Lidé pálí kvas často také načerno

MF Dnes 1.2.2000

Lidé pálí kvas často také načerno

Zlínský kraj - Proč je na Slovácku před každou chalupou bříza? Aby člověk, když vyjde z domu ven, měl hned po ruce bílou hůl. Sice s nadsázkou, ale přesto výstižně charakterizuje tento starý vtip situaci, která je už dlouhá léta typická pro valašský a slovácký kraj. Snad každou vesničkou se v zimních večerech vine charakteristický pach vypáleného kvasu. Lidé na Slovácku a v sousedních regionech načerno provozují stovky černých palíren v garážích, sklepech či dokonce v koupelnách nebo kuchyních. Destiláty, které takto vznikají, mají mnohdy daleko ke kvalitnímu moku. "I když těchto lidí stále ubývá, určitě se dají počítat stále na stovky. Ne každý má peníze na daň z alkoholu, a tak raději riskuje odhalení, ostudu a trestní stíhání a pálí kvas doma," říká páleničář Květoslav Adamík. Pálit lze prakticky kdekoliv, stačí k němu pouze míchání kvasu, tepelný zdroj, cirkulace chladné vody a odvětrání. "Kotle na pálení dokonce nabízejí některé firmy v obchodech, alespoň trochu zručný muž si navíc dokáže vše potřebné pro pálenici udělat a sehnat sám," uvedl Adamík. Policisté však odhalí pouze nepatrný zlomek těchto lidí, kteří pálí v "Zádveřicích" nebo "Domaníně" jak označují domácí pálenice sami páleničáři. "Je to jednoduché. Kde není žalobce, není ani soudce," vysvětluje náměstek ředitele Okresního úřadu vyšetřování ve Vsetíně Ján Humeník. "Lidé na sebe navzájem nežalují, proto se o většině černých pálenic nedozvíme. Já sám bych za jedenatřicet let služby podobné odhalené případy spočítal na prstech jedné ruky," dodává Humeník. Odborníci většinou podomácku vyráběnou slivovici odmítají. Tvrdí, že nemá tak dobrou chuť. "Když někdo pálí doma, nemůže si dovolit tak dlouhé potrubí jako v pálenici. Nechá si jen malý kotel, a metylalkohol mu nemá kam odcházet," říká páleničář Vítězslav Stříbný z Buchlovic. S nechutí se k černě vypálené slivovici staví i páleničáři z Ořechova na Uherskohradišťsku. Sami by ji nepili a označují ji za samohonku. "Nikdo si nemůže doma postavit tak dokonalé zařízení, jaké máme my v pálenici," tvrdí muž, který odmítl prozradit své jméno. "Někteří lidé, kteří byli zvyklí pálit doma, už začínají dávat přednost pálenici. Tady mají jistotu, že se jim dobrý kvas nezkazí," říká páleničář.

TRESTY ZA NELEGÁLNÍ PÁLENÍ

Trestného činu nedovolené výroby lihu se dopustí ten, kdo bez povolení ve větším množství pálí nebo jinak vyrábí líh (například z čistících prostředků), vyrobený destilát přechovává nebo ho prodává či rozdává. "Za větší množství se zpravidla považuje patnáct litrů čistého lihu," říká jihomoravský policejní mluvčí Ivo Mitáček. Z tohoto trestného činu však může být stíhán i ten, kdo neoprávněně zhotoví nebo přechovává zařízení na výrobu lihu. Pachatelům hrozí až roční vězení, pokuta nebo propadnutí věci. Ten, kdo pálí ve velkém a má z toho značný prospěch, může být stíhán i za nedovolené podnikání. Pak je trest podstatně přísnější.

(maž, jfg)