Batony a gorbulky na olympiádě v Soči pečou české stroje

Sportovci i fanoušci v Soči jedí pečivo ruské výroby, ale z českých pecí. Do pekárny Sočijskij chljebzavód totiž loni doputovaly stroje od českých výrobců, které obstály v konkurenci světových firem. Pro firmy je olympiáda skvělou reklamou, která jim otevře další dveře.

České stroje jsou železným srdcem největší pekárny v Soči, bez níž by se zimní olympiáda neobešla. Batony a o něco menší gorbulky sytí pod kavkazskými velikány tisíce vojáků. Každý z nich obdrží denní příděl přes půl kilogramu chleba. Pekárna s technologiemi od společností Liberecké strojírny, J4 a Topos slouží také sportovcům, fanouškům a dalším účastníkům her.

"V lednu jsme v Soči spustili linku na průmyslovou výrobu batonů a gorbulek," říká obchodní ředitel Libereckých strojíren Pavel Jandura a dodává, že jeho firma poslala do Ruska také rohlíkový stroj.

Ve městě s více než třemi sty tisíci obyvatel ovládá polostátní pekárna Sočijskij chljebzavód čtyři pětiny trhu. Již v loňském roce tam z Česka doputovalo zařízení na výrobu preclíků a perníků. Zakázku pro Soči zajišťovaly Liberecké strojírny jako hlavní dodavatel společně s dalšími českými výrobci pekárenských technologií – firmou J4 z Předměřic nad Labem a šluknovským Toposem. Celková hodnota kontraktu přesáhla čtyřicet milionů korun a na financování se podílela UniCredit Bank.

Obstáli v těžké konkurenci

Linku opustí za hodinu 2800 batonů a 4200 gorbulek. Hlavní elektromontér Libereckých strojíren Petr Prade se do olympijského města vydal naposledy v první půlce ledna. "Dolaďovali jsme v pekárně poslední detaily, aby tam během olympiády všechno klapalo," prohlásil Prade. "Před naším odletem už pekárna chodila jak švýcarské hodinky."

Bez chleba nelze být, platí v Rusku mnohem víc než v jiných zemích. "Když Rus jí, drží v jedné ruce vidličku a v druhé chleba," vysvětlil Prade. "Batony a gorbulky jsou výborné. Připomínají takový méně sladký loupák. Naše levné pečivo na ruské batony nemá. Služby jsou však v Soči horší než u nás. Když jsem chtěl třeba zaplatit v jednom obchodu, prodavačka stála venku a říkala: 'Teď nemůžu, nevidíte, že kouřím a telefonuju.'"

Zakázka pro olympijské Soči neskončila v Liberci náhodou. Strojírny vyvážejí do Ruska pekárenské technologie už dlouho a pronikly snimi až do odlehlé oblasti nad Mongolskem. "S představiteli pekárny ze Soči jsme se potkali před několika lety na výstavě v Moskvě," prozradil Jandura. "Výběrové řízení na modernizaci pekárny jsme vyhráli ve velké konkurenci všech významných světových firem z našeho oboru."

Olympiáda je skvělá reklama

Sočijskij chljebzavód stojí na břehu Černého moře už skoro devadesát let a nebylo vůbec jednoduché umístit do něj současné špičkové technologie. Z Liberce, Předměřic a Šluknova odcestovaly do olympijského Soči pec, hnětač těsta, díže, předkynárna, kynárna nebo dopravníky. "Dodávky pro olympiádu v Soči nám přinesly výbornou reklamu a otevřela se nám tak cesta k mnoha dalším zákazníkům v Rusku," prohlásil Jandura.

Liberecké strojírny vyvezly v minulosti technologie nejen do Ruska, ale také do Ázerbájdžánu, Rumunska, Maďarska, Moldávie, na Ukrajinu či na Slovensko. Zákazníkům můžou dodat ročně až patnáct linek pro průmyslovou výrobu pečiva.

Autor: Miloslav Lubas