Levné stolní víno z dovozu likviduje české pěstitele a výrobce

LN 22.7.1999

Levné stolní víno z dovozu likviduje ceské pestitele a výrobce

Prodelecní jsou nekolik let tuzemští pestitelé vinné révy. Ani výrobci vín to nemají lehké, do republiky totiž proudí tisíce hektolitru levných stolních vín ze zahranicí.

PRAHA- Dovoz zahranicních vín do Ceské republiky každorocne narustá. Tuzemští producenti jsou schopni pokrývat zhruba polovinu spotreby vína, ale i z té jim zahranicní producenti ukrajují. Podle Ceskomoravské vinohradnické a vinarské unie (CMVVU) bylo v minulém roce dovezeno pres 460 tisíc hektolitru vína. Letos to bude ješte víc. Na ceském trhu se v posledních letech rozvinula pomerne silná poptávka po levných vínech. Prevážnou cást dovozu proto predstavují levná krabicová stolní vína. Tem však tuzemští vinari nemohou cenove konkurovat. Jak vysvetluje Jirí Sedlo z CMVVU, hrozny produkované v ceských i moravských vinarských oblastech se pro výrobu stolních vín nehodí. Malá výnosnost našich vinic navíc nedovoluje vyrábet v takovém množství jako jihoevropským vinarum, tvrdí Sedlo. Prestože se nekterí domácí producenti prizpusobili trendu a z dovezených surovin zacali stolní vína vyrábet, jde zatím jen o velmi omezená množství. My ho nevyrábíme, vsadili jsme radeji na kvalitu. Konkurovat levným dovozovým vínum za deklarovanou cenu 5 korun za litr je nemožné, tvrdí obchodní reditel podniku Znovín Znojmo Jaroslav Opatril. Podle nej si domácí producenti vín už nemohou dovolit soucasnou cenou pohnout, jinak by trh zaplavila vína z Francie, Itálie a Španelska. Na levných vínech je minimální marže, a tak se vyplatí vyrábet jen ve velkém. Vetšina domácích producentu je proto nucena vyrábet spíš vína vyšších cenových kategorií. Lze vydelávat na nadstandardních vínech, archivních, rocníkových a vínech z unikátních oblastí, dodává Opatril. Celkove je ale ziskovost v oboru malá. Tuzemští vinari si navíc stežují, že dovozci vína casto nepriznávají jeho skutecnou cenu, a krátí tak dane. V zemích, odkud se levná stolní vína importují (Itálie, Francie, Španelsko), funguje systém vysokých zemedelských dotací a na vína se nevztahuje spotrební dan. Výrobci a stát prispívají do vinarského fondu, který se pak rozdeluje formou dotací. Podobná dotacní politika v CR zatím neexistuje. Donedávna stát z vinarství prostrednictvím spotrební dane rocne odcerpával zhruba 170 milionu korun, ale jen tricet milionu tam vracel v podobe dotací, ríká Jirí Sedlo. Postupne se ale tuzemská pravidla blíží k evropskému standardu. Spotrební dan byla pred tremi týdny s výjimkou sektu zrušena. Novela vinarského zákona predpokládá založení obdobného vinarského fondu takév CR. Ackoliv se domácím výrobcum zdá cena za vykupované hrozny vysoká, tuzemští pestitelé vína podle údaju CMVVU nepokryli pocínaje rokem 1989 ješte v žádné sezone své náklady. Ztráty jim navíc v nekterých letech zpusobilo pocasí a plísnová onemocnení. Nedostatek financí zpusobuje, že v CR dlouhodobe ubývá vinic. Vinari totiž nemají na investice nutné k jejich obnove. Dluh ve výsadbe vinic narustá, takže vinohrady stárnou, címž klesá jejich výnosnost.

Pavla Nováková