Ekonomika výroby mléka 1994-1998 a současná situace

Zdeněk Poděbradský, Petr Kopeček

Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha - Uhříněves

Oddělení ekonomiky živočišné výroby ve VÚŽV Uhříněves již delší dobu analyzuje ekonomiku výroby mléka. Aktualizace tohoto problému zvláště vynikla v polovině 90-tých let, kdy hmotná zainteresovanost podniků na výrobě mléka rychle klesala a projevila se především v poklesu stavů krav. Nezájem byl navíc provázen stagnací dojivosti a stále se zhoršující úrovní reprodukce skotu.

Výsledky šetření poskytly pádné argumenty zástupcům zemědělců, především z řad ČMSZD (dnešního SZDP), který v té době inicioval založení mlékařských odbytových družstev (MOD) a dále zástupcům AK ČR a dalších institucí, při vyjednávání cenových podmínek s odběrateli. Výsledkem bylo postupné zvyšování nákupní ceny mléka, čímž se vytvořil předpoklad pro příznivější ekonomiku výroby mléka. V žádném případě to však samo o sobě nezajišťovalo rentabilitu. O té se rozhoduje hlavně během výrobního procesu, jenž je doprovázen určitou úrovní vstupů a užitkovosti. A po této stránce nebylo v této době možno hovořit o vysoké úrovni.

Sledujeme-li vývoj na základě šetření podniků, které se ochotně poskytly své podkladové údaje, lze v posledních letech pozorovat zlepšení úrovně chovu dojnic. Ve sledovaném období reprezentoval sledovaný soubor kolem 14-15 % stavů dojených krav v ČR a 16-17 % veškeré tržní produkce mléka v ČR. Z porovnání výsledků užitkovosti vyplývá, že sledované podniky vykázaly o cca 10 % vyšší dojivost než byl průměr ČR, lze tedy předpokládat, že dosažené průměrné výsledky budou z ekonomického hlediska poněkud příznivější.

Přehled rozhodujících ekonomických výsledků obsahuje připojená tabulka. Lze z ní dedukovat, že zvláště v posledním sledovaném roce se situace podstatně zlepšila jak přispěním úsilí zemědělců tak i situací na trhu. Náklady rostly pomaleji než tržby a tato situace přiblížila producenty mléka k rentabilitě. Na příkladu roku 1998, kde jsme rozdělili soubor na podniky s nadprůměrnou (+) a podprůměrnou (-) dojivostí je patrno, že podniky dosahující roční dojivosti nad 5 500 l mléka se svou ekonomikou výroby přibližují rentabilitě (ztráta na l mléka při průměrné dojivosti 6 076 l "již jen" 0,19 Kč) a při úvaze státní podpory, směrované na stabilizaci chovu dojnic (0,29 Kč na litr) tato skupina podniků přesahuje v minulých letech těžko dosažitelnou hranici rentability: litr prodaného mléka je provázen ziskem 0,12 Kč!

Vzniká však otázka, zda výsledek roku 1998 bude trvalý. Současná situace na trhu s mlékem tomu nenasvědčuje. Avizuje to již snížení minimální garantované ceny mléka z 7,80 na 7,20 Kč za litr a hlavně reakce mlékáren, které v současné době nabízejí nižší cenu řádově o 0,50 Kč i více oproti situaci roku 1998. Pak se ovšem navracíme, bohužel, do dřívějších ekonomických poloh.

Kdyby se nákupní cena mléka pohybovala kolem 8 Kč, pak spolu se státním příspěvkem by byla zaručena rentabilita u cca 40 % producentů.