Cena citronů trhá rekordy. Může za to mráz a neúroda v Jižní Americe

Nejkyselejší na citronech je v současnosti jejich cena. Přestože se každé září cena těchto citrusových plodů vyhoupne do vyšších sfér, než je obvyklé během zbytku roku, letos trhá rekordy. V závislosti na prodejci musí dnes zákazník za kilogram citronů vytáhnout z peněženky mezi 80 a 95 korunami.

Ceny kyselých plodů se v minulosti podle údajů Českého statistického úřadu vyšplhaly maximálně na průměr 62 korun, tedy zhruba o třetinu níže než nyní.

Za zdražením stojí podle obchodníků a distributorů letošní neúroda v Uruguayi a Argentině, kde mrazy zničily podstatnou část produkce. Právě drahé plody z Jižní Ameriky momentálně zaplnily regály českých prodejen. Zásobu levnějších citronů ze Španělska totiž letos tuzemští zákazníci vykoupili dříve, přičemž dodávky dalšího levnějšího zboží z Turecka by do Evropy měly teprve dorazit, a to až koncem září.

„Ke zlevnění dojde, jakmile se na český trh dostanou turecké citrony. Oficiálně má Turecko povolení vyvážet do zemí Evropské unie až po 20. září. Důvodem jsou potřebné chuťové vlastnosti plodů a zralost,“ vysvětluje mluvčí prodejen Globus Pavla Hobíková.

V minulosti k takto výrazným sezonním výkyvům v cenách citronů nedocházelo. Rozdíly mezi jednotlivými měsíci tvořily jednotky, ne však desítky korun. Po neúrodě spojené s požáry v Řecku v roce 2008 ceny poprvé prudce vystřelily nahoru.

Agrární analytik Petr Havel upozorňuje, že skokové výkyvy jsou u zeleniny i ovoce zcela normální a větší rozpětí oproti minulosti může být způsobeno tím, že se prodejci přestali bát reakce zákazníků. Ti naopak začali ochotně vyšší ceny akceptovat.

„Rozptyl cen byl dřív strašně malý, protože obchodníci si nemohli dovolit být hodně nad průměr. Rozdíl cen však ukazuje, že trh je vyspělejší a je zde i bonitnější klientela, která kupuje také dražší věci,“ míní Havel.

Ani podle Hobíkové nemá zdražování u citronů na poptávku obvykle velký vliv. Přestože spotřeba v kategorii citrony a grapefruity v posledních letech stále roste a dnes přesahuje čtyři kilogramy na hlavu a rok, ve spotřebitelském koši tvoří stále poměrně malou položku, a zákazníci tak na cenu tolik nehledí.

V klidu zůstávají i provozovatelé restaurací. „Pokud to nebude trvat delší dobu, tak se to do cen nijak nepromítne. Větší škodu nám způsobilo zhoršení kurzu vůči euru,“ říká Jan Hummel, jednatel sítě prodejen čerstvých ovocných a zeleninových šťáv Fruitisimo.

Citrony, především však limetky, jsou také důležitou surovinou pro míchané koktejly. To se v globálním měřítku projevilo letos v dubnu, kdy válka mezi drogovým kartelem a lokálními milicemi v Mexiku vedla k jejich nedostatku a skokovému zdražení, které postihlo celý sektor gastronomie nejen v Mexiku, ale i USA a Kanadě. Limetky z Mexika se přitom dovážejí i do České republiky.

Podobný vývoj však podle barmanů v Česku nehrozí ani u citronů, ani u limetek. „Není to stěžejní záležitost, která by měla na bary nebo gastronomii výrazný vliv, i kdyby došlo ke stoprocentnímu zdražení. V objemu koktejlu to dělá třeba procento a alternativně se mohou použít jiné suroviny,“ míní prezident České barmanské asociace Aleš Svojanovský. Postihnout by to mohlo snad jen provozovny, které se specializují na oblíbené mojito. „Doba mojitová je ale už spíše za námi,“ dodává Aleš Svojanovský.

S postupným růstem cen citrusových plodů je přesto třeba počítat v dlouhodobém horizontu, bez zohlednění sezonních výkyvů způsobených neúrodou.

Howard Edwards – šéf jednoho z největších producentů citronů v USA, kalifornské společnosti Limoneira – pro časopis Forbes uvedl, že v souvislosti s poptávkou v Asii stoupl celosvětový export citronů v letech 2011 až 2013 o citelných 150 procent. „V současnosti jednáme o cenách na rekordních úrovních,“ prohlásil Edwards.

Bohatnoucí Asiaté nakupují citrony předně ze zdravotních důvodů, ale stejně tak je ve velkém konzumují jako přísady do míchaných koktejlů.