Listerióza ve Francii: bude to asi jazyk

Agrární deník (Agroweb) 25.2.2000

Listerióza ve Francii: bude to asi jazyk

Státní veterinární správa ČR pociťuje, podobně jako veterináři belgického království, zadostiučinění, že listerióza nepropukla na našem území. U nás inspektoři okresních a městských veterinárních správ konají plánovaný dozor ve všech provozech, kde by bylo možné nebezpečné pomnožení bakterií Listeria monocytogenes očekávat. Výsledek tohoto konání je zatím potěšitelný - spotřebitel u nás může být klidný. Agrárnímu deníku to sdělil tiskový mluvčí SVS ČR Josef Duben.

Přesto, jak uvádí deník Le Soir, z 22. 2. 2000, nová epidemie listeriózy ve Francii vyvolala i ve zmíněné Belgii poplach. Od počátku roku do těchto dnů onemocnělo ve Francii 23 lidí, z toho jich již 7 zemřelo, z toho dva novorozenci, kteří se nakazili od matek. Tentokrát není úplně jasné, odkud se listerióza vzala, co je její příčinou. V Belgii se dosud nic neobjevilo, ale Belgičané jsou ve střehu, zpřísňují dohled jak při výrobě, tak při přepravě i prodeji. Belgická federace výrobců masných výrobků a konzerv, sdružuje 120 členů, roční objem výroby činí 400 000 tun. Federace zaměstnává 36 tisíc pracovníků a obává se dopadu na odbyt. "Když listerióza zasáhla Velkou Británii, poklesl odbyt o 50 %", řekl ředitel de Fenavian. Předpoklad, že se toto onemocnění přenáší potravinami, byl potvrzen v roce 1981. Největší epidemie listeriózy propukla ve Francii v roce 1992. Onemocnělo tehdy 300 lidí, 63 lidé zemřeli a došlo k 22 potratům. Původce tehdejší nákazy, jímž byl lahůdkářský výrobek vepřový jazyk v aspiku, se podařilo odhalit až v roce 1993, kdy už epidemie utichla. Poslední případy (dva mrtví) se objevily na počátku roku 2000.

Podle nejnovějších francouzských šetření se jeví jako nejpravděpodobnější původce současných onemocnění opět lahůdkářská pochoutka - vepřový jazyk v aspiku. Listerióza je v podstatě vzácná nemoc, dnes je vlastně na ústupu. Podle bakteriologů, nedošlo k žádnému nárůstu virulence bakterie. Dojem, který dnes panuje, že je epidemií listeriózy více než dříve, vzniká pouze v důsledku dokonalejších detekčních systémů. Inkubační doba listeriózy je dva až osm týdnů. Při včasné diagnóze se léčí antibiotiky. Listerií existuje sedm druhů. Pouze však listeria monocytogenes může být patogenní - člověku nebezpečná. Listérie jsou běžně obsaženy ve všech možných prostředích - ve vodě, vzduchu, v prachu i v rostlinách. Jsou velice odolné i ve velmi nepříznivém prostředí a velice rychle se množí při zvýšených teplotách.

Podezřelými potravinami jsou především sýry z čerstvého mléka, uzené ryby, masné výrobky typu škvarků, paštik, anebo lahůdkářské výrobky v aspiku. Na tento seznam patří také zelný salát, syrové maso a mražené krémy. Nejvnímavějšími jsou nejčastěji osoby, jejichž imunitní systém je nedostatečný nebo oslabený, jako jsou těhotné ženy, novorozenci, imunodepresivní jedinci nebo lidé starší. Ve Francii se intenzívně hledá původce listeriózy, a zdá se, že již byl nalezen, ještě se čeká na potvrzení, že jde šlo opravdu o lahůdku v aspiku. Onemocnění i oběti pocházejí z 19 různých departmentů. Vláda podniká opatření - rozhodla se například snížit dobu spotřeby uzenin ze 42 na 30 dnů. Dále pak doporučila výrobcům ledniček, aby do nich napříště zabudovávali teploměry!

Evropská komise v tomto týdnu oznámila, že jenom tak je možné spotřebitele uklidnit a zabránit dalším případům onemocnění, když Francie jednoznačně objasní příčinu nového vzplanutí listeriózy. Je třeba varovat ohrožené spotřebitele (ty se sníženou imunitou), ale především zjistit, odkud potraviny po jejichž požití tolik lidí onemocnělo pocházejí. Podle vyjádření Davida Byrna žádný jiný členský stát Evropskou komisi neinformoval o propuknutí onemocnění podle rychlého poplachového systému pro prevenci a kontrolu nakažlivých onemocnění. Od 2. 2., kdy se šetří druhá letošní vlna výskytů ve Francii, nebylo zjištěno, zda byl příčinou sýr ze syrového mléka, uzený losos nebo masné výrobky, vše nasvědčuje, že to byl opět vepřový jazyk v aspiku. David Byrne usiluje, aby v zemích EU byla kontrola potravin mnohem přísnější. Podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele SVS ČR, se ukazuje, že systém veterinárního dozoru v naší republice je účinný, nicméně každý výskyt nebezpečného onemocnění či mimořádnou událost v zahraničí naše veterinární správa bere vážně.