 25 miliard korun. Při ročním obratu agrárního sektoru , který je na úrovni 125 miliard korun dochází ale jen k zisku ve výši 7,6 miliard korun. Bez dotací by byl tento sektor ve ztrátě. „Docházíme tak k závěru, že české zemědělství má zápornou 15 procentní rentabilitu a to špatný jev,“ uvedl Novotný.

Podle slov víceprezidenta AK ČR se dařilo donedávna producentům mléka, které se 18 procenty podílelo na příjmech celého resortu. Tím, že ale produkce mléka je ovlivněna kvótami, dochází k absurditě.Za narůstající produkčnost a překračování přidělených kvót se zemědělci pokutují. Prezident Klaus na to reagoval konstatováním, že zřejmě stát špatně vyjednal před vstupem do EU národní kvótu a nyní by měl proto nést odpovědnost za pokutu. Ta je na úrovni 168 milionů korun.“Tyto peníze nezaplatí nikdo jiný než zemědělci,“ uvedl Veleba. „Bohužel, takový je předpis EU,“ dodal.

Na příkladu Holandska zemědělci prezidentovi Klausovi demonstrovali rozdílný přístup k agrární politice v jednotlivých zemích. Zatímco u nás se zemědělství víc a víc ukrajuje, v Holandsku jsou v řadě komodit nejen soběstační, ale vyrábějí třeba i desetkrát víc, než je národní spotřeba, té které potraviny.

„Je to ale potřeba, vyrábět víc a víc,“ varoval před takovýmito názory a úvahami Klaus. V případě produkce obilí jde ale podle zemědělců o jiný problém, než o výrobu nad potřebu domácího zpracovatelského průmyslu, tedy pekárenství nebo krmivářství. „Je to otázka i dalších možností jak využít zemědělskou produkci. Pro nepotravinářské užití lze spotřebovat obrovská množství pšenice, řepky, ale i řepy.Je to problém biopaliv, k němuž se náš stát postavil zády a neudělal v podstatě nic pro nastartování programu. Absolutně chybí pravidla,“ řekl Veleba. Podle prezidenta Klause je to ale i otázka určení výše podpory biopaliv.“To dosud chybí,“ uvedl prezident Klaus.

Zemědělci hlavu státu pozvali na celonárodní dožínky, které se tradičně konají v Českých Budějovicích během veletrhu Země živitelka a potom na setkání představitelů agrárních nevládních organizací deseti nových členských zemí EU, které se má uskutečnit během října na České zemědělské univerzitě v Praze.