Mléko jako záminka

Oproti zemědělcům ze zemí EU, ale i třeba Polska, jsou ti naši skoro beránci - jejich protestní veřejné akce by se daly spočítat na pár prstech. A když už někdo protestoval, tak to dosud nikdy nebyli soukromí zemědělci. Ale všechno je jednou poprvé...

Oficiálním a zcela legitimním důvodem protestní akce, kterou na zítřek na pražskou Letenskou pláň svolala Asociace soukromého zemědělství, je "administrativní zásah vlády do svobody podnikání, zejména zavádění kvót na výrobu mléka a cukrovky". To je však jen vrchol pyramidy - podstatou je spíše skutečnost, že soukromé zemědělství je a po celé polistopadové období bylo více či méně diskriminováno a přehlíženo a dnes již nemá prakticky žádný prostor, kam před expanzí kolektivního zemědělství ustupovat. Přičemž rozhodně stoprocentně neplatí teze, podle které je každý soukromník konkurenceschopný liberál a každý družstevník stará struktura odsouzená k zániku.

Z hlediska budoucnosti je opravdu výhodou právnických osob, například družstev, vyšší objem produkce nebo větší hektarová výměra (což soukromníci neradi slyší). Jenže to platí hlavně v případě zemědělství zaměřeného na výrobu potravin. Naopak krajinotvornou roli zemědělství zajistí spíše rodinné farmy, prostě soukromníci (a to zase neradi slyší družstevníci), a to z jednoho základního důvodu - díky vlastnické vazbě na půdu, rodovým tradicím. Soukromníci a družstevníci tedy představující dvě tváře zemědělství a obě mají oprávnění pro svou existenci.

Problém spočívá "pouze" v nalezení rovnováhy mezi nimi. Je evidentní, že stávající státní zemědělská politika je - ne beze zbytku, ale dominantně - o produkci, která je ze tří čtvrtin zabezpečována právnickými osobami. Soukromníci jsou z podnikatelského prostředí vytěsňováni a nemají prostor pro expanzi. Třeba i formou zvyšování produkce mléka, a proto protestují. A to ještě ne všichni.

Vlastně by se dalo říci, že v tom všechny ostatní organizace Asociaci soukromého zemědělství ČR (ASZ), která protest organizuje, "nechaly". A také určitě zpochybní, zda je ASZ legitimním reprezentantem soukromníků. "Stávkokaze" lze hledat zejména v řadách Agrární komory ČR. V ASZ je ale soukromníků prostě nejvíc, a především - ASZ představuje určitou politickou, zejména však filozofickou linii, v podstatě alternativu k oficiální agrární politice. Dlužno říci, že alternativu jedinou, legitimní a správnou. Jenže se o ní skoro neví.

Protest soukromníků je tedy jednak jejich určitým zviditelněním, jednak střetem dvou tuzemských agrárních filozofií. Byť lze takový apel na společnost pochopit, řešením ve skutečnosti není. Především pro zemědělství jako celek. V Bruselu se po celou dobu našeho polistopadového vývoje tamější úředníci i lobbisté diví, proč tak početně malá skupina podnikatelů v zemědělství v tak malé zemi, jako je ČR, netáhne za jeden provaz. Jenže bude-li určitá skupina podnikatelů v rámci jednoho odvětví zvýhodňována na úkor druhé, dají se protesty očekávat neustále - podle toho, kdo bude mít větší vliv.

V současné době je to takzvaná jihomoravská lobby; má svého ministra, který nepochybně splnil její očekávání a zemědělství jako celek také neprodělalo. Chybí ale nadhled. Je to pochopitelné, Jan Fencl jako ministr-zemědělec hájí takové priority, které jsou mu vlastní. Jenže jiný ministr-zemědělec bude činit totéž z jiného úhlu a protestovat pak bude jiná skupina podnikatelů. Takže skutečně systémovým řešením pro stabilitu zemědělské filozofie, podnikání i obhajobu zájmů ČR by byl ministr-nezemědělec, ale ekonom, manažer a obchodník. Možná i o tom je připravovaná protestní akce.