Menší mlékárny to mají těžké

Supermarkety a hypermarkety lidem tvrdí, že u nich najdou vše. Na produkty menších mlékáren na Vysočině tam však zákazníci narazí spíš výjimečně.

Pro menší mlékárny na Vysočině není lehké dostat své výrobky do řetězců supermarketů, které ovládají většinu českého trhu. Pokud se jim to ale povede, ani potom je nečeká lehký život. "My s jedním řetězcem spolupracujeme, ale zkušenosti s nimi nemáme dobré," řekl jeden z šéfů polenské mlékárny Josef Kvasnička. Podmínky diktované supermarkety se zahraniční účastí jsou podle něj velmi tvrdé. Potravinářské firmy ale, zvláště ty menší, nemají jiné možnosti jak se dostat k většímu množství domácích spotřebitelů najednou, a tak musí plnit pro ně mnohdy nevýhodné smlouvy s různými řetězci. Celá situace se prý zhoršila hlavně za posledních pět let, kdy se u nás masivně rozrostla výstavba různých hyper a supermarketů. Pro menší mlékárny je dnes výhodnější orientovat svou produkci na export, než se zaměřovat na domácí trh, ovládaný převážně velkými zahraničními kolosy. Polenský závod vyváží zhruba polovinu své produkce, zatímco do řetězce dodává něco málo přes desetinu svých produktů. "Budeme se snažit exportovat ještě více," plánuje Kvasnička. Další menší mlékárny na Vysočině se raději ani nesnaží do řetězců proniknout. "Stačí mi když vidím jejich cenovou politiku, hravě si potom sečtu kolik asi dávají výrobcům. My raději dodáváme menším obchodům," konstatoval šéf jedné z malých mlékáren. Výrazně ostřejší prohlášení na téma spolupráce mlékáren a supermarketů pronesl v tisku po nedávných Přibyslavských slavnostech mléka Leopold Novák, předseda hodnotící komise mlékárenských výrobků. "Některé supermarkety se zahraniční účastí platí dodavatelům s více než dvouměsíčním zpožděním a navíc požadují dvacet až třicet tisíc za místo v obchodě. To je využívání kapitálu a vykořisťování našich potravinářských podniků," míní Novák, který je předsedou komise složené z nezávislých odborníků mlékárenského průmyslu a České zemědělské a potravinářské inspekce. Menší výrobci bez výrazného kapitálu se tak podle něj dostávají do bezvýchodné situace. Zahraniční vlastníci totiž dnes ovládají většinu maloobchodního trhu v zemi a tím pádem je tlak z jejich strany rozhodující. Větší a silnější zpracovatelé mléka, kteří spolupracují i s několika řetězci najednou, nemají k dnešnímu stavu vážnější výhrady. "Stěžují si většinou ti, kteří se diví, že po nich nikdo nechce to, co dělali před deseti lety. Naopak se po nich žádají postupy, které oni neumějí a nejsou na ně zvyklí. Přitom ale ty postupy jsou ve vyspělých zemích naprosto běžné," uvedl ředitel jednoho z velkých zpracovatelů mléka na Vysočině, který odmítl zveřejnit své jméno. Zároveň ale připustil, že to často není vinou špatného vedení potravinářských firem. Rozhodující je spíš velikost kapitálu, který za nimi stojí. Společnosti, jež dnes vlastní většinu řetězců v zemi, hrají prim i v celosvětovém měřítku. "Protože patří mezi nejlepší na světě znamená to, že asi něco umějí a mají hodně dobré práce za sebou. Jinak by se přece nevyšvihly tak vysoko," zdůraznil ředitel.