České děti příliš solí. Pak mají žízeň a sáhnou po přeslazeném nápoji

* Vyrovnání příliš velké spotřeby soli cukrem vede už u dětí k nadváze a obezitě.

* Ta je následně spojena s vysokým krevním tlakem a nemocemi srdce a cév.

* Lékaři radí solení omezit.

• České děti už v předškolním věku vysoce překračují doporučené množství soli ve stravě, čímž škodí svému zdraví. Každý Čech spotřebuje v průměru denně 13 až 14 gramů soli, více v Evropě solí pouze Maďaři, Chorvati a Makedonci.

  Ve vyspělé Evropě je naopak spotřeba soli poloviční. Doporučení Světové zdravotnické organizace je mezi pěti až šesti gramy za den. Vyšší spotřeba soli u dětí nepřímo vede k obezitě, která zvyšuje riziko vysokého tlaku. 

  "V Česku i u dětí a dorostu denní příjem soli významně překračuje normy, platí to i u dětí v prvních letech života," řekl předseda České pediatrické společnosti Jan Janda. Riziko vidí v tom, že když si dítě zvykne v útlém věku na vyšší příjem soli, vzniká u něj "závislost na slaném" a vyžaduje pak vše hodně slané.

  "Zvýšená dodávka soli vyvolává pocit žízně a u dětí při oblibě nápojů typu soft drinks s vysokým obsahem cukru vede ke zvýšené kalorické dodávce, a tím k nadváze až obezitě," vysvětlil.

  Vysoký tlak má ve vyspělých zemích třetina populace, v Česku polovina mužů a asi 35 procent žen. Je to rizikový faktor nemocí srdce a cév, které jsou v Česku nejčastější příčinou nemocnosti a úmrtí. Nadbytek soli zvyšuje riziko komplikací vysokého tlaku, hlavně mrtvice a infarktu. Má vliv i na vznik nádorů žaludku, onemocnění ledvin a řídnutí kostí.

  Nejvíce soli v kupovaných potravinách

  České studie ukázaly, že zvláště u dorostenců obou pohlaví je často "vysoce normální" krevní tlak, což je předstupeň prehypertenze, nebo dokonce již jasná hypertenze. V obou případech bývá zvýšený tlak spojen s nadvánou či obezitou. Podle odborných doporučení by pediatři měli měřit tlak u dětí a dorostu hlavně z rodin, kde má vysoký tlak někdo z rodičů, prarodičů, případně sourozenců.

  Nejvíce soli je z potravin kupovaných v obchodech, 75 až 80 procent denní dodávky. Pouze menší dodávka je ze solení při vaření či u stolu.

• Vysoký obsah soli je v šunce, uzeninách, polévkách v prášku, čipsech, pečivu, balkánském sýru či nivě. Většina jídel z řetězců rychlého občerstvení obsahuje více soli. Řetězce pod tlakem odborných doporučení dávku soli omezují, na požádání může dostat zákazník hranolky nesolené.

  Světová zdravotnická organizace požaduje, aby na etiketách potravinářských výrobků byl vedle obsahu kalorií a podílu živin i obsah soli v gramech. Je-li v označení obsah sodíku v gramech nebo miligramech, musí se násobit indexem 2,4, zjistí se tak obsah soli v gramech.

• ČTK