Cesta pomerančů ze stromu do sklenice

MF Dnes 26.1.2000

Cesta pomerancu ze stromu do sklenice

breviár

Pomerancové džusy jsou oblíbené nejen proto, že chutnají, ale i proto, že jsou zdravé. Vedle vitaminu A, B1 a B2 obsahují také minerální látky draslík, vápník a horcík. Nejcennejší je ovšem vitamin C. Toho má pomerancová štáva dostatek. Obsah vitaminu C však s postupujícím casem klesá, proto jeho nejlepším zdrojem zustávají cerstvé pomerance.

Jak se vyrábí džus

Zralé,cerstve sklizené pomerance precházejí pres kontrolní pás (1), kde jsou vyrazeny všechny nezralé nebo nahnilé plody, do kartácové pracky (2). Tam se krátce ponorí do mycího roztoku, omyjí a osprchují cistou vodou. Škrabky poté opatrne obrousí cást slupky obsahující silice. V extraktorech (3) je z plodu vymackána štáva. Na sítech (4) zustanou zbytky slupek, kusy dužniny a pecky. Ty jsou využívány ke krmení zvírat. Vylisovaná štáva se pak pasteruje - zahrívá na teplotu 85-95 o C (5), aby se v ní znicily bakterie, a ješte za horka plní do obalu. Tím vzniká takzvaná prímo lisovaná štáva, nekdy oznacovaná jako prémium (6). Je nejlepší a také nejdražší, u nás se však neprodává, ale napríklad v USA predstavuje polovinu trhu s džusy. Všechny džusy na našem trhu jsou vyrobeny z koncentrátu. Ten vzniká odparováním vylisované a pasterované štávy. Ve vakuových odparkách se štáva zahustí na ctyr- až šestinásobnou koncentraci (7) a poté zamrazí (8). Zmrazený pomerancový koncentrát pak putuje v cisternách na lodích do Evropy do stácíren. Výrobce znovu pridá ke koncentrátu tolik vody, kolik z ní bylo puvodne odebráno. Pred plnením do obalu štávu znovu pasteruje (9). Nekterí výrobci vylisovanou dužninu, jež zbyla na sítech, lisují ješte jednou (10). Získají tak redenou a horkou štávu takzvaný pulp wash (11) -, která se musí dochutit prídavkem cukru, prípadne kyselinou citronovou. Používá se pri míchání levnejších štáv nižší kvality. Jeho cena je totiž asi o 40 procent nižší než cena štávy z prvního lisování. V Evropské unii se pulp wash u stoprocentních štáv nesmí používat. U nás však mohou být obe kategorie džusu prodávány jako stoprocentní štávy.

Takto byly vyrobeny *:

Cappy (Almaco Chrast u Chrudime pro Coca-Colu CR)

Emig (Emig Nemecko)

Gold Glocken (Gloskengold Laucha Nemecko)

Happy Day (Rauch Rakousko)

Hello (Linea Nivnice CR)

Hohes C (Ybbstaler Nemecko)

Pfanner (Pfanner Rakousko)

Prim Jus (Limona Mnichovo Hradište CR)

Relax (Walmark Oldrichovice CR)

Yo (Ybbstaler Nemecko)

Toma (Toma Nehvizdy CR)

Poznámka: * podle testu MF DNES (15. 12. 1999)

Takto byly vyrobeny *:

Dolly (Linea Nivnice)

Fruity (Getranke Rakousko)

Koruna (Euronova Brno)

Tesco (Toma - nápoje Nehvizdy)

100% Džus Pomeranc (Veseta Kyšice)

Poznámka: * podle testu MF DNES (15. 12. 1999)

Slovnícek

ovocná štáva - neboli džus - štáva získaná prímým lisováním nebo štáva z koncentrátu

nektar - štáva vyrobená z koncentrátu pridáním vody a cukru. Má jen 50 procent (u pomerancu, u jiných druhu ovoce je to méne), zbytek tvorí voda. Cukr muže tvorit až 20 procent konecného výrobku.

pulp wash - méne kvalitní koncentrát z druhého lisování pomerancové dužiny

Postup:

1. trídení

2. mytí

3. lisování

4. pasírování

5. zahrívání

6. prémium

7. odparování

8. zmrazený koncentrát

9. zahrívání

10. druhé lisování

11. pulp wash

Hana Vecerková