ČZPI: Vína v obchodech jsou zdravotně nezávadná
02.07.2002 | Agris
Všech 23 vzorků (10 tuzemských a 13 dovezených) kontrolovaných v poslední době Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí (ČZPI) bylo zdravotně nezávadných a vyhovělo všem jakostním ukazatelům. Uvedla to dnes tisková mluvčí ČZPI Daniela Kolejková.
ČZPI podle mluvčí kontrolovala kromě zdravotní nezávadnosti také jakost a označování domácích i dovážených aromatizovaných a likérových vín. "Vína byla také většinou správně označena, pouze ve dvou případech inspektoři zjistili, že výrobce neuvedl na etiketě všechny předepsané údaje, nebo je uvedl nesprávně," informovala Kolejková.
Vína byla podle ní kontrolována především v distribučních skladech a velkoskladech. Inspektoři se však zaměřili také na kontrolu umístění těchto vín v obchodech. Ze 44 kontrolovaných obchodů byla ve 13 případech (zhruba 30 procent) tato vína nabízena spotřebiteli společně s víny ovocnými. "Zákon o vinohradnictví a vinařství však společné umístění vín z hroznů vinné révy s ovocnými víny nebo jinými vinnými nápoji nepřipouští, protože by je spotřebitel mohl vzájemně zaměnit. V těchto případech inspektoři uložili opatření k nápravě nebo navrhli uložení pokuty," konstatovala Kolejková.
Vína aromatizovaná se vyrábějí přidáním aromatických látek nebo povolených aromatických extraktů či ochucujících látek nebo aromatických bylin. Bývají doslazována a ke zvýšení obsahu alkoholu se do těchto vín přidává přírodní líh. V obchodní síti se spotřebitel může setkat s aromatizovaným vínem označeným jako vermut, hořké aromatizované víno nebo Americano. Rozdíl je především v použité aromatické látce: do vermutu se přidává pelyněk, hořké aromatizované víno se ochucuje chininem a může tak být i označeno, zatímco víno, označené jako Americano je ochuceno přírodními látkami z hořce nebo pelyňku a současně je žlutě nebo červeně zbarveno.
Likérová vína jsou definována především určitým obsahem alkoholu. Příslušný zákon připouští u těchto vín nejméně 15 a nejvýše 22 % objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5% obj. celkového obsahu alkoholu.
Mezi tato vína patří také vína portská. Mohou tak být ale označena jen vína, pocházející z Portugalska. Vyhláška Ministerstva zahraničí č. 63/1987 Sb., v podstatě zakazuje jakékoli užívání názvu "Porto", "Oporto", Port" nebo "Portwine" a další překlady původního názvu kdekoli na etiketách vín, která nejsou portugalského původu. Inspekce takové případy hodnotí jako klamání spotřebitele.
Další články v kategorii Potravinářství
- Ceny potravin v roce 2026: Levné máslo a brambory, zdraží káva či kakao (26.12.2025)
- Pivovar Strakonice prodal meziročně více piva, letos investoval i do automatizace chlazení (25.12.2025)
- ČSÚ: Živý kapr letos stojí 126,23 koruny za kilogram, mírně víc než loni (24.12.2025)
- Vláda souhlasí se záměrem obnovit daňové zvýhodnění vína, zákon připraví vlastní (23.12.2025)
- Čína zavádí vysoká cla na mléčné výrobky z EU, podle Bruselu neoprávněně (23.12.2025)
- Mýty italské kuchyně. Historik bourá legendy o ikonických pokrmech, čelí výhrůžkám (23.12.2025)
- Pavel Vacek: Kapr je jednička, sváteční polévky střídáme (23.12.2025)
- Potravinářská inspekce zjistila v tržní síti masné konzervy z dovozu falšované sníženým obsahem masa a s nedeklarovaným alergenem (23.12.2025)
- Zvěřina ze střediska na Mostecku táhne, zájem je o divočáka na guláš (22.12.2025)
- Peněženku moc nešetří, čas ale ano. Češi cukroví čím dál víc kupují (22.12.2025)

Tweet



