Na farmě jsou pstruzi, o nichž se rybářům zdá

Kousek od nohou se ve vodě zavlní mohutné rybí tělo a na chviličku se objeví hlava s typickou prohnutou spodní čelistí. Pstruh. A a ne jen tak ledajaký. Velikost? Možná šedesát centimetrů. A o kus dál se pod hladinou mrskne další. A další. Půl metru, to je tak nejmenší míra.Takové sny se asi zdají sportovním rybářům. Ale v kraji přesto existuje místo, kde je podobný obrázek na denním pořádku.

K Annínu, šumavské vísce na horním toku Otavy, dojede řidič po místní silnici přes most nad hnědavou, přesto průzračnou řekou. A za chvíli se mezi stromy zaleskne další vodní hladina, ujede ještě kousek a náhle se otevře výhled na soustavu nádrží, a vodních kanálů. Pstruží farma.

U jedné ze sádek zrovna táhnou tři muži síť, která zachytává šupinatou osádku nádrže. A už jsou v rukou rybářů kesery, ryby putují do odchovných kanálů s průtokovou vodou. Rybáři právě nasazují menší ryby. Dvanáct až patnáct centimetrů dlouzí pstroužci se budou ve vodách na farmě prohánět ještě řadu měsíců. „Ryba doroste do tržní velikosti zhruba za rok a půl,“ upozorňuje rybář Jiří Čech a ukazuje k jedné z dalších nádrží. „Ale tyhle tu máme už několik let, to jsou ryby, které používáme na množení,“ říká Jiří Čech a sáhne podběrákem do vody. Za okamžik v síti leží krásně zbarvená ryba, pstruh duhový.

Jarní slunce pálí, z okolí farmy už dávno zmizel sníh. Ale rybáři s ním pořád počítat musí. „Málo se ví, žetřeba v okolí Horské Kvildy leží sníh ještě dlouho na jaře, postupně odtává a zásobuje místní toky. Množství a teplota vody je pro nás vůbec velmi důležitá - právě na ní je závislé to, jak budou ryby přijímat potravu a tedy i růst,“ říká Jaroslav Průcha, šéf klatovské rybářské společnosti, které farma patří. Ideální teplota vody pro chov pstruha? Prý okolo třinácti stupňů Celsia.

„Ale jako v celém zemědělství. Ideální podmínky jsou sen,“ usmívá se Průcha. „Zima nebo léto, na farmě se může dít drama. Jednou přijde po řece ledová tříšť a rybáři pak musí přímo ve vodě čistit přítok, mráz nemráz. Jindy zase bojujeme s následky horka a sucha. Pak třeba nasazujeme aerátory, přístroje, které čeří vodu a zvyšují obsah kyslíku. Pořád se něco děje,“ vypráví Průcha.

Mýlil by se ten, kdy by čekal, že farma chová pouze pstruhy. Tenhle nájemník není jediným obyvatelem. Kousek dál od rybářů, kteří nasazují roční pstroužky, se v jedné ze sádek prohání ryby, jejichž ploutve jsou bíle lemovány. „Máme tu i siveny, to je stejně jako pstruh lososovitá ryba,“ říká rybář Petr Volák a na důkaz vytahuje jednu z ryb na břeh.

„U nás ale zákazníci - důvod není jasný, možná kvůli tradici - raději kupují pstruhy. Část chovaných sivenů tak vyvážíme do zahraničí,“ upozorňuje Průcha. „Ale většina ryb, která vyroste tady v Anníně, je pro český trh,“ uzavírá Jaroslav Průcha.

***

Zajímavosti

* Annínská farma patří ke dvěma nějvětším chovným střediskům v České republice

* Šumavští rybáři ročně produkují 170 tun lososovitých ryb, tedy čtvrtinu množství chovaného v tuzemsku

* Rybáři chovají v Anníně dva druhy lososovitých ryb - pstruha duhového a sivena amerického

* Voda pro chov ryb pochází z řeky Otavy, součástí systému farmy jsou i dvě vodní elektrárny