Kamenorůžák či Malbek. Staré odrůdy se vracejí na vinice

Téměř na dvojnásobek by se už v příštím roce měl rozšířit počet pěstovaných odrůd na Znojemsku. Zatímco nyní vinaři sbírají a prodávají hrozny ze zhruba dvaceti odrůd, díky znojemskému Znovínu vyrůstá na vinicích šestnáct dalších odrůd. Firma obnovuje pěstování již dlouhá desetiletí zavržených druhů révy. Před deseti, dvaceti a v některých případech i padesáti léty by se názvům vín jako Kamenorůžák, Kadarka, Malbek, Malinger, Semilon či Prachtraube nikdo nepodivil. Dnes si na ně vzpomenou jen skuteční odborníci.

Znovín Znojmo vysadil na své vinici celkem šestnáct odrůd révy, které byly dříve vcelku běžné, ale od jejichž pěstování se upustilo kvůli častým chorobám, malým výnosům či nevyhovující chuti.Shánět je musel jak ve státním Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, tak v šlechtitelských stanicích, a dokonce ve starých vinicích. "Dnes máme na staré odrůdy nové technologie jak pěstování révy, tak výroby vína. Navíc chceme lidem nabídnout i určité rarity. Oni sami pak mohou posoudit, zda jim konkrétní víno bude chutnat, nebo ne. Podle toho se pak může pěstování některého ze starých vín rozšířit," slibuje ředitel Znovínu Pavel Vajčner.

Nynějších čtyřicet vysazených keřů v každé odrůdě může dát jen padesát až sto litrů vína v každém roce. "Plnit je budeme zřejmě do menších lahví, asi do třetinek, cena by měla být někde kolem dvou set korun. To odpovídá malému nabízenému množství a ruční práci. K dostání budou v našich podnikových prodejnách a vybraných vinotékách," uvedl Vajčner.Již letos se vinařští fajnšmekři mohou těšit na vína z odrůd Semilon, Malbek, Portugalské bílé, Prachtraube a Kamenorůžák. "Část konzumentů budou takové rarity zajímat. Ale rozhodně si nemyslím, že by došlo k nějakému výraznému rozšíření některé z těchto odrůd," řekl předseda Českomoravské vinohradnické a vinařské unie Jiří Sedlo. "Prodat takového vína sto litrů není problém. Tržně se to s jinými víny však nedá poměřovat. Když budete mít z raritních odrůd třeba pět set lahví, tak je v nejhorším případě, když je nikdo nekoupí, můžete rozdat obchodním přátelům," myslí si i ředitel Národního salonu vín ve Valticích Pavel Krška. "Smysl to má určitě v tom, že je to kuriozita. Výrobce by měl mít něco, co nemá nikdo jiný, čím bude zajímavý. Osobně nevím u nás o nikom, kdo by staré odrůdy pěstoval," dodal Krška.