Místo na biopotraviny dává stát dotace na "ekoseno"
23.09.2005 | Hospodářské noviny
Česko je mezi novými zeměmi Evropské unie podle statistik lídrem v ekozemědělství. Letos do něj míří na dotacích tři sta miliónů korun - šestkrát více než například před sedmi lety. Jenže na pultech obchodů to není poznat. Koupit domácí biopotraviny je velmi obtížné. Důvod? Na devadesáti procentech "ekologických" ploch rolníci pouze sečou trávu nebo na nich pasou pár krav. Na státní peníze díky tomu dosáhnou, nemusí přitom vyrobit jedinou biopotravinu.
Za každý hektar pastviny, kterou neošetřují chemií, dostávají teď ekologický příplatek 1100 korun. "Je to téměř zneužívání dotací. Když skutečně vyrábíme biopotraviny, máme vysoké náklady. To by měl stát zohlednit a ekologické podpory ještě víc diferencovat," říká farmář Pavel Dobrovolný. Provozuje s manželkou a synem ekofarmu v Ratibořicích na Třebíčsku a vyrábí mléčné biopotraviny.Díky dotacím na přírodě neubližující posečení louky se republika může chlubit podílem ekologicky obhospodařované půdy přes šest procent. Průměr Evropské patnáctky je přitom 3,5 procenta."Jenže zatímco každý tuzemec utratil loni za biopotraviny průměrně 27 korun, v zemích evropské patnáctky to bylo třicetkrát víc," tvrdí Zdeněk Perlinger, šéf svazu ekologických zemědělců Pro-Bio.Nechuť domácích podnikatelů pustit se do výroby vajec, mléka, hovězího masa nebo zeleniny s přídomkem "bio" nepřemohla ani snaha Ministerstva zemědělství. To od loňska zvýšilo dotace ve prospěch skutečných ekofarmářů.
Například dotace na obilí pěstované bez chemie je trojnásobná ve srovnání s platbou za "ekoseno", na hektar zeleniny, sadů nebo vinic dostane podnikatel dokonce ročně zhruba 12 tisíc korun.Jelikož ani takové dotace nevybízejí tuzemské podnikatele k větší aktivitě, jejich pozice v obchodech zaujímají zahraniční farmáři. "Nabídka biopotravin z dovozu se po vstupu do Evropské unie ztrojnásobila. Z dvou tisíc produktů je jich 1400 zahraničních," připouští Tom Václavík, jeden z organizátorů akce "Září - měsíc biopotravin".V sousedním Rakousku je přitom situace opačná. Roste nejen podíl ekozemědělství, ale zároveň přibývají bioprodukty.
"Ekofarmáři se musí víc spojovat pro společný odbyt, větší objem zboží je pak pro obchodníky zajímavý," radí místopředseda svazu Pro-Bio Jiří Urban. Jenže českému ekozemědělství hrozí spíš rozkol. Farmářům se zdá, že jsou na ně příliš přísní kontroloři z organizace KEZ. Tu si přitom původně sami založili, aby zkoumala pravidla ekozemědělství. Díky kontrolám mohou čerpat vyšší dotace."KEZ má ale často přehnané nároky, a tak chceme pustit do kontroly další organizace, aby se zvýšila konkurence," plánuje Urban."Taková konkurence povede jen k snížení úrovně kontroly," namítá ředitel KEZ Jan Dvorský.
Další články v kategorii Potravinářství
- V padesáti šla do rizika. Z košíku ovoce vytvořila oceňovanou značku marmelád (22.07.2026)
- Vedra drtí francouzské zemědělce. Ničí zeleninu, zabíjejí drůbež (22.07.2026)
- Chutná jako pivo, voní jako pivo, ale je prostě dražší, říká šéf Budvaru (21.07.2026)
- Čína útočí na francouzskou gastronomickou ikonu. Rozhodnout může jediná věc (21.07.2026)
- Pekárenský gigant Agrofertu hlásí horší výsledky. Firma musí změnit strategii (21.07.2026)
- Hrozbou pro minerální vodu není jen oteplování, ale i věčné chemikálie (21.07.2026)
- Český hrách pod drobnohledem: Vědci z MENDELU bojují s chorobami, které ohrožují potravinovou bezpečnost (21.07.2026)
- BBC: Rybáři v západní Africe viní čínské lodě z nelegálního rybolovu (21.07.2026)
- Taco Bell přestal v některých státech kvůli průjmovému onemocnění podávat salát (20.07.2026)
- Italská vinařství se topí ve víně, zásoby mají nejméně na rok (20.07.2026)

Tweet



