Nezhořkne české pivo přespříliš?

Právo - 6.4.1998

Nezhorkne ceské pivo prespríliš?

Pojem ceské pivo se v poslední dobe stává stále frekventovanejším. Spíše ovšem v médiích ci v obchodních a bankovních kruzích, než mezi spotrebiteli bohulibého moku. Tímto ponekud vlasteneckým názvem byl oznacen projekt na spojení dvou nejvetších ceských pivovaru - Plzenského Prazdroje a Radegastu. Vzniknout má zatím blíže nespecifikovaný subjekt s témer polovicním podílem na celorepublikové produkci piva, zdaleka nejmocnejší na trhu.

Nelze se divit, že reakce na tento zámer jsou nejen mezi odborníky, ale i v široké verejnosti rozporuplné. Zcela legitimní jsou obavy rady dalších pivovaru, že vzniklému gigantu nebudou moci konkurovat a že zkrachují. Tato skutecnost sama o sobe by nemusela být spotrebiteli vnímána negativne, pokud by se v ní neskrývalo jiné certovo kopýtko. Po urcité dobe, až Ceské pivo opanuje náš pivní trh, muže velice oslabit konkurenci. K výraznému zvýšení cen piva pak monopolní výrobce muže být donucen i objektivními okolnostmi. Rozširování výrobních kapacit a obchodní síte stojí a ješte bude stát ohromné peníze získávané prevážne z drahých ceských zdroju. Vynaložené prostredky bude treba dostat zpet, což dnešní ceny príliš neumožnují.

Jedním z hlavních argumentu navrhovatelu pivovarské fúze je, že vetší subjekt bude snáze vyvážet a pronikat na zahranicní trhy. Tomuto argumentu nelze uprít racionální jádro, náklady spojené s uvádením piva na zahranicní trhy jsou nesporne znacné. Otázkou však zustává, jak veliký pivovar by to mel být. Napríklad nejvýznamnejší ceský exportér piva, Budejovický Budvar, svým celkovým výstavem nepatrí u nás, natožpak ve svete, k žádným gigantum. Težko se proto zbavit podezrení, že zduraznování práve této prednosti má uchlácholit predevším menší a malé pivovary v tuzemsku.

Príznivci pivovarského gigantu malým pivovarum doporucují, aby se více orientovaly na ruzné pivní speciality, jejichž výroba se velkým nevyplácí. Bylo by jiste žádoucí, aby se trhu objevily vedle tradicních i nové druhy piv. Vyrobit je by nebyl problém. Potíž ale nastává v okamžiku, kdy se tyto pivní speciality mají uplatnit na trhu. Krome reklamy je k tomu nezbytné napojení na širší distribucní sít, tedy predpoklady, jimiž malé pivovary nedisponují. Bez spolupráce s velkými výrobci a distributory tak mají pramálo šancí.

Souvislostí s projektem Ceské pivo je jiste celá rada. Urcité obavy a ostražitost ve mne vzbuzuje už samotný název projektu. Patrne má navodit zdání, že ceské pivo je treba spojovat se dvema uvedenými pivovary. Zatímco prínos a vklad Plzenského Prazdroje ke jménu a vehlasu ceského piva ve svete je jednoznacný, o Radegastu se i pres jeho velikost totéž ríct nedá. Doufám jenom, že zvolený název nemá predznamenávat budoucnost, v níž jedno "superceské" pivo bude vyrábet jediný "superpivovar" (možná už ne ceský), a drobné pivovárky budou obstarávat jen místní pivní folklór. Chut ceského piva se skládá z mnoha soucástí, vyznacuje se vyšším stupnem príjemné horkosti. Mám obavy, aby nám pri zmíneném projektu naše pivo nezhorklo prespríliš.

Václav Kloub

Tisk

Další články v kategorii Potravinářství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info