Farmáři Olmu neprodali, boj o mlékárnu trvá

Na valné hromadě společnosti Milkagro bylo minulé pondělí rušno. Odehrála se zde první bitva o převzetí mlékárny Olma, jedné z největších posledních českých mlékáren. Olmu dnes ovládají zemědělci skrze společnosti Milkagro a Eligo.

První z nich, Milkagro, drží v Olmě 51 procent a právě o tuto společnost se aktuálně hraje. Na Olmu má totiž zálusk finanční skupina M. L. Moran. Ta se před týdnem pokusila Milkagro ovládnout. Zatím neúspěšně.

"Nabídli nám 70 procent nominální hodnoty akcií," říká jeden z akcionářů-zemědělců. Při hlasování bylo 55 procent akcionářů proti, a návrh tak neprošel. Z nabídnuté ceny vyplývá, že M. L. Moran si cení Olmu, kterou by získáním většiny v Milkagru ovládl, zhruba na čtvrt miliardy korun.

Olma je dnes zastoupena skoro ve všech obchodních řetězcích a ročně prodá mléka, másla a jogurtů za čtyři miliardy.

Ani M. L. Moran, ani Milkagro se nechtějí k průběhu valné hromady k dalším plánům vyjadřovat. "Počkejte na řádnou valnou hromadu," říká Václav Novák, majitel společnosti M. L. Moran.

Rozpolcená Olma

Úplně s prázdnou však finančníci neodešli ani z první mimořádně svolané sešlosti akcionářů. Pro nabídku M. L. Moranu zvedly ruku zhruba dvě pětiny zemědělců. Ti také mimořádnou valnou hromadu navrhli svolat a prosadili změny v představenstvu. Z něj byli odvoláni dva členové a místo nich dosazeni dva noví, kteří podporují prodej M. L. Moranu.

O tom, co bude dál, musí rozhodnout opět celá valná hromada. Zemědělci se zatím dohodli, že buď prodají všichni, nebo nikdo. Nicméně v názoru na to, co dál, se neshodují.

M. L. Moran se původně snažil dát nabídku jen nadpoloviční většině majitelů Milkagra. To mu podle některých hlasů uškodilo při závěrečném hlasování. Zemědělci se totiž bojí, že někdo dostane více a někdo může při následném výkupu akcií přijít zkrátka.

Boj o Olmu přichází v době, kdy na českém mlékárenském trhu přituhuje a svaly si masírují velké mezinárodní společnosti. Ty se neustále rozhlížejí, co je ještě za dobrou cenu k mání. Za patnáct let už se ukazuje, které značky si své místo na trhu udržely a vydělávají.

Z cizích hráčů jsou jimi dnes hlavně německé a francouzské firmy jako Danone, Bongrain, Lactalis, Bel Group a německý Zott či Müller. Společnost jako Danone si hlavní nákupy odbyla už zkraje, kdy spolkla Benešovské mlékárny, nebo Bongrain Group Povltavské mlékárny, Sedlčany či Pribinu.

Chuť roste už od loňska

Jiné zahraniční giganty jako Lactalis nebo Bel Sýry se začaly více dívat, co by se dalo koupit, v posledním roce. Lactalis loni koupil Mlékárnu Kunín a Klatovy, Bel Group letos polyká Jaroměřickou mlékárnu. V obou případech Francouzům na ovládnutí mlékáren stačilo něco přes sto milionů korun.

Lactalis navíc neztrácí chuť nějaké kalorie ještě přibrat. Podle informací MF DNES obhlížel například výrobce tavených sýrů Tany, kterého dříve ovládalo vícero majitelů a dnes patří rodině Karla Vítka. Ta však nyní prodávat nechce.

To je další znak tříbícího se mléčného trhu, kdy některé české firmy do cizích rukou nesměřují, ale spíše se opevňují. V mnoha původem zemědělských firmách byla zpočátku spousta vlastníků, i několik desítek. Ti postupně odpadají a jejich místa obsazují ti nejsilnější. To je případ třeba výrobce jogurtů ve Valašském Meziříčí, kde se počet společníků loni snížil ze sedmi na čtyři.

Zájem posilovat mají i samy české firmy. Majitel Madety Milan Teplý se vyslovil, že by měl zájem o Mlékárnu Hlinsko. Zatím však, jak sám říká, jen "vysílá signály".

Rušno je i kolem mlékárny v Trnávce ve východních Čechách, společnosti Miltra B. Ze dvou třetin ji od roku 2005 ovládá Steiner & partner. Podle informací MF DNES jedná o prodeji svého podílu firmě Genoservis, která se zabývá chovem a rozmnožováním hospodářských zvířat.

Probouzející se Němci

Z německých firem je nyní nejaktivnější Müller. Ten se po letech spánku vrhl do aktivní propagace svých jogurtů a rýží. "Roste potenciál prémiového segmentu, kdy jsou lidé ochotni si za kvalitní výrobek připlatit, a to nejenom v neděli," vysvětluje nástup nový šéf pro Česko a Slovensko Václav Naiman. Jejich výrobky stojí kolem 14 korun a patří k těm dražším, i když například rýže od Kunínu stojí i o korunu více. O akvizicích zatím podle Naimana neuvažují.

Byznys Müllera tady navíc stojí i na další silnější noze a tou je levné mléko z Pragolaktosu. Tam vlastní 51 procent. Mléko však prodávají pod jinými značkami, často obchodních řetězců. "Trvanlivé mléko nemá velký smysl dělat pod značkou Müller, je to běžný produkt," říká Alfréd Miller, který Müllera v Pragolaktosu zastupuje.