Češi milují bublinky. Spotřeba sektů roste o čtvrtinu

Až si budete o letošních svátcích připíjet sklenkou sektu, zkuste vypít rovnou dvě lahve naráz. Jedině tak se můžete prohlásit za „průměrného“ konzumenta sektů.

Na každého Čecha totiž připadá 1,8 lahve „bublinek“ o objemu 0,75 litru.

Podle statistiky Celní správy ČR prodeje šumivých vín za poslední čtyři roky akcelerují. Mezi roky 2014 až 2017 se celkové prodeje zvýšily o 24 procent. Loni se v Česku prodalo 19,2 milionu lahví sektu, čímž se vyrovnal rekord z přelomu roku 1999 a 2000, kdy se v rámci oslavy nového milénia prodalo obdobné množství bublinek.

Letošní rok by měl na loňský úspěch navázat. Zda se tak skutečně stane, bude jasné po svátcích. Vánoce a silvestr jsou hlavní sezonou sektu, kdy se naráz vypije třetina roční produkce. „Sekt je často nazýván „barometrem spotřebitelské nálady“, tedy pokud jsou lidé spokojení a cítí se v bezpečí, jeho spotřeba roste. A naopak, pokud se necítí dobře, sekt si častěji odřeknou,“ popisuje Ondřej Beránek, ředitel skupiny Bohemia Sekt (BS), která „obstarává“ dvě třetiny domácího trhu s bublinkami (loni 16 milionů lahví sektu).

Rostoucí ekonomika se odráží i ve vyšší prodejích. A to nejenom sektu. Daří se i italskému prossecu, například značky Mionetto (mimochodem sesterský podnik zmíněného BS) se loni dovezlo skoro 400 lahví a stalo se jedničkou na trhu.

Aby se v Česku víno mohlo označovat za „sekt“, platí přísná zákonná pravidla. Sekt musí zrát minimálně půl roku, než jde do prodeje (u prosseca například taková podmínka není).

Bublinky v sektu musejí vzniknout spontánním kvašením, nesmí se tedy sytit dodáním CO₂. Pokud je víno dosyceno CO₂, označuje se na etiketě jako „perlivé víno“, ale nikoliv sekt.

Autor: Jan Klička