Daří se Prazdroji, Budvaru i většině malých pivovarů

Po horkém jaru, které se v pivovarech projevilo značným růstem výroby a prodejů piva, vrátil chladný a deštivý červenec přehnaná očekávání pivovarníků na zem. Po teplotně průměrném srpnu jsou domácí výrobci piva jen těsně nad loňskou úrovní.

"Do pololetí se zvýšil výstav piva v porovnání se stejným loňským obdobím asi o čtyři procenta. Červenec však přinesl pokles o 16 procent a stačil smazat celý dosavadní čtyřprocentní nárůst od začátku roku," uvedl pro Právo výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Ivo Trojan. Srpen přinesl výrazné oživení, zato září bude podle prvních signálů slabší. Domácí pivovary (bez restauračních minipivovarů) za pololetí podle údajů ČSPS vyrobily 8,9 miliónu hektolitrů piva, což bylo o 335 tisíc hl víc než loni. Podíl největší domácí skupiny, ovládané jihoafrickou společností South African Breweries (SAB) s japonskou Nomurou, kam patří pivovary Plzeňský Prazdroj (PP), Radegast a Velké Popovice, činil v pololetí 42,4 procenta. Skupina zvýšila výstav v porovnání s loňskem o dvě procenta. Pokles produkce Radegastu (o 8 %) a Velkých Popovic (o 17 %) stačil vyvážit vzestup produkce Prazdroje o téměř 10 procent. V Plzni nechtěli dosažené výsledky kvůli změně informační strategie komentovat. V centrále SAB jsou však s novou akvizicí spokojeni. "Daří se nám hlavně v Polsku, Číně a také v České republice se značkou Pilsner Urquell," uvedl tento týden v Londýně výkonný ředitel společnosti Graham MacKay. Za ničím nepodložený nesmysl tiskový mluvčí PP Jaroslav Pomp označil spekulace, podle nichž Radegast, který si na domácím trhu drží místo jasné dvojky, měl údajně ztratit marketingovou podporu plzeňské centrály. Odborníci z oboru přesto určitý vliv dokončované fúze připouštějí. Hlavně v tom, že do restaurací, kde se čepoval výhradně Radegast a Velkopopovický Kozel, v tomto roce proniklo i plzeňské pivo. Zákazníkům se tím rozšířil výběr, čehož také využívají. Druhá největší skupina Pražských pivovarů (Staropramen, Braník, Ostravar), kterou by měl po koupi celé pivovarské divize Bass převzít belgický Interbrew, zůstala asi čtyři procenta pod loňskou úrovní. Obdivuhodnou dynamiku růstu vykazuje již několik let po sobě Budějovický Budvar. Pololetní výsledky naznačují, že hranici 1,5 miliónu hl piva ročně může zdolat v nejbližších letech. Krušovice, ovládané německým Bindingem, zůstávají takříkajíc na svém. Z desítky největších loňský výsledek podle statistiky ČSPS překonaly už jen Ústecké pivovary a Holba Hanušovice, jež je součástí Moravskoslezských pivovarů.

Nejlacinější piva mají stále příznivce

Právě Holba spolu se svitavským a jihlavským pivovarem v prvním pololetí vykázaly největší meziroční zvýšení výstavu. Nárůst výroby však nemusí jít ruku v ruce s ekonomikou. Některé z pivovarů se stále angažují v produkci tzv. superlevných piv. Přes ohlášení konce cenové války se lze zvláště v supermarketech s řadou těchto piv setkat. Cenový rekord jsme zaznamenali v hypermarketu Tesco, kde jedna lahev Trumfové eso z opavského Zlatovaru byla k mání za 2,90 koruny. Spoléhání se na obdobné marketingové akce však může být pro firemní finance riskantní. Tak levně se podle sládků i ekonomů pivo uvařit nedá. Poměr sudového a lahvového piva podle statistik ČSPS zůstává půl na půl a výrazněji se nemění. Na trhu s točeným pivem si dál upevnila vedoucí pozici značka Gambrinus, nabízející osvědčenou kvalitu za únosnou cenu. Zastoupení ležáků, tedy vícestupňových piv, činí v průměru třetinu z celkového domácího výstavu. Z padesátky v současnosti činných tuzemských pivovarů se daří většině pivovarů ze skupiny malých nezávislých, s ročním výstavem do 200 tisíc hektolitrů. Úspěšně zvyšují výrobu mj. pivovary Znojmo, Černá Hora, Havlíčkův Brod, Náchod, Trutnov či Svijany. Jde většinou o regionální výrobce nabízející kvalitní piva. Někteří z nich se uchytily iv obchodních řetězcích. Například Pivovar Černá Hora, který zásobuje pivem hlavně Blanensko a Brněnsko, po červencovém propadu vystavil za srpen rekordních 21 tisíc hektolitrů. Jak Právu řekl ředitel Ivo Štorek, koncem roku zde počítají s výrobou asi 190 tisíc hl piva, když za pololetí zvýšili výstav o pětinu. Tato sezóna je kvůli počasí značně atypická. Malé pivovary podle Štorka těží z toho, že velcí výrobci si rozdělili trh a nyní tlačí na větší efektivitu a zisky z prodeje. Pivovarům v regionech se tak dýchá o něco lépe.

Export se zvyšuje

Po loňském propadu do pololetí export českého piva vzrostl o 16 procent. Zlepšení se projevilo u všech významných vývozců. Největší dynamiku zaznamenal Prazdroj, který meziročně zvedl vývoz o 40 tisíc hl na 215 tisíc hl. Vedoucí pozici si uchoval Budvar s 255 tisíci hektolitry exportovaného piva. Ve srovnání s loňským rokem nejvíce rostl vývoz do Polska, USA a na Slovensko, zatímco export do dalších dvou významných zemí - Německa a Velké Británie - spíše stagnuje. Roste i dovoz piva do ČR, zvláště ze Slovenska. Za šest měsíců dosáhl téměř 43 tisíc hl při meziročním zvýšení o 48 procent.