EET: zelinářům z trhu se nevyplatí. Pro některé pěstitele je pokladna drahá

Pro ovoce a zeleninu si Brňané chodili na Zelný trh už za Rakousko-Uherska přímo k pěstitelům, kteří je tam prodávali. Nyní ale hrozí, že těch, kteří nabízejí vlastní výpěstky, příští rok na náměstí výrazně ubude. Podle zákona si totiž i oni musí pořídit EET a někteří proto nedorazí.

Růže, kopretiny, ale i česnek nebo brambory nabízí v srdci Brna Josef Strnad. „Na pořizovací hodnotu kasy si prodejem na trzích nevydělám. Přesto si ji koupím, nechci stánek zrušit. Vím ale, že prodejní místa už odřekli někteří starší prodejci, kteří s technikou neumí zacházet," postěžoval si. Dodal, že oproti minulému roku je na trhu polovina stánkařů.

Část farmářů už skutečně radním předeslala, že se příští rok na náměstí neobjeví. „Pro pěstitele, kteří si prodejem přivydělávají, je pokladna drahá. Starší lidé ji navíc neumí obsluhovat. Často nemají ani e-mail," vylíčila nesnáze místostarostka Brna-středu Jasna Flamiková.

Kdy musí mít EET

⋅ přeprodávající maloobchodníci: od března 2017

⋅ farmáři a pěstitelé: od března 2018

⋅ prodejci občerstvení: od března 2018

⋅ výrobci předmětů: od června 2018

⋅ prodejci přebytků: EET se na ně nevztahuje

Výtky odmítla Michaela Tesařová z ministerstva financí. Na trhu je podle ní dostatek zařízení, která pracují jako jednoduchá kalkulačka. „Stačí zadat celkovou částku a potvrdit," poradila.

Právě zemědělců, kteří prodávají vlastní suroviny, si radní cení nejvíce. „Byla bych nerada, kdyby nám EET rozložilo Zelný trh. Pořád doufám, že vláda vydá novelu zákona," řekla Flamiková. Zároveň vyjádřila obavu, jak budou elektronické pokladny fungovat venku.

Na Zelném trhu nyní z větší části prodávají obchodníci. Nabízejí i cizí produkci a účtenky zákazníkům tisknou už přes měsíc. Systém jim ovšem také komplikuje práci. V zařízení se rychle vybíjí baterie nebo na ně prší.

V jiných městských částech na farmářských trzích tvoří, na rozdíl od Zelného trhu, větší část právě zemědělci. Třeba v Bystrci nebo Líšni. „Výrazný odliv farmářů zatím nepociťuji. Čekám, že horší to bude příští rok. Někteří zemědělci si kasu pořizovat nechtějí," upozornila organizátorka Bystrckých farmářských trhů Romana Dvořáčková.

Právě do Bystrce jezdí prodávat i František Němec. Pět procent jeho sortimentu tvoří dokoupené výrobky a EET si už pořídil. Se zákazníky se snaží o výrobcích také komunikovat. Kvůli pomalé technice s nimi ale ztratil kontakt. „Kasa nás stála hodně peněz. Navíc s ní máme technické problémy a zdržuje prodej," popsal své těžkosti Němec.

SIMONA FERULÍKOVÁ

Autor: Redakce