Faktory ovlivňující konkurenceschopnost hlavních produktů ŽV

20.09.2000 | Odborné konference

KRIZE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ČR

CRISIS OF ECONOMIC EVALUATION OF AGRICULTURAL LAND IN THE CZECH REPUBLIC

Valder Antonín, Ryska Jaromír

Abstrakt:

Klasikové ekonomické vědy vycházeli z premisy, že půda je společně s prací a kapitálem základním výrobním faktorem. Po proběhlé privatizaci a transformaci ekonomiky v ČR zjišťujeme, že tento výchozí bod klasické ekonomie již neplatí. Zatímco práce, kapitál a v současnosti i informace jsou ekonomicky kvantitativně hodnotitelné, pro zemědělskou půdu to neplatí. Trh se zemědělskou půdou neexistuje, nabídka několikanásobně převyšuje poptávku a hodnota zemědělské půdy se nepromítá do konečného produktu zemědělce. Za této situace nelze zemědělskou půdu charakterizovat ryze ekonomicky - její cenou. Je nutné přejít na hodnocení ekologické. To znamená vrátit se z úzkého ekonomického pohledu ”ceny” půdy, zpět k ”hodnotě” půdy. Přejít na obecnější holistická hodnotící kritéria, vztažená jak k člověku tak i k přírodě. Tento vývoj bude zřejmě probíhat v ČR a západní Evropě obdobně.

Abstract:

Classics of economics science came from a premise, that soil with labour and capital are basic productive factors. We are finding out, that this point of classic economy is not true after the privatisation and the transformation of economy in Czech Republic. While the labour, the capital and actually information are quantitative qualify, it doesnt hold for agriculture soil. The market of agriculture soil dont exist, the supply goes beyond of demand, and the soil value isnt include to farmer final product. In this situation it is impossible define agriculture soil clearly economically - by its price. The environmental evaluation is necessary. It means comeback from close economic view of ”soil price” to ”soil value”; pass on general holistic valuation relate to both human and nature. This evolution will proceed probably similar in Czech Republic and West Europe.

Klíčová slova:

zemědělská půda, hodnota, cena, holistické oceňování, environmentální ekonomie

Keywords:

agricultural land, value, price, evaluation, holistic valuation, environmentaleconomy

Úvod:

Klasikové ekonomické vědy vycházeli z premisy, že půda je společně s prací a kapitálem základním výrobním faktorem. Po proběhlé privatizaci a transformaci ekonomiky v ČR zjišťujeme, že tento výchozí bod klasické ekonomie již neplatí. Zatímco práce, kapitál (a v současnosti i informace) jsou ekonomicky kvantitativně hodnotitelné, pro zemědělskou půdu to neplatí. Ta je z celospolečenského pohledu nazírána stále jako ”všelidové” vlastnictví. Trh se zemědělskou půdou neexistuje, nabídka několikanásobně převyšuje poptávku a hodnota zemědělské půdy se nepromítá do konečného produktu zemědělce. Za této situace nelze zemědělskou půdu charakterizovat ryze ekonomicky - její cenou. Je nutné přejít na hodnocení environmentální, které respektuje nejen ekonomické aspekty půdy, ale i aspekty životního prostředí a kvality krajiny. To znamená vrátit se z úzkého ekonomického pohledu ”ceny” půdy, zpět k ”hodnotě” půdy.

Cíle a metody:

Půda je produkt přírody, který je vzácným zdrojem a nelze ho rozšiřovat. Hodnota je ovlivněna nejen stavem zemědělství, ale hodnotovým vztahem společnosti k půdě. Zemědělská půda, kterou je možné členit na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny, má nejen význam pro produkční zemědělství, ale do popředí stále více vystupuje její význam mimoprodukční, jako je tvorba krajiny, estetické funkce, atd.

Celkovou výměru zemědělské půdy a procentní podíl jednotlivých typů půdy na celkové rozloze ČR uvádí následující tabulka.

Rozlohy jednotlivých typů půdy v České republice (číselné údaje jsou v tis. ha)

Zemědělská půda zaujímá víc než 54 % celkové výměry republiky. Proporce mezi produkčním a mimoprodukčním zemědělstvím se z dnešního poměru 70/30 změní asi v budoucnu, po začlenění ČR do EU, až na poměr 51/49. Z toho vyplývá, že zemědělské půdy bude v republice nadbytek a zájem o její nákup, poptávka, bude podstatně nižší než-li nabídka. To bude působit na konzervaci současného stavu trhu s půdou. Rovnovážný trh se zemědělskou půdou prakticky neexistuje, protože nabídka mnohonásobně převyšuje poptávku. To má z ryze ekonomického pohledu jasný dopad na cenu zemědělské půdy. Ta by se měla obecně podstatně snížit. Cena veškeré půdy v ČR odvozená od průměrných cen půdy činí cca 1.500 miliardy Kč, což je přibližně srovnatelné s ročním HDP republiky. Z tohoto příměru je evidentní, že cenu veškeré půdy státu, nelze stanovovat obvyklými ekonomickými oceňovacími postupy, které jsou užívány pro výpočet tržní hodnoty majetku.

Zde je podle našeho názoru onen paradox ryze ekonomického hodnocení půdy a její skutečnou, reálnou hodnotou. Pokud zůstaneme pouze u ekonomického pohledu hodnocení, to je vyjádření směnné ceny půdy mezi subjekty, které mají v současné době zájem půdu nakoupit, zůstáváme stále pouze v oblasti jednostranného pohledu na hodnotu, spíše cenu, půdy. Ta ovšem není dána pouze ”pozemkovou rentou”, předpokládanými výnosy, které z půdy získáme, ale i dalšími neekonomickými hodnotovými aspekty.

Výsledky:

Ekologické hodnocení půdy je nutné provádět obdobně jako hodnocení přírodních statků, které nejsou reprodukovatelné. V /1/ a /2/ bylo odvozeno, že jako základ pro oceňování přírodních zdrojů by měly sloužit náklady na jejich revitalizaci. Posouzení samotných nákladů je nepostačující. To proto, že ekologicky stabilní systém má nejnižší nároky na dodatečné energetické vstupy, tudíž nejnižší náklady na svoji revitalizaci. Z toho vyplývá, že náklady musí být upraveny o ekologické užitky oceňovaných přírodních zdrojů. Tento způsob oceňování (hodnocení) přírodních zdrojů a jejich životodárných kvalit je popsán v /3/ a /4/ jako tzv. Hessenská metoda. To proto, že byl vyvinut a poprvé použit ve spolkové zemi Hessensko. Je to klasický příklad expertního systému, který vyhodnocuje, na základě dlouholetých zkušeností expertů z různých oborů lidské činnosti, vklady hodnoceného přírodního statku.

Metoda vychází z vyhodnocení výše poplatků, které je nutno zaplatit za lidský zásah do přírody a krajiny tak, aby byla nastolena opět původní rovnováha. Metoda je využívána již skoro v celém Německu při výpočtu plateb za zábor území, a tím vzniklou újmu na kvalitě ekologických funkcí území. Tato metodika udává nákladové hodnoty všech základních biotypů v příslušných zemědělských, lesních a vodních ekosystémech. Jednotlivé ekosystémy byly určeny na základě LC/LU map. Jejich členění je v následující tabulce:

Hodnota pro určitý biotyp byla získána z hodnocení osmi ekologických faktorů, každý v rozsahu od jednoho do šesti bodů (viz následující tabulka):

Výsledky získané použitím této Hessenské metody jsou využitelné na několika rozhodovacích úrovních. Její pomocí lze vyjádřit a kvantifikovat pojem národního přírodního kapitálu. To bude důležité pro environmentální korekci tradičních makroekonomických ukazatelů. Výsledky jsou využitelné i pro oblast územního plánování a rozhodování. Dále pak i pro vytváření a zavedení ekonomických nástrojů, poplatků, za zásahy do jednotlivých biotypů; přírody a životního prostředí. První použití Hessenské metody na Českém ekologickém ústavu ukazuje, že průměrná cena zemědělské půdy v ČR činí cca 150,00 Kč/m2, tj. více než 10-ti násobek současné průměrné ceny zemědělské půdy určované na základě BPEJ.

Diskuse:

Srovnáním environmentálních a ekonomických funkcí příslušného území lze získat relevantní informace pro politické rozhodování. To zřejmě v budoucnu sehraje nejdůležitější roli, při určování hodnoty zemědělské půdy.

ČR již byla přijata do aliance NATO a usiluje i o plné členství v EU. Pokud se vrcholné orgány EU v Bruselu vážně zamýšlejí nad očekávanou migrační vlnou 100 až 150 miliónů běženců v příštích 20-ti letech do západní Evropy, musí se tento fenomén odrazit i v hodnotě zemědělské půdy. Největším problémem dalšího období nebude v Evropě ekonomika, ale právě tato velká migrace. Zřejmě se nebude jednat ani tak o migraci ekonomickou, či politickou, ale převážně půjde o migraci ekologickou. Tato ekologická migrace je potenciální nebezpečí pro celou západní Evropu. Její důsledky však nikdo zatím nedokáže posoudit.

V důsledku klimatických změn, které se projevují globálním oteplováním, se předpokládá, že do roku 2020 vzroste počet ekologických uprchlíků na 150 miliónů. Jak se tito běženci zařadí mezi původní obyvatele jednotlivých států, dnes těžko předjímat. Migrace běženců z postižených oblastí bude pravděpodobně směřovat i do oblastí našich zeměpisných šířek. Lze předpokládat, že s tímto migračním procesem budou spojeny konflikty. Uzavření hranic jednotlivých národních států tyto problémy nevyřeší. Možným řešením by tedy mohly být politické požadavky na větší kultivaci půdy. To znamená, že hodnota půdy v našem zeměpisném pásu by se měla podstatně zvýšit.

Území, půda a její celistvost, je základním atributem státu. Pokud budoucnost přinese výše uvedené migrační vlny, bude zapotřebí, aby se i na politické úrovni uvažovalo o hodnotě půdy. Nejen z ryze ekonomického, současného pohledu, ale z pohledu delší perspektivy, která je spojena s celkovou vizí národa a jeho začleněním do nadnárodních struktur. Jak z tohoto politického pohledu určit hodnotu půdy zatím nevíme a v literatuře jsme nenašli žádný návod k řešení. Jedno je však jisté, pokud je zemědělská půda omezený statek, neměla by její hodnota klesat, ale právě naopak i při uvážení výše uvedených skutečností stoupat.

Ve světě se již prosadila ekologická hodnotící kritéria na půdu, která kvantitativně vedou k mnohem vyšším cenám za půdu. Tato kritéria se začala prosazovat při stanovení výše náhrad a poplatků za zásahy do přírody a životního prostředí.

Další budoucí zvýšení ceny půdy lze očekávat v souvislosti s předpokládanými ekologickými migračními celosvětovými vlnami. To bude mít i ekonomický dopad na cenu zemědělské půdy. Do jaké výše se ceny půdy dostanou neumíme v současné době predikovat. Hlavními aktéry v tomto procesu nebudou zřejmě ekonomové a ekologové, ale politici.