Zemědělská družstva mají problémy

Zemědělské obchodní družstvo Olešník na Českobudějovicku hospodaří už dva roky se ztrátou. Na vině je špatná úroda a výkupní ceny například mléka, které neodpovídají nákladům. Zemědělské družstvo Olešník zaměstnávalo koncem osmdesátých let minulého století 350 lidí. Přebíralo ocenění, posílalo pracovníky na zájezdy, zemědělci si stavěli dvougenerační domy. Dnes propouští lidi, protože pro ně nemá peníze.

"Máme osmašedesát zaměstnanců a budeme propouštět dalších čtyři až pět lidí. Pokud zrušíme chov brojlerů, přijde o práci patnáct až dvacet zaměstnanců," přiblížil život v družstvu jeho předseda Jan Drda. "V osmdesátých letech jsme posílali pionýry na Kubu. Teď mladí nemají o práci v zemědělství zájem. Jsou v něm platy čtyři tisíce pod celostátním průměrem," počítá Drda.Podobný názor má Václav Ježek, důchodce z Olešníku. "Celý život jsem dělal zedníka. Také v družstvu. Teď jsem čerstvě v důchodu a čekám na první penzi. Vypočítali mi ji ze základu 10 500 korun, dělá to sedm a půl tisíce," svěřil se Ježek, jehož stopy nese mnoho domů ve vesnici. Dnes bydlí jako vdovec sám v domě se čtyřiadvacetiletým synem. Ostatní tři děti se z hnízda rozutekly. "Syn tvrdí, že tady dlouho nevydrží," říká.Státní statky skončilyOlešník ale není jedinou vesnicí, kterou postihl soumrak zemědělství. Na Českokrumlovsku jsou dokonce takové, kde zemědělství silně ovlivnilo nezaměstnanost. Šestadvacetiprocentní nezaměstnanost má Světlík, podobně vysokou Bohdalovice. Důvod? Konec státních statků. "Statky u nás zaměstnávaly šedesát lidí, dnes tady máme zemědělců deset. Lidé by i chtěli dojíždět za prací, ale kam? Papírny ve Větřní také propouštějí," řekl starosta Světlíku Jaroslav Kellinger.V zemědělství dostávají lidé nízké platyA co je příčinou soumraku družstev? Nízké platy. V Olešníku berou družstevníci průměrně dvanáct tisíc hrubého. "Předloni jsme měli poprvé po pětadvaceti letech ztrátu. Čtyři a půl milionu korun po odečtení dotací. Letos se dostáváme na pět milionů. Snižují se výnosy řepky a obilí. Za mléko, které nás drželo, dostáváme letos za litr 7,75 koruny, to je o padesát haléřů méně než loni. Vyrábíme ho za sedm korun devadesát haléřů," řekl Jan Drda.Družstvo má přes tři tisíce hektarů půdy, 520 kusů dojnic, další skot na maso a ročně prodá 1800 selat. Hospodaří v takzvaném magickém trojúhelníku Temelín - Hluboká - MAPE Mydlovary. Zemědělci zde přišli o část půdy, kterou vzala stavba Hněvkovické přehrady pro jadernou elektrárnu.Naturálie už nemají pro zemědělce významNa vesnici se ale podle Drdy mění i život. Lidé už nevidí výhody v tom, že dostanou naturálie v podobě vykrmených prasat. "Raději si koupí balíček masa v Makru a z vesnice dojíždí do práce do města. Nemusí se zemědělství věnovat v sobotu i v neděli," tvrdí Drda.Výhody v EU jsou pro našince v nedohlednuMzdy jsou jedním z důvodů, které dělají české zemědělství málo atraktivní i podle viceprezidenta Agrární komory České republiky a předsedy družstva v Bernarticích na Táborsku Pavla Novotného."Jsou pod padesáti procenty průměru v Evropské unii. Přitom příroda, skot a vesnice jsou jedním z pěti pilířů unie. Na vině jsou zemědělské kvóty, které nám diktuje Brusel. Máme vyrobit jen tolik, kolik spotřebujeme, ale to je nesmysl," upozornil Pavel Novotný. Neustálý pokles výkupní ceny mléka vede podle něj ke snižování stavu skotu."Po roce 2005 budeme muset podle vývoje mléko dovážet," upozornil Novotný. Šéf českobudějovické okresní agrární komory Pavel Dlouhý se domnívá, že za krachem zemědělců jsou zahraniční nadnárodní obchodníci. "V Evropě se teď bojuje o vývozní kvóty a umístění na trhu. Danone k nám tlačí levné výrobky z Polska a my zatím ztrácíme export," poznamenal Dlouhý.Stavy skotu v kraji* Rok 2001 - 234 044 kusů z toho 91 385 krav* Rok 2002 - 217 419 kusů z toho 86 428 krav