Chovatelé vybíjejí vepře, nevyplatí se jim

S výrobou vepřového končíme, prasata jsme poslali na jatka. To jsou slova některých chovatelů z Olomoucka. Nevýhodné podmínky na trhu s vepřovým masem v posledních letech a špatně nastavené dotace totiž způsobily, že zemědělci buď snižují počet vepřů, nebo likvidují chovy úplně.

Za poslední rok tak klesl stav prasat v Olomouckém kraji o třiadvacet procent. Odborníci však tvrdí, že chovatelé neumějí správně investovat.

V současné době se už ceny vepřového sice pohybují v přijatelných mezích, ale zemědělci se stále potýkají s dopady předchozího období. Nejprve je před třemi lety začaly likvidovat extrémně nízké výkupní ceny způsobené masivním dovozem zvířat ze zahraničí, loni zase museli zaplatit dvojnásobek za obiloviny, ze kterých se vyrábějí krmné směsi.

„Chov prasat je ztrátový, proto jsme jej úplně zrušili. Cena na trhu je nízká a konkurovat našim kolegům na západ od hranic nebo z Polska prostě nemůžeme,“ uvedl Miroslav Hampl, vedoucí živočišné výroby ze zemědělského družstva v Bohuňovicích, které ročně produkovalo až pět tisíc kusů.

Z chovu v Dolanech zmizel poslední vepř už před rokem. „Trh je nestabilní, ceny se měnily prakticky každý měsíc a?náklady jsou přitom stejné. Počkali jsme, až našich tři sta třicet prasat doroste, a poslali jsme je na jatka,“ popsala zootechnička Pavlína Dragúňová z?dolanského podniku Hanácká zemědělská.

Výrobu vepřového naopak stále drží družstva v Července-Novém Dvoře nebo v Litovli-Unčovicích. „Někdo se udržel tím, že zainvestoval a?dostal dotace z Evropské unie na zlepšení životního prostředí prasat,“ vysvětlil ředitel olomoucké pobočky agrární komory Miloš Porč.

Právě malá ochota zemědělců dávat peníze na výzkum a?technologie je podle odborníků problém.

„Chovatelé by měli investovat do celého systému výroby, tedy do porodu prasnic, výkrmu selat a do dalších fází. Výroba však zůstává za hranicemi a u nás se pouze dokončuje. Stáváme se tak montážní halou na výrobu vepřového,“ míní Lubomír Vítek z olomoucké společnosti Genoservis, která se zabývá šlechtěním prasat.

Na cenách v obchodech se zatím problémy neprojevily, protože obchodní řetězce dovážejí vepřové maso z jiných zemí, hlavně ze Španělska. „Až tady však naše maso nebude a většina se bude dovážet, určitě půjde cena nahoru,“ předpovídá Porč.

Ministerstvo zemědělství tvrdí, že nemůže kupní cenu nijak ovlivnit, pomáhá však dotací. „Podporujeme udržování a zlepšování genetického potenciálu. Peníze poskytujeme i na pojištění prasat a?stavby a technologie pro chov,“ vyjmenoval Petr Habáň z ministerstva zemědělství.

Vynakládá však stát peníze účelně? „Dotace na genofond by měla zahrnovat i jeho zdraví, aby měla smysl. Podpora staveb funguje, nicméně předchozí období odradilo spoustu chovatelů,“ komentoval Vítek.

Situace v chovu prasat má zhoubný vliv i na další oblasti. „Největší složkou zemědělské výroby u nás je oblast obilovin. Nejvíce jich spotřebují prasata. Pokud jich bude méně, nebudeme schopni nadměrnou produkci obilí zhodnotit,“ míní šéf komory Porč.