EK nenavrhuje omezení dovozu hovězího z kandidátských zemí

Evropská komise zatím neuvažuje o tom, že by navrhla omezení dovozu hovězího dobytka a masa z kandidátských či dalších třetích zemí, které nezakázaly masové a kostní moučky a neprovádějí povinné testování poraženého dobytka na bovinní spongiformní encefalopatii (BSE, nemoc šílených krav), potvrdila mluvčí EK Beate Gminderová. "Tato opatření jsou zatím omezena na členské státy. Od kandidátských zemí testy nevyžadujeme a ani nebyl podán žádný

návrh v tomto směru. Což samozřejmě neznamená, že se to v budoucnu nezmění," uvedla. Zdůraznila ovšem, že od dubna bude komise požadovat, aby všichni dovozci hovězího do EU prokazatelně vyřadili z obchodování "rizikové materiály", to znamená hlavy, páteře, střeva a maso mechanicky oddělené od páteře. "Vyloučení rizikových materiálů bude jediným dodatečným hlediskem," uvedla Gminderová. Dodala, že termín 1. dubna není míněn striktně, spíše jde o "období po 1. dubnu". Reagovala tak na dohady v kuloárech Evropské komise, že

exekutiva EU pod tlakem nespokojených zemědělců zakáže či omezí dovoz živého skotu a hovězího masa z kandidátských zemí, pokud ty postupně nepřistoupí na stejná pravidla, jaká platí v EU od 1. ledna. Jde zejména o zákaz výroby a zkrmování masokostních mouček a systematické testování na BSE všeho dobytka nad 30 měsíců. Ty kusy, jež nemají negativní testy, musejí být zničeny. Podle zmíněných pověstí komise čeká, až se nový režim zaběhne v

členských státech, které zatím mají s jeho zaváděním značné potíže, a až se vyřeší otázka, kdo uhradí obrovské finanční náklady s tím spojené. Stálý vědecký výbor EU začal ostatně zkoumat, zda nečlenské země kdy dovážely z EU masokostní moučky a živý dobytek, tedy jaká je šance, že BSE pronikla na jejich území. Podle toho je rozřazuje do kategorií jedna až čtyři - v první jsou ty, kde je výskyt BSE nepravděpodobný, ve druhé ty, kde je sice nepravděpodobný, ale nelze ho vyloučit. Třetí skupina zahrnuje země, kde se BSE "pravděpodobně" předpokládá, ale zatím nebyl žádný případ zjištěn; do čtvrté skupiny patři rizikové země, na jejichž území se BSE vyskytuje. Podle Gminderové EU už takto prověřila řadu zámořských zemí - USA, Kanadu, Nový Zéland, Japonsko, Uruguay a podobně. Zkoumání kandidátských států podle ní probíhá. Diplomaté potvrdili, že tyto státy odevzdaly do Bruselu obsáhlou dokumentaci o stavech hovězího dobytka, podmínkách chovu a zejména o obchodování s moučkami a živými zvířaty.

V České republice se neprovádí systematické, ale jen namátkové testování a moučky se vyrábějí, ačkoli neslouží ke krmení skotu. Z rizikových oblastí EU v minulosti dováženy nebyly. V zemi nebyl zaznamenán žádný případ nemoci šílených krav a ve svodkách komise je vedena jako "stát bez BSE". Vývoz hovězího masa ze závodů, jež mají povolení EK, není omezován jinak než dohodnutými kvótami. ČR naopak zakázala dovoz ze všech zemí EU, kde došlo k výskytu BSE. Podle nejmenovaného znalce se nová opatření EU proti BSE netýkají kandidátských zemí do okamžiku, dokud unie neřekne opak. "Vzhledem k tomu, že jde o součást legislativy EU, by se dalo argumentovat nutností jejího slaďování, zejména v případě zemí jako ČR, jež uzavřely s EU protokoly o veterinární a fytosanitární ekvivalenci," uvedl. Česká republika by ovšem podle dalšího zdroje neměla prostředky na to, aby zajistila testování všeho poráženého dobytka staršího 30 měsíců. Nutně by argumentovala tím, že také v EU je 60 až 70 procent nákladů hrazeno z rozpočtu unie. Ministři zemědělství se dnes v Bruselu možná dohodnou o snížení hranice pro povinné testování na 24 měsíců. O vztahu ke kandidátským zemím z hlediska BSE ovšem v tomto stádiu rokovat nebudou.