Analýza zahraničního obchodu vybraných mlékárenských výrobků ČR

20.09.2000 | Odborné konference

Analýza zahraničního obchodu vybraných mlékárenských výrobků České republiky

Analysis of export and import chosen milk products of Czech republic

Bouša Jan

Abstrakt:

Příspěvek se zabývá analýzou vlivu vybraných faktorů na zahraniční obchod vybraných mlékárenských výrobků České republiky, tj. na vývoz sušeného odstředěného mléka (dále jen SOM), másla a na dovoz másla. Uvedená analýza se zakládá na ekonometrickém modelování s použitím hodnotících kritérií pro statistickou významnost provedených výpočtů. Práce je zaměřena na kvantifikaci vztahů mezi sledovanými veličinami.

Analýza zahraničního obchodu SOM a másla je především zaměřena na kvntifikaci vlivu níže uvedených faktorů:

· světové ceny sledovaných výrobků, jejichž úroveň vyplývá z celosvětové interakce nabídky a poptávky,

· výše tuzemských zásob analyzovaných výrobků,

· tuzemská výroba SOM a másla,

· obchodní politika státu a jeho nástroje regulace trhu mléka.

Poznatky uvedené v článku vyplývají z řešení projektu MSM 411100013 “Efektivní integrace českého agrárního sektoru v rámci evropských agrárních struktur - předpoklad trvale udržitelného rozvoje”.

Abstract:

Benefit with under-used to be analyses influence choice factor on foreign trade choice milk produce Czech republic, it is. on export skimmed powder milk (further only SOM), butter and on import butter. Mentioned analysis with merging on econometrics simulation with using evaluative criteria for statistical significance perform calculations. Work is sight on relation among watch quantity.

Klíčová slova:

vývoz, dovoz, sušené odstředěné mléko, máslo, faktor

Keywords:

export, supply, skimmed powder milk, butter, factor

Úvod:

Mlékárenský průmysl patří k významným potravinářským oborům s přímou vazbou na zemědělství. Přes dílčí sezónnost výroby mléka je pro zemědělce významná zejména okolnost, že platby za dodávky mléka mu zajišťují celoročně pravidelné příjmy.

Řada zemí si je této skutečnosti vědoma. Především země EU směřují svá podpůrná a regulační opatření na udržení určité rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po produktech skotu. Důvodem je to, že ve většině vyspělých zemí s rozvinutým zemědělstvím a fungujícím trhem vznikají vážné problémy s nadbytkem zemědělských výrobků, především v chovu skotu.

Faktory, které ovlivňují bilanci zahraničního obchodu, tj. ty, které určují zahraniční poptávku po exportu tuzemských produktů a domácí poptávku po importu produktů z ciziny, lze rozdělit do dvou skupin. Jsou jimi monetární a nemonetární aspekty. Mezi monetární aspekty se řadí především tržní ceny výrobků v tuzemsku a cizině a kurzy měn. Nemonetárními aspekty se rozumí celá řada protekcionistických opatření jednotlivých států v podobě dovozních kvót, cel a exportních subvencí.

Komodita mléko a mléčné výrobky patří ke složkám, které sice zvyšují bilanci zahraničního obchodu s potravinami, avšak vyžaduje existenci regulačních nástrojů, které odčerpávají peněžní prostředky ze státního rozpočtu.

Pro vysvětlení vztahů mezi endogenními proměnnými zahraničního obchodu mléčných produktů a vysvětlujícími exogenními proměnnými byl sestaven třírovnicový simultánní ekonometrický model se zahrnutím vzájemného vlivu mezi vysvětlovanými proměnnými.

Vztahy mezi proměnnými byly kvantifikovány dvoustupňovou metodou nejmenších čtverců na základě čtyřletých časových řad jednotlivých proměnných let 1996-1999 zahrnujících měsíční údaje jejich vývoje.

Cíle a metody:

Cílem práce je kvantifikovat vztahy mezi sledovanými veličinami a charakterizovat vyvíjející se tendence v zahraničním obchodě mléka a mlékárenských výrobků.

Kvantifikace vztahů mezi proměnnými vychází z ekonomických teorií, tzn. z obecně platných vztahů v tržně orientovaných ekonomikách, a je provedena ekonometrickým modelováním tj. dvoustupňovou metodou nejmenších čtverců na základě čtyřletých časových řad jednotlivých proměnných let 1996-1999 zahrnujících měsíční údaje jejich vývoje. Zahrnutím vlivu zpožděných proměnných se řadí mezi dynamické.

Součástí MNČ je provedení t-testu. Tímto testem se potvrzuje či vyvrací nulová hypotéza H0, která určuje nevýznamnost regresního koeficientu.

Za účelem potvrzení či vyvrácení nulové hypotézy o vypovídací schopnosti celé rovnice byla použita analýza rozptylu regresní funkce. Tato analýza se opírá o výpočet F-testu.

Pro odvození tržních vztahů zahraničního obchodů uvedených mlékárenských výrobků byly použity následující proměnné:

y1 vývoz SOM (t/měsíc)

y2 vývoz másla (t/měsíc)

y3 dovoz másla (t/měsíc)

x1 jednotkový vektor

x2 ceny průmyslových výrobců másla (Kč/kg)

x3 světová cena másla - FOB západoevropské přístavy (USD/t)

x4 světová cena SOM - FOB západoevropské přístavy (USD/t)

x5 zásoba másla v ČR na konci období (t)

x6 zásoba SOM v ČR na konci období (t)

x7 výroba másla v ČR (t)

x8 výroba SOM v ČR (t)

x9 spotřeba másla v ČR (t)

x10 směnný kurz NLG (Kč)

x11 směnný kurz USD (Kč)

x12 minimální (garantovaná) cena mléka (Kč/l)

ui náhodné proměnné

Pozn.: Původním záměrem bylo zařazení do modelu proměnné reprezentující objem poskytnutých exportních subvencí, avšak z hlediska nedostupnosti podkladových údajů nebyl uvedený výpočet proveden.

Výsledky:

Z uvedených faktorů byly sestaveny následující funkční vztahy, které jsou uvedené ve strukturální formě:

y1 = 0,183 y2 -3588,5 + 1,184 x4 + 0,489 x6 (t-1) + 0,579 x8 + 77,294 x10 + ui (1)

y2 = 3,757 y3 - 5986,4 + 0,981 x3 + 0,406 x5(t-3) + 0,581 x7(t-2) + 46,047 x11 + ui (2)

y3 = 0,004 y2 + 217,9 + 1,429 x2 + 0,012 x9 - 44,23 x12(t-4) + ui (3)

Provedený T-test prokázal, že téměř všechny hodnoty regresních koeficientů vztahů 1 a 2 jsou na hladině významnosti 0,9 a při 39 stupních volnosti (tabulková hodnota = 1,68) statistický významné. Nevýznamná závislost byla zjištěna mezi vývozem másla a jeho dovozem. Regresní parametry vztahu 3 kromě regres. parametru proměnné x12 byly na základě t-testu označeny jako statisticky nevýznamné. Statistická významnost sledovaných veličin byla dále ověřena pomocí F-testu (tabulková hodnota F(6;33) = 2,39). Jeho výsledky rovněž prokázaly statistickou významnost vztahů 1 a 2 a nevýznamnost vztahu 3. Hodnoty F- testu společně s korelačními koeficienty uvažovaných vztahů jsou uvedeny v tabulce č. 1.

Tab. č.1: Hodnoty F-testu a korelačních koeficientů

Diskuse:

Vliv vysvětlujících proměnných

- směnné kurzy

Podle podílu zemí na celkovém vývozu mléka a mlékárenských výrobků z ČR byly vybrány čtyři nejvýznamnější státy, resp. jejich národní měny. Jsou jimi: NLG (Holandsko), DEM (Německo), USD (Rusko, Libanon), FRF (Francie).

Po provedených výpočtech (vztah 1,2) bylo zjištěno, že na vývoz SOM má ze sledovaných měn největší vliv holandský gulden. Znehodnocení kurzu této měny o 1Kč povede ke zvýšení exportu SOM o 77,3 tuny/měs. Na vývoz másla z ČR má naopak největší vliv americký dolar. Znehodnocení směnného kurzu vůči USD o 1Kč povede ke zvýšení exportu másla o 46 tun za měsíc.

- světové ceny

Úroveň světových cen je odrazem celosvětové nabídky a poptávky po výrobcích. V důsledku situace na světových trzích mléka a mléčných výrobků došlo během posledních let ke značnému poklesu jejich světových cen. Je to především dáno probíhající recesí ruské ekonomiky. Tato situace byla potvrzena i provedenými výpočty, kde při růstu světových cen vlivem nárůstu světové poptávky po sledovaných komoditách dojde i k růstu exportu daných výrobků z ČR.

Při zvýšení světových cen SOM o 1 USD dojde ke zvýšení exportu o 1,18 tun/měsíc a při zvýšení světové ceny másla a 1 USD dojde k nárůstu jeho vývozu o 0,98 tun/měsíc.

- domácí zásoby

V důsledku nízké tuzemské spotřeby uvedených výrobků dochází ke zvyšování zásob, které poté v důsledku ovlivňují zahraniční obchod, tj. zvyšování subvencovaných vývozů. Na základě ekonometrického modelování bylo zjištěno, že výše tuzemských zásob SOM a másla ovlivňuje jejich export s určitým zpožděním. Toto zpoždění je způsobeno odbytovými možnostmi výrobců v zahraničí. Nárůst tuzemských zásob SOM o 1 tunu povede ke zvýšení jeho exportu o 0,49 tun s měsíčním zpožděním a nárůst tuzemských zásob másla o 1 tunu povede ke zvýšení jeho vývozu o 0,4 tuny s tříměsíčním zpožděním.

- tuzemská výroba

Podle běžných tržních vztahů dochází k růstu vývozu produktu v závislosti na jeho výrobě. Obecně lze konstatovat, že při růstu výroby bude docházet i k růstu vývozu výrobků. Rovněž tak tomu je i v případě výroby a vývozu SOM a másla. Jediná odlišnost mezi těmito dvěma produkty je rychlost reakce objemu vývozu na objem výroby. Zatímco vývoz SOM reaguje okamžitě na objem výrobu, tak vývoz másla reaguje s dvouměsíčním zpožděním na objem jeho výroby. To naznačuje na zhoršené odbytové možnosti másla v zahraničí. Zvýšený objem výroby SOM o 1 tunu povede k růstu exportu o 0,58 tun. Rovněž tak tomu je i v případě másla. Z těchto poznatků je možno usoudit, že více jak polovina produkce vybraných výrobků je určena k vývozu.

- minimální (garantovaná) cena mléka

Sledovaný faktor se svým charakterem řadí mezi nemonetární aspekty zahraničního obchodu mléka a mlékárenských výrobků. Provedenými výpočty bylo prokázáno, že vliv tohoto faktoru má restriktivní vliv pro dovoz másla a tím zprostředkovaně i pro jeho vývoz (vzájemné vztahy mezi proměnnými budou popsány později). Na základě zpožděného vlivu uvedeného faktoru o čtyři měsíce byl potvrzen způsob regulace trhu mléka a mléčných výrobků v ČR. Ten je založen na stanovení zásad regulace trhu mléka na další období, zpravidla čtvrtletí, včetně výši dostupných peněžních prostředků a množství produktů určené pro subvencovaný vývoz. Při zvýšení garantované ceny o 10 hal dojde zpožděně ke zvýšení dovozu másla o 4,42 tun měsíčně.

Vzájemný vztah mezi vysvětlovanými proměnnými

- vliv vývozu másla na vývoz SOM

Jelikož výroba SOM je z technologického důvodu podmíněna výrobě másla, je i vývoz SOM podmíněn vývozu másla. Lze tedy konstatovat, že při růstu výroby másla bude docházet k růstu výroby SOM a naopak. Ze vztahu 3 vyplývá, že při růstu vývozu másla o 1 tunu měsíčně dojde ke zvýšení vývozu SOM o 183 kg.

- vztahy mezi vývozem a dovozem másla

Kvantifikací relací mezi dovozem a vývozem másla bylo potvrzena přebytková bilance tohoto produktu. Vlivem toho se musí bezpodmínečně při růstu dovozu zvyšovat objem vývozu másla. Při vyšším dovozu o 1 tunu měsíčně dojde multiplikačně ke zvýšení vývozu o 3,75 tun másla měsíčně. Bude-li však vývoz nadměrný, pak při jeho dalším zvýšení o 1 tunu měsíčně dojde ke zvýšení dovozu o 40 kg. Provedeným t-testem však nebyla prokázána závislost mezi sledovanými veličinami. Vývoj vývozu másla je znázorněn v grafu č. 1.

Graf č.1