Jak hospodaří sousedi: Polsko

Značně nižší produktivita než v zemích původní evropské patnáctky, převážně malé zemědělské usedlosti, z nichž podstatná část má samozásobitelský charakter — slouží tedy jako zdroj potravin pro vlastní rodinu — to je charakteristika, která se nám většinou vybaví při zmínce o polském zemědělství.

Na druhé straně je však Polsko druhé v Evropě v pěstování drobného ovoce, zejména malin a rybízu. Po mnoho roků bylo polské zemědělství jedním z největších výrobců cibule, zelí, květáku, jahod a jablek. Je druhým největším producentem žita na světě a v Evropě, ve výrobě brambor drží šestou příčku ve světě a druhou v Evropě. Ve výrobě masa, zejména vepřového, stejně jako mléka a slepičích vajec náleží Polsko mezi 15 největších producentů ve světě i v Evropě. O poměrech v polském zemědělství mnohé napovídá pravidelná roční zpráva polského ministerstva zemědělství a rozvoje venkova.

Jen malá produktivita

Produktivita zemědělství je v Polsku značně nižší než v zemích původní evropské patnáctky. Je to způsobeno kvalitou půdy, nepříliš vhodným klimatem a také nižším používáním průmyslových hnojiv a chemických ochranných prostředků. Významná část farmářů, zejména ti, kteří hospodaří na malých výměrách půdy, používá tradiční metody hospodaření a jejich hlavním cílem je zajistit potraviny pro vlastní rodinu. Nízkou intenzitu má i většina živočišné výroby.

Nízké farmářské ceny

Kvůli nízké ziskovosti zemědělské produkce a obtížím při prodávání zemědělských komodit se v Polsku zvyšuje tendence ponechat půdu ladem. Podle polského agrocenzu činila v roce 2002 celková plocha zemědělské půdy ponechané ladem 2,3 milionu ha, což bylo asi 17,6 procenta její celkové rozlohy. V roce 2003 se výměra neobdělávané půdy snížila na 1,8 mil. ha. Pokles rostlinné výroby a nevýhodné ceny zemědělské produkce se promítly do klesajícího podílu zemědělství, lesnictví a myslivosti na polském hrubém domácím produktu (HDP). Jestliže tento podíl byl ještě v roce 1995 šest procent, v roce 2003 již dosáhl jen 2,6 procenta. V roce 2003 činila celková zemědělská produkce 12,8 miliard eur, což bylo o více než deset procent méně než v roce 1990. Rostlinná produkce se přitom snížila o 21,2 procenta, zatímco hodnota živočišné výroby vzrostla ve zmíněném období asi o 2,2 procenta.

Velká část zemědělské výroby slouží k samozásobení obyvatel farem potravinami a jako krmivo. Přestože hodnota rostlinné produkce klesla, její podíl na celkové produkci byl loni nadále vyšší než produkce živočišné. Množství malých farem V roce 2003 bylo v Polsku 16,2 milionu ha zemědělsky využívané půdy, což představovalo 51,7 procenta celkové rozlohy země. Pokud jde o rozlohu zemědělské půdy, je Polsko čtvrté v Evropě po Francii (27,9 mil ha), Španělsku (26,6 mil. ha) a Německu (17 mil. ha). Více než 95 procent půdy využívá soukromý sektor, z něj 87 procent představují rodinné farmy. Veřejný sektor, vlastnící jen pět procent zemědělské půdy, zahrnuje státní podniky nebo podniky, kde státní vlastnictví převažuje.

Charakteristickým rysem polského zemědělství, v němž v roce 2003 hospodařilo 1 853 000 zemědělských subjektů, je velký rozdíl ve velikosti hospodářství, a to od jednoho hektaru po několik tisíc hektarů. Největší zemědělské podniky jsou farmy ve vlastnictví státu. Privátních zemědělských podniků je 1 850 500, přičemž průměrná polská farma hospodaří na 7,4 ha zemědělské půdy. Přitom jsou patrné regionální rozdíly: například v jižním Polsku je průměrná velikost farmy 3,3 ha, zatímco v severozápadním Polsku přesahuje průměrná výměra 20 ha. Od roku 1990 počet polských hospodářství stále klesal, a to zejména těch, která měla střední velikost. Na druhé straně rostl počet nejmenších farem a také velkých zemědělských podniků. V roce 2003 je patrný úbytek všech skupin farem.

Celkový počet soukromých farem v Polsku klesl od roku 1995, kdy dosahoval 2047,6 tisíc, na 1850,5 tisíc v loňském roce. Zatímco v roce 1995 tyto farmy hospodařily na 13,82 milionu ha zemědělské půdy, loni obdělávaly jen 13,60 milionu ha. Přestože farmy, které mají více než deset ha zemědělské půdy, představují jen asi 19 procent, využívají více než polovinu celkové zemědělské půdy v Polsku.

Ceny půdy a její prodej

Přestože ceny zemědělské půdy v Polsku vzrostly, zejména v souvislosti s očekávaným vstupem do EU, zůstaly loni ještě na poměrně nízké úrovni — průměrná cena 130,8 EUR/ha (orná půda dobré kvality 181 EUR/ha, kvalitní louka 117,5 EUR/ha). Pro prodej půdy platí od loňského roku v Polsku zákon, který dává přednost rodinným farmám s maximální rozlohou 300 ha zemědělské půdy provozovaným farmářem s odpovídající kvalifikací. Nákup nemovitostí cizinci se řídí zákonem z roku 1920, podle nějž musí získat povolení od ministerstva zahraničí a pokud jde o zemědělskou půdu tak i od ministerstva zemědělství a rozvoje venkova. Povolení je možné dostat tehdy, pokud cizinec prohlásí, že bude zakoupené pozemky používat tak, jak to určuje plán na obhospodařování půdy. Při povolování nákupu půdy mají přednost cizinci polského původu a ti, kteří mají v Polsku trvalý pobyt. V loňském roce dostalo ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova 248 žádostí o povolení nákupu celkem 1225 ha. Vydalo 178 povolení na nákup dohromady 480 ha zemědělské půdy. Největší zájem o polskou půdu měli loni Němci (109), Nizozemci (36), Rakušani (17) a Francouzové (13). Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova dává také souhlas cizincům k zakoupení podílu nebo akcií v zemědělských společnostech. Od roku 1990 do konce loňského roku udělilo 1990 povolení na nákup celkem 2655 ha zemědělské půdy a 250 povolení na vstup do společností vlastnících úhrnem 5212 ha.

Rostlinná výroba V roce 2003 se pokles osetých ploch zastavil. Loni zaseli Poláci na 10 888 800 ha, což je o 23,5 procenta menší rozloha než v roce 1990. Hlavní plodinou je v Polsku obilí, jehož podíl neustále vzrůstá. Důležité jsou také brambory, a to přesto, že se jejich pěstování stále zmenšuje, dále krmné plodiny a luskoviny na zrno. Trvalý podíl si drží zelenina. Přestože se obiloviny pěstují na velkém podílu orné půdy, je Polsko čistým dovozcem většiny cereálií. Nedováží se jen tvrdá pšenice, pro jejíž pěstování nemá náš severní soused vhodné půdní a klimatické podmínky, ale také krmné obiloviny, zejména kukuřice, a sladařský ječmen. Stejně jako u nás, byl i v Polsku loňský výnos obilí nižší než v roce 2002. Polské výnosy obilovin jsou přibližně dvakrát nižší než udávané průměrné hodnoty v EU—15. (Při jednáních o vstupu do EU byl pro Polsko stanoven referenční výnos 3,0t/ha.) Jsou samozřejmě vyšší než v Řecku nebo Španělsku, ale výrazně menší než třeba ve Francii, Německu, Velké Británii či Dánsku. Kromě půdních a klimatických podmínek má na výši výnosů také vliv podstatně nižší intenzita používání průmyslových hnojiv (asi o 30 procent) a chemických ochranných prostředků (několikrát méně) než činí průměrné dávky v EU—15. Významnou změnou je narůstající koncentrace produkce, tedy velikost plochy oseté na velkých farmách jednou plodinou. Ta se mezi lety 1996 a 2002 zvýšila z 4,16 na 5,16 ha u obilovin, z 1,50 na 2,64 ha u cukrovky a z 0,22 na 0,38 ha u zeleniny. Zvýšil se počet farem, které pěstují na nejméně deseti hektarech obiloviny (ze 124 800 na 157 900), brambory (z 884 na 1389), cukrovku (z 1300 na 2400). U polního pěstování zeleniny se zvýšil počet farem s více než pěti hektary zeleniny (ze 1700 na 4500).

Spousta zeleniny Polsko produkuje širokou škálu druhů zeleniny, z nichž nejdůležitější je zejména zelí, mrkev a cibule. V loňském roce sklidili Poláci celkem asi 5 090 700 t zeleniny, což bylo o 389 200 t (8,3 procenta) více než v roce 2002. Zelenina pod různými typy krytů se pěstuje celkem na 54 408 000 m2, z toho foliovníky představují 59,8 procenta, skleníky 39,2 procenta a pařeniště jedno procento ze zmíněné plochy. V roce 2003 se této zeleniny vypěstovalo téměř 671 200 t. Z tohoto množství připadalo na rajčata 55,5 procenta a na okurky asi 29,6 procenta. V roce 2003 činil export čerstvé polské zeleniny 205,2 milionu amerických dolarů (USD), což představuje proti roku 2002 nárůst o 42 procent. Pokud jde o množství, tento prodej vzrostl loni proti předchozímu roku o 79 procent a činil 459 000 t. Více než 30 procent zeleniny jde do EU. Export zpracované zeleniny se loni zvýšil téměř o pětinu na 493 000 t, což ve finančním vyjádření činilo 343 milionů USD (o 23 více než v r. 2002).

Hlavně jablka a jahody

Ovocným stromům dominují v Polsku jabloně a jablka také činí v průměru 84 procent celkové sklizně ovoce. Podstatná část ovoce, a to i drobného se exportuje v čerstvém i zpracovaném stavu. V loňském roce dosáhl export čerstvého ovoce téměř 460 000 t, ve finančním vyjádření 150,9 milionu USD. Ve srovnání s rokem 2002 to představovalo nárůst asi o 31 200 t , tj. o 43 milionů USD. Zvýšil se také export zpracovaného ovoce, který v roce 2003 vynesl více než 631 milionů USD (nárůst proti roku 2002 o 33 procent). Vyjádřeno v množství to představovalo 557 000 t (zvýšení o jedno procento). Z celkového exportu téměř 18 procent čerstvého ovoce a 82 procent ovoce zpracovaného mířilo loni na trhy EU. Ovoce a zelenina se pěstují téměř výhradně na rodinných farmách.

Živočišná výroba

Stavy skotu, ovcí a koní v Polsku po mnoho let klesaly, zatímco počet chovaných prasat kolísal. Po poklesu v roce 1990 narůstalo postupně i množství chované drůbeže. S klesajícími stavy hospodářských zvířat se snižovala rok od roku i intenzita jejich chovu na hektar. V roce 2002 dosáhla u skotu 55,1 kusů na 100 ha zemědělské půdy (proti 32,6 kusům na 100 ha v roce 1988), u ovcí 2,0 kusů/100 ha (23,4), u koní 1,9 kusů/100 ha (5,6). Naopak u prasat vzrostla ze 135,5 kusů na 100 ha v roce 1988 na loňskou hodnotu 142,6 kusů/100 ha. Polská farma chová v průměru 1,9 kusu skotu, 6,4 prasete, 0,1 kusu ovcí, koní nebo koz a 67,8 kusů drůbeže. Podle polského agrocenzu z roku 2002 chovalo skot téměř 935 200 farem, tj. 31,9 procenta z celkového počtu hospodářství s plochou nad 0,10 ha. Prasata chovalo 760 600 farem, tj. 25,9 procenta z celkového počtu statisticky zjištěných zemědělských hospodářství. Produktivita skotu je v Polsku o mnoho nižší než hodnoty odpovídající průměru EU—15. V roce 2002 činila průměrná dojivost v Polsku 3778 litrů na dojnici (o rok později to již bylo 3969 litrů), zatímco v EU—15 dosáhla 5735 litrů. Přitom podíl mléka v nejvyšší kvalitě činil loni 81,4 procenta z celkového objemu nakoupeného mlékárnami. Do vstupu do EU Polsko podporovalo zvláštními platbami producenty mléka vysoké kvality. Od těchto plateb však muselo se vstupem do EU upustit. Ekologické zemědělství Počet ekologicky hospodařících farem v Polsku postupně roste. Mezi roky 2002 a 2003 se zvýšil o 15,6 procenta. Loni inspekční orgány vedly v patrnosti 2286 ekologických hospodářství (v roce 1990 jich bylo jen 27). Mnoho lidí, málo peněz V roce 2002 zjistili statistici, že 10 474 500 obyvatel Polska (tj. 27,4 procenta) žije v domácnostech spojených s hospodářstvím (tedy s plochou větší než deset arů). Ve srovnání s rokem 1996 se počet lidí na zemědělských usedlostech snížil do roku 2003 o 9,4 procenta. Problémem je poměrně nízký stupeň vzdělání zemědělců. Počet vysokoškolsky vzdělaných farmářů se mezi roky 1996 a 2002 téměř zdvojnásobil (z 2,6 na 5,1 procenta). Vzrostlo také množství těch, kteří měli všeobecné nebo odborné střední, či dokonce pomaturitní vzdělání, zatímco poklesl podíl farmářů s pouze základním vzděláním, a to z 49,7 procent v roce 1996 na 34,8 v roce 2002. Pokles zaměstnanosti, zvýšení produktivity práce a snížení skryté nezaměstnanosti jsou hlavní témata, která musí polské zemědělství řešit, aby se mimo jiné zlepšil příjem farmářských rodin. Zanechat dnes hospodaření nebo si hledat jinou práci je dnes velmi obtížné pro vysokou nezaměstnanost v Polsku. Platy v zemědělství jsou velmi nízké, leží asi 36 procent pod průměrem ostatních sektorů.

Potravinářský průmysl

Polský potravinářský, nápojový a tabákový průmysl se na celkových příjmech polského průmyslu podílel loni zhruba jednou pětinou. V Polsku je přes 30 tisíc zpracovatelských podniků, z nichž loni 50 a více lidí zaměstnávalo 1526 subjektů a dalších 1250 vykazovalo devět až 50 pracovníků. Zbylé firmy měly jen malou kapacitu a působily na místních trzích. Ve srovnání s předchozím rokem zůstal loni počet středních podniků stálý, zatímco se snížilo množství malých a velkých firem. V uplynulých třech letech rostla potravinářská výroba rychleji než domácí poptávka a zemědělská produkce. Jedním z hlavních důvodů rozvoje potravinářského průmyslu, zejména v posledních letech, je export. Jeho podíl na celkových výnosech potravinářského průmyslu vzrostl z 6,9 procenta v roce 2002 na 8,8 procenta v roce 2003. Hlavními exportními artikly jsou rybí výrobky (36,8 procenta) a ovocné a zeleninové výrobky (28,6 procenta).

I Poláci museli zejména v posledních letech investovat do modernizace zpracovatelských závodů. Jen v roce 2003 musel polský potravinářský průmysl vydat více než 1,5 miliardy USD na přizpůsobení svých provozů požadavkům EU. Propagace potravin Po vstupu do EU nahradil program, jehož název by se dal přeložit jako Polské dobré potraviny nový nazvaný Poznej dobré potraviny. Hlavním cílem tohoto programu je informovat spotřebitele o vysoké kvalitě potravin. Program je dobrovolný a přístup do něj mají podnikatelé z celé EU. Jeho logo (viz obr.) mohou dostat jen ty výrobky, které splní kritéria stanovená vědeckou radou pro kvalitu potravin složenou z nezávislých expertů.

Program se týká těchto skupin produkce:

maso a masné výrobky, vejce a výrobky z nich, mléko a mléčné výrobky, ovoce a zelenina (včetně brambor), houby a výrobky z nich, obiloviny a výrobky z nich včetně pekařského zboží, ryby a výrobky z nich, nealkoholické nápoje, minerální vody, med, cukr, cukrovinky, oplatky, byliny a koření, jedlé tuky a oleje, vysoce zpracované produkty z výše zmíněných surovin. Logo se poprvé uděluje na tři roky, při opětovném splnění požadavků se propůjčuje na dalších pět let.