I letos klesne výměra chmelnic

Jen o čtyřiačtyřicet hektarů méně než vloni osázeli letos čeští pěstitelé chmelem. Celková plocha by letos měla zabírat 5898 ha. Vloni napočítali chmelaři meziroční zeštíhlení chmelnic o 230 hektarů. "Úplně beze změn zůstaly letos plochy na Tršicku, k navýšení o 12 ha došlo na Úštěcku a na Žatecku naopak ke snížení o 56 ha. To se nejvíc dotklo Žateckého poloraného červeňáku, který se jako jediná odrůda bude pěstovat na menších plochách.

Agnus naopak poroste na nových 25 ha, plochy Sládka se zvýšily o 13 ha a Premiantu o 2 ha. Chmelnice s Borem jsou stejné, nové odrůdy tvoří celkem již 7 % plochy," uvedl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa.

Letošní rok se tedy výrazně zpomalila redukční dieta chmelnic. Ta souvisela se silnou korunou a nepříznivým počasím v minulých letech. Jaro zatím nechává chmelaře klidnými. V květnu napršelo kolem 100 milimetrů srážek a bylo chladno. To pomohlo snížit nedostatek vody z předcházejících měsíců. "Nyní už by však teploty měly stoupnout," usoudil předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler.

Letošní rok zatím vypadá slibněji než loňský, kdy chmelaři sklidili o 14 % méně než v roce 2002. Celkem dostali pod střechu 5526,8 tuny chmele a dosáhli výnosů 0,93 tuny z hektaru. Hubený rok bezprostředně souvisel s počasím. Tropická vedra přišla už v květnu, po celé vegetační období málo pršelo.

Vážné škody způsobily i ničivé vichřice. Při té největší padlo přes 130 hektarů chmelnic. Dalších 200 hektarů poničilo krupobití. Poslední ránu pak zasadily pěstitelům nízké výkupní ceny. "Cena českého chmele v posledních deseti letech klesá a plodina se už v žádném případě nedá nazývat zeleným zlatem. V roce 1992 průměrná cena dosahovala kolem 190 tisíc korun za tunu, v současné době už nepokrývá ani výrobní náklady a pohybuje se kolem 135 tisíc," uvedl Rosa.

Vyšší náklady

Chmelaři nejsou spokojeni ani se systémem plateb z dotačních programů EU, jejímž členem se ČR stala 1. května. Zjednodušená platba pěstitele chmele znevýhodňuje. Proti obilnářům jsou totiž jejich náklady na hektar půdy údajně až desetkrát vyšší. Rozdíl je také v dotacích českých chmelařů a například jejich německých kolegů. Ti mají nárok na plošnou dotaci od státu kolem 480 eur na hektar. "Těch 14 000 až 15 000 korun, které by to znamenalo pro nás, bychom citelně poznali," připouštějí chmelaři.