Kofola přichází do Klatov

Rodinou Samarasovou kormidlovaný severomoravský výrobce limonád a balených vod Kofola přebírá klatovské Klimo. Společnost produkuje balené pramenité a ochucené vody zejména pod značkami obchodních řetězců. Roční prodeje Klima se pohybují v řádu stovek milionů korun. Kofola převzetím společnosti posílí pozici zejména v segmentu levnějších nápojů v plastových lahvích. Její celkové tržby na českém, slovenském, polském a maďarském trhu výrazně přesáhnou hranici tří miliard korun.

Samo Klimo se považuje za jednoho z deseti největších tuzemských výrobců nealkoholických nápojů. Produkuje téměř šest desítek druhů limonád a vod. Mezi hlavní značky patří Aqua plus, Limča, Water Tea, Cristal Water, Fruitia, Hrozen či neperlivá kojenecká voda Baby Wellness. Významnou část produkce tvoří dodávky pro maloobchodní řetězce pod jejich vlastními značkami. Jako základ používá Klimo vodu z šumavských lesů a oblasti Českého ráje.

Prodej Klima potvrdili TÝDNU zástupci obou zainteresovaných společností. Další podrobnosti k obchodu odmítli sdělit. Prý čekají na souhlas Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (antimonopolního úřadu). Majitel Klima, šedesátiletý Josef Kratochvíl, byl podle ženy, která zvedla jeho telefon, minulý týden zcela mimo dosah. Podle ní nejsou ještě všichni zaměstnanci se změnou vlastníka seznámeni. Kratochvíl kromě Klima vlastní miniaturní vinici ve významné moravské vinařské obci Bořetice.

Klatovská firma sídlí v areálu bývalého pivovaru, který byl otevřen a vysvěcen v březnu roku 1874. Během několika let ho převzal Josef Russ. Po smrti známého obchodníka se stal majitelem v roce 1891 Salomon Löwy. V třicátých letech minulého století jej pohltil Plzeňský pivovar. Po skončení druhé světové války výroba piva nebyla obnovena. Před čtrnácti lety se v areálu objevilo Klimo a rozjelo výrobu limonád.

Vzpomínky na minulost

Kofola se v posledních letech věnovala zejména vlastnímu růstu a akvizicím se vyhýbala. Pouze před dvěma lety nezávazně vyjednávala s investiční skupinou Penta o možném převzetí Karlovarských minerálních vod, nejziskovějším výrobci nealkoholických nápojů v České republice. „Je to zhruba dva roky stará historie. K ničemu konkrétnímu nedošlo, ani k jednání s majiteli Karlovarských minerálních vod,“ říká mluvčí Kofoly Martin Klofanda.

K zásadnímu zvratu ve vývoji došlo v roce 2000, kdy tehdejší firma Santa nápoje uzavřela licenci na stáčení kofoly. Úspěch přišel okamžitě. Již příští rok firma zvýšila obrat o téměř půl miliardy korun a stala se vážným konkurentem americkým gigantům Coca-Cola a PepsiCo. Druhou z nich dokonce v prodejích předstihla. V některých regionech, například na severní a jižní Moravě, nejspíše pokořila i Coca-Colu. Snad ještě silnější pozici má na Slovensku. Není to tak překvapivé. Na začátku sedmdesátých let minulého století se v tehdejším socialistickém Československu prodalo kolem dvou a půl milionu hektolitrů kofoly ročně. Sentiment tedy zabral.

Firma, navnaděná dobrými výsledky, se rozhodla svůj osud zcela spojit s kofolovým koncentrátem. V roce 2002 od opavské farmaceutické společnosti Ivax Pharmaceuticals (dříve Galena) koupila za více než 200 milionů korun ochrannou známku a recepturu. Z tehdejší firmy Santa nápoje se stala Kofola. Majitelé vložili stovky milionů korun do reklamy a uspěli. Celý holding s pobočkami v Polsku, Maďarsku a Slovensku utržil 2,85 miliardy korun. Česká větev, která je výrazně největší, loni vydělala 240 milionů korun před zdaněním.

Šestice majitelů

Počátky dnešního limonádového impéria se datují do začátku devadesátých let. Byznys rozjel řecký rodák Kostas Samaras (66). V současné době je s třiatřiceti procenty stále největším akcionářem. Čtyřiatřicetiletý syn Jannis, jenž je dnes hlavou holdingu, vlastní 28,5 procenta. O zbylých třicet osm a půl procenta se dělí čtveřice dalších zakladatelů. Patří mezi ně například manžel dcery Samarase staršího René Sommer, generální ředitel české pobočky.

Mohutná expanze společnosti je financována velkými bankovními domy. Patří mezi ně ABN Amro, Československá obchodní banka a Komerční banka. Firmě se daří úvěry rychle splácet. Jen loni dokázala česká část snížit jejich výši ze 450 milionů na 357 milionů. Ochrannou známku má v zástavě nizozemský bankovní obr ABN Amro.

Společnost však ani zdaleka nevyrábí jen kofolu, která má oproti ostatním kolovým nápojům výrazně nižší obsah cukru a kofeinu. K dalším hlavním značkám patří ovocné šťávy, sirupy a neperlivé nápoje Jupí, dětský nápoj Jupík, džusy Snipp, nízkomineralizovaná voda Rajec, RC Cola, jemně perlivý hroznový nápoj Top Topic či tonik Chito Tonic.

Pro Kofolu pracuje ve čtyřech zemích kolem tisícovky zaměstnanců. Vody a limonády firma vyrábí kromě České republiky také v Polsku a na Slovensku. Výstavba továrny v polském Kutně přišla na více než 400 milionů korun. Letos vedení rozhodlo, že nově se formující holding se přestěhuje do Ostravy a Prahy. Zejména v hlavním městě má Kofola ještě významné možnosti růstu. Zdaleka největšího navýšení tržeb však může dosáhnout v téměř čtyřicetimilionovém Polsku.