Ekonomická efektivnost šlechtění skotu na mléčnou užitkovost

Josef Přibyl

VÚŽV Uhříněves

Počáteční investice vložené do chovu skotu by měly být v rozumném poměru s očekávaným užitkem v následujících letech. Vezmeme-li v úvahu věk, ve kterém vykazují krávy užitkovost a průměrné stáří, kterého se dožívají, pak ve většině případů se jedná o dlouhodobé investice, jež se nenavrátí v průběhu života zvířete. Chovatelé proto předpokládají, že počáteční vklady budou mít dlouhodobý, ne-li trvalý vliv na jejích chovy. Tyto počáteční náklady jsou spláceny jak samotným užitkovým zvířetem, tak užitkovostí potomků následných generací.

Speciální postavení má v této souvislosti šlechtění, které je významným intenzifikačním faktorem. Investice ve šlechtění se týkají nákupu chovných zvířat, inseminačních dávek, zárodků, kontroly užitkovosti, testace a případných dalších opatření.

Před rozhodnutím o vynaložených peněžních prostředcích je nutno tyto porovnat s očekávaným přínosem - tržbami a zisky za mléko a maso, které plynou z dosažené užitkovosti a jsou vyvolané právě vloženými dodatečnými investicemi.

Pro posouzení dlouhodobého vlivu našich investic je třeba si uvědomit, že kráva v užitkovém chovu má v průměru za svůj život jednu až dvě dcery, které jsou zařazeny do stáda. Dcery získaly od své matky polovinu genetického založení (druhou polovinu získaly od otce). V následných generacích se stále snižují zbývající podíly předávaných genů na polovinu, až po několika generacích se geny původních zakladatelů rodin a linií ze stáda zcela vytratí. Tyto jsou postupně nahrazeny geny plemeníků používaných ve stádě v průběhu sledovaného období.

Tak jak se snižuje do následných generací podíl genů od výchozích jedinců, snižuje se také ekonomický přínos původních investic předávaný na potomstvo.

V tabulce jsou uvedeny očekávané souhrnné přínosy z chovu krávy, včetně následných generací potomstva, ve vztahu k počátečním investicím. Vzhledem k dlouhodobé investici u skotu, sledujeme výnosy za období padesát let. Jedná se o násobky jednoročního užitku. Souhrnný přínos za celé sledované období s délkou období stoupá. Na počátku období rychleji, postupně se přírůstky zpomalují, až po určitém období (přibližně 35 let) se zastaví, což souvisí s vytracením genů původního zakládajícího jedince ze stáda. Maximálně lze počítat, že od krávy v užitkovém chovu, včetně užitku od všech generací jejího potomstva, získáme přibližně 6,5 násobek ročního užitku.

Přínos je třeba porovnat s objemem počátečních investic, které jsme do chovu krav vložili.

Užitek z chovu krav je ale správnější vyjadřovat při zohlednění úrokové míry. Od výnosu chovu krav je proto třeba odečíst úrok, jaký bychom získali při uložení stejného objemu počátečních peněžních prostředků do peněžního ústavu (nebo zohlednit, za jakých podmínek jsme získali úvěr). Čisté výsledky po této opravě jsou uvedeny pro dvě předpokládané úrokové míry 5% a 10%.

Jak vyplývá z údajů, jsou výnosy po opravě na úrok výrazně nižší. Při ročním úroku 5%, dosahuje celkový přínos z chovu krávy a jejího potomstva za celé sledované období maximálně 4,3 násobek ročního výnosu a je dosažen přibližně za 25 let. Čím vyšší je bankovní úrok, tím nižší přínos zbývá pro chovatele. Při úroku 10% je dosažen za celé sledované období pouze 3,1 násobek ročního příjmu a je dosažen přibližně za 20 let. Při vyšších úrocích bude efekt pro chovatele ještě nižší.

Očekávaný užitek z chovu krav včetně užitku jejich potomstva, v závislosti na délce sledovaného období a úrokové míře (násobky ročního výnosu).