Dynamika výroby a zpracování mléka v ČR

Milan Křivánek

Českomoravský svaz mlékárenský

Úvod

V průběhu transformačního období se snížil objem mléka nakoupeného mlékárnami ke zpracování ze 4,5 miliard v roce 1989 na 2,45 miliardy v roce 1998.

Ve stejném časovém rozpětí se snížila průměrná spotřeba mléka a mléčných výrobků na obyvatele v přepočtu na mléko bez másla z 260 kg pod hranici 200 kg a současně se drasticky snížila i průměrná spotřeba másla z 9,4 kg pod hranici 4 kg.

Současný stav komodity mléko

Vznikající přebytek mléka nad úroveň tuzemské spotřeby dosáhl v minulém roce 27% a byl transformován především na máslo, sušené mléko, kondenzované mléko a sýry určené na vývoz.

K nejvyšším přebytkům dochází u mléčného tuku, který se především koncentruje do výroby másla, tedy do výrobku, jehož realizační cena se na zahraničních trzích, zejména ve 4. čtvrtletí minulého roku, mimořádně snížila a jehož export se v důsledku vzniku ekonomické krize v Rusku a dalších nepříznivých okolností stal mimořádně náročnou záležitostí. Původně evidované ceny za 1 tunu másla poklesly z úrovně nad 2000 USD na počátku roku 1998 na cca 1 200 USD za 1 tunu v 1. čtvrtletí letošního roku. Hluboký cenový pokles se projevil i u dalších mlékárenských výrobků.

Tento stav ve spojitosti s nedostatečnými finančními zdroji na subvencování exportu velmi tvrdě postihl ekonomiku mlékárenských podniků zpracovávajících přebytky mléka a promítl se ve svých důsledcích i v poklesu průměrné realizační ceny farmářského mléka, která se snížila z 8,03 Kč v měsíci března 1998 na 7,69 Kč v tomtéž měsíci letošního roku.

Vzniklá situace zůstává nedořešena do současné doby a její podstata spočívá ve skutečnosti, že státem realizované záměry finanční podpory producentů mléka nebyly a nejsou doprovázeny vydělením dostatečných prostředků na subvencování vyvážené nadprodukce mlékárenských výrobků.

Intenzívní hledání východisek z této situace je velmi složité a je příčinou napjaté situace mezi dodavateli mléka a zpracovateli jeho nadprodukce.

Jedna z alternativ částečného řešení spočívá ve zvyšování domácí spotřeby mléka a mléčných výrobků, která je v současné době, v porovnání s ostatními mlékařsky vyspělými zeměmi na velmi nízké úrovni.

Konzumní mléko

Mezi základní mléčné výrobky bezesporu patří konzumní mléko, na jehož současnou spotřebu se zpracovává 20% z jeho celkového objemu. Průměrná spotřeba konzumního mléka se snížila z 91,4 kg v roce 1989 na 60 kg v roce 1998, včetně jeho naturální spotřeby.

V závěru 80. let se konzumní mléko pro zásobování prodejní sítě plnilo do PE sáčků a jeho převážná část se dodávala do prodejní sítě jako mléko polotučné s obsahem 1,8 2% tuku. Pouze maximálně jedna třetina konzumního mléka se prodávala jako konzumní mléko plnotučné s obsahem 3,5% tuku.

V průběhu transformačního období se velmi výrazně změnila sortimentní skladba konzumního mléka jednak intenzívním rozšiřováním trvanlivého mléka se snížením obsahem tuku a dále i zavedením plnění pasterovaného mléka do kartonových obalů. Docílené změny jsou patrny z následujících údajů.

Z celkového objemu výroby konzumního mléka v roce 1998 ve výši 488 mil. litrů činil podíl v %

pasterovaného mléka 49,2

trvanlivého mléka 50,8

nízkotučného mléka do 1% tuku 25,7

polotučného mléka 1-2% tuku 73,3

konzumního mléka nad 2% tuku 1,0

podíl paster. mléka v kartonech 12,1

podíl PE sáčků a ost. obalů 37,1

Na celkové výrobě konzumního nízkotučného mléka se podílelo z 89% trvanlivé mléko.

Sýry

Na výrobu sýrů se zpracovává cca 30% z celkového objemu nakoupeného mléka. V roce 1998 bylo vyrobeno celkem 104,3 tis. tun sýrů. Změnila se struktura vyráběných sýrů ve prospěch sýrů přírodních, zatímco výroba tavených sýrů se snížila.

Z přírodních sýrů, jejichž objem dosáhl v roce 1998 83 tis. tun, připadají dvě třetiny na skupinu polotvrdých a tvrdých sýrů.

Sýry se staly významným vývozním sortimentem. Objem vývozu přírodních sýrů dosáhl v roce 1998 téměř 20 tis. tun, zatímco objem dovážených sýrů, včetně sýrů tavených, činil pouze 11,2 tis. tun. Ve spotřebě sýrů je možno spatřovat hlavní nosný pilíř možnosti zvyšování spotřeby mléčné suroviny, který, i když se do současné doby v našich podmínkách vyvíjí příznivě, zdaleka nedosahuje průměrnou úroveň v zemích EU.

Máslo

Výroba másla poklesla ze 120 tis. tun v roce 1989 na 65 tis. tun v roce 1998. Přesto v důsledku snížení domácí spotřeby produkuje mlékárenský průmysl každoročně značné přebytky másla, které se realizují vývozem. V roce 1998 bylo vyrobeno pro vývozní účely více jak 26 tis. tun másla.

Sušené mléko

Výroba sušených mlék dosahovala v roce 1989, včetně kojenecké a dětské výživy 127 tis. tun a vysoce překračovala tuzemskou spotřebu. Objem výroby sušených mlék bez výrobků kojenecké a dětské výživy poklesl v roce 1998 na celkem 60 tis. tun, z nichž bylo 4 tis. tun vyrobeno pro export. Vzhledem ke značně nízkým cenám sušeného mléka na zahraničních trzích by bylo účelné v podstatně nižším měřítku využívat této kvalitní suroviny jako ingredience do dalších potravinářských výrobků a obnovit využívání SOM při výrobě mléčných krmných směsí.

Závěr

Výsledky a tendence ve vývoji nákupu a zpracování mléka, ke kterým došlo v průběhu transformačního období do roku 1998 potvrzují i výsledky docílené za 1. čtvrtletí letošního roku.

V tomto období se zvýšil nákup mléka v porovnání se stejným obdobím minulého roku téměř o 20 mil. litrů při indexu 103,4. V důsledku nezvýšeného stagnující úrovně spotřeby to představuje zvýšení výroby másla téměř o 2 tis. tun a zvýšení výroby sušených mlék bez KDV o 2,3 tis. tun, což znamená další zvýšení výroby sušených mlék bez KDV o 2,3 tis. tun, což znamená další zvýšení finančních nároků na subvencování vývozu.

Výroba mlékárenských výrobků v 1. čtvrtletí 1999

Pramen: Statistický výkaz SFTR (MZe) 6-12