Akrylamid v potravinách a síra v půdě
10.01.2007 | Osel.cz
Objev akrylamidu v tepelně opracovaných potravinách, jako jsou smažené bramborové hranolky nebo pečivo, byl pro potravináře šokem. Od tohoto nečekaného objevu v roce 2002 se vědci na celém světě snaží najít způsob, jak obsah potenciálně rakovinotvorné látky v tepelně opravovaných potravinách omezit. Je to velmi těžký úkol. Akrylamid vzniká tzv. Maillardovou reakcí s cukrů, jež se přirozeně vyskytují v surovinách použitých k tepelné přípravě pokrmu. Jednou z možností je omezení délky tepelného opracování a snížení teploty.
To má ale nežádoucí vliv na kvalitu potravin. Právě Maillardovou reakcí vznikají i látky, které dodávají potravinám žádoucí vzhled a chuť, např. zajišťují zhnědnutí kůrky u dobře vypečeného chleba. „Bledý“ chléb je tedy s ohledem na obsah akrylamidu zdravější, ale spotřebitel by z něj asi příliš nadšený nebyl.
Britští vědci vedení Donaldem Mottramem z University of Reading publikovali ve vědeckém časopisu Journal of Agricultural and Food Chemistry objev, který může redukovat obsah akrylamidu v potravinách už během pěstování plodin na polích. Jako surovina pro vznik akrylamidu Maillardovou reakcí slouží kromě cukrů i aminokyselina asparagin. Rostliny produkují zvýšené množství asparaginu v podmínkách, kdy se jim nedostává síra.
Deficit síry v půdách, na kterých se pěstují obilniny, je poměrně častý. Mottram uvádí, že ve Velké Británii trpí nedostatkem síry 23% polí. Sklizeň z těchto ploch může být vydatným zdrojem akrylamidu v potravinách.
Mottram a jeho spolupracovníci pěstovali pšenici na stejných pozemcích. Políčka se lišila jen obsahem síry v půdě. Potraviny z pšenice vyrostlé na půdě s nedostatkem síry obsahovaly 4,7krát více akrylamidu. V provozních podmínkách bylo zjištěno, že suroviny ze sklizně z polí, kde je nedostatek síry, můžou po tepelném opracování vytvářet až 6,3krát více akrylamidu.
Podle britských vědců jsou rostliny pěstované za nedostatku síry vystaveny silnému stresu a nedokážou ukládat do zrna dostatečné množství proteinů. Místo toho ukládají do zrna aminokyseliny včetně asparaginu. Podle Nigela Halforda z Rotham Research v britském Harpendenu můžou mít jiné typy stresu, např. sucho nebo nedostatek dusíku, podobné následky.
Zdá se, že boj za redukci obsahu akrylamidu v potravinách se přinejmenším zčásti přesune z pekáren na pole.
Poznámka redakce: Spoluautorkou tohoto článku je Eva Chmelíková , doktorandka ČZU Praha.
Pramen: Journal of Agricultural and Food Chemistry
Další články v kategorii Potravinářství
- Budoucnost craftového a nealkoholického piva se řeší právě teď, shodli se odborníci na Prague Bar Showv (24.07.2026)
- Kontroly SVS v prvním pololetí zjistily závady u 16 procent prodejců na trzích (24.07.2026)
- Potravinářský kolos Nestlé prodá za tři miliardy eur polovinu divize balené vody (24.07.2026)
- Symbol Irska s českou stopou: Proč se v Guinnessu používá náš chmel? (24.07.2026)
- Celosvětová produkce i spotřeba kávy by měly být v nadcházející sezoně rekordní (24.07.2026)
- V padesáti šla do rizika. Z košíku ovoce vytvořila oceňovanou značku marmelád (22.07.2026)
- Vedra drtí francouzské zemědělce. Ničí zeleninu, zabíjejí drůbež (22.07.2026)
- Chutná jako pivo, voní jako pivo, ale je prostě dražší, říká šéf Budvaru (21.07.2026)
- Čína útočí na francouzskou gastronomickou ikonu. Rozhodnout může jediná věc (21.07.2026)
- Pekárenský gigant Agrofertu hlásí horší výsledky. Firma musí změnit strategii (21.07.2026)

Tweet



