Zemědělci vozí mléko až do Saska

Německé firmy platí farmářům víc, nedostatek mléka položil sýrárnu z Kruhu u Jilemnice. Mléko od zemědělců v kraji končí čím dál častěji u německých firem. Platí jim totiž často více, než domácí mlékárny. Hlavně však od nich dostávají včas zaplaceno. Kvůli nedostatku mléka už před několika dny skončila Krkonošská sýrárna v Kruhu u Jilemnice, kterou celorepublikově proslavily její sýry ementálského typu. Další ji mohou ještě následovat. „Odhadujeme, že do Německa už jde zhruba čtvrtina mléka, které se v kraji nadojí,“ řekl Jiří Teplý z liberecké agrární komory. To, že české mléko končí v Německu, je podle něj hlavně chyba českých mlékáren.

Prakticky všechno mléko na export směřuje do drážďanské velkomlékárny Müller. Ročně zpracuje 1,6 miliardy litrů mléka, teda zhruba dvě třetiny celkové roční produkce České republiky.

Zemědělců, kteří se německému koncernu upisují na dlouhodobou spolupráci, přibývá. „Je to jednoduché, platíme slušně a včas,“ vysvětluje zástupce firmy v České republice Alfréd Miler. Firma už hlavně ze severních a východních Čech vozí denně kolem 350 tisíc litrů mléka.

U Němců dostanou zemědělci peníze včas

Zemědělci si takovou spolupráci pochvalují. „Mají jistotu, že peníze dostanou včas, což u českých mlékáren vždy nebylo pravidlem,“ podotkl Teplý. Často dostávají za mléko i více, než v Čechách. Někdy i více, než němečtí chovatelé krav. „Honorujeme kvalitu mléka. Čím lepší, tím větší cena,“ podotkl Miler.

Větší konkurence přinesla zvýšení cen pro dodavatele kravského mléka. To je i případ sýrárny v Kruhu u Jilemnice.

„Dávali jsme jim více, abychom je udrželi,“ vysvětlil ředitel Alois Šatný. Firmu navíc vyčerpaly mnohamilionové investice do splnění evropských norem, kvůli kterým platila zemědělcům se zpožděním. Ti se mezitím dohodli právě s německým koncernem a sýrárnu tak prakticky odstřihli od mléka.

Sýrárna zaměstnávala třicet lidí, ti jsou teď doma na šedesáti procentech mzdy. O sýrárnu už projevila zájem firma Alimpex Food, která nedávno prodala majoritní podíl v pražském Pragolaktosu právě německému koncernu Müller. „Každý den se jedná o budoucnosti sýrárny,“ dodal Šatný.

Zpracovatelů mléka v kraji za poslední roky výrazně ubylo. Už v devadesátých letech zkrachovaly postupně velké mlékárny v Liberci a České Lípě, skončila také sýrárna ve Velkém Valtinově a Rovensku pod Troskami. Důvod? Nedostatek peněz na splnění evropských norem. Na ty doplatila i kružská sýrárna. Potíže s platbami od mlékáren přinutily některé zemědělce hledat úplně jiné řešení. Například Jiří Vrkoslav z Farmy Dolenec ve Zlaté Olešnici na Jablonecku si zřídil vlastní minimlékárnu, kam zatím dodává část mléka ze svého chovu. Zbytek prodával do Kruhu. „Mám tam asi tři sta tisíc, jsem zvědav, jestli je dostanu zpátky,“ podotkl Vrkoslav. O tom, že by přešel k německé mlékárně, ale neuvažuje. „Na začátku roku pojedeme už na plnou kapacitu a proto si nemůžu dovolit dlouhodobě se vázat k jiné firmě,“ vysvětlil Vrkoslav.