Odbytová družstva jako nástroj podpory v zemědělství

The society of distribution and the cooperative societies - The tool of the aid in the Czech agriculture

Frýdová Zdeňka

Abstrakt:

Odbytová a výrobní družstva jsou, jako jeden z možných způsobů komunikace ve výrobkové vertikále, vhodným nástrojem podpory konkurenceschopnosti zemědělství ČR. Příspěvek jednak popisuje historii odbytových a výrobních družstev v České republice, tak se i zamýšlí nad rozvojem tohoto způsobu spolupráce mezi zemědělci v současnosti. Česká republika v tomto ohledu nemusí navazovat jen na svou minulost, ale reaguje na vývoj v EU, kde propojení výrobní a zpracovatelské oblasti, právě v rámci družstevnictví či vertikální kontraktace, má pozitivní své výsledky.

Poznatky uvedené v článku vyplývají z řešení projektu MSM 411100013 “Efektivní integrace českého agrárního sektoru v rámci evropských agrárních struktur - předpoklad trvale udržitelného rozvoje”.

Abstract:

The society of distribution and the cooperative societies are an advisable way, to support competitiveness of farmers in the Czech Republic. The article describes the history off these societies and considers the development of cooperation among farmers. The Czech Republic takes up its past and responds to a development of cooperative societis in the EU. Here this cooperation operates in frame of cooperative system and vertical contract-cooperation.

Klíčová slova:

Odbytová družstva, spolupráce

Keywords:

The society of distribution, cooperative systém

Úvod:

Česká republika se intenzivně připravuje na vstup do EU. Ve svých finančních studiích pro příští období počítá, že po vstupu do EU bude čerpat prostředky z fondů EU. Je ale logické, že EU je na výdaje ze svých fondů citlivá. Proto bude zapotřebí, abychom se dokázali na vstup do EU připravit takovým způsobem, který by nebyl závislý jen na nových finančních příležitostech plynoucích z EU. Uplatňovat vlastní řešení v rozvoji českého zemědělství je nanejvýš nutné, protože zemědělství v ČR se dostává do výrobní, odbytové i ekonomické krize.

Z negativních vlivů, působících na české zemědělství, jmenujme např.

· široce rozevřené cenové nůžky

· nízký ekvivalent produkčních subvencí

· nerovnoměrné postavení subjektů na agrárních trzích.

Za posledních 10 let byl zaznamenán růst cen zemědělských potřeb více než o 230%, zatímco ceny placené zemědělskýcm výrobcům za jejich produkty vzrostly o cca 60% za stejné období. Tento rozdíl se zatím nepodařilo ničím kompenzovat.

Ekvivalent produkčních schopností (podpory tržních cen, přímých podpor, dotací cen vstupů, národních podpor /v EU/ a ostatních podpor včetně daňového zvýhodnění) tvoří v ČR jen 1/4 ekvivalentu EU.

Zmíněný stav je ovlivňován realizací agrární politiky. Selhání státu vede k zmíněné krizi agrárních odvětví. Není to jen stát, který zasahuje do vývoje v zemědělství. Některé prvky podnikatelského prostředí mohou ovlivnit sami zemědělci. Právě jedna z možností, jak se z problémové situace dostat, je změna postavení jednotlivých článků ve výrobkových vertikálách. Vytváření takových obchodních vztahů, kde prvovýrobci mají jistotu, že svoji produkci budou moci realizovat v přiměřené ceně i čase.

Za tímto účelem jsou vytvářena odbytová centra, která si za hlavní cíl kladou zajistit základní kriteria pro obchod s danou komoditou. Sdružování prvovýrobců za účelem společného odbytu i cílené regulace výroby je pravděpodobně jedno z východisek ze současné situace.

V posledních třech letech a zejména letošním v roce, došlo v České republice ke vzniku celé řady odbytových center výrobců. Své první zkušenosti mají již odbytová centra pro komodity maso, mléko, vejce, ovoce a zelenina, brambory, obiloviny a připravuje se založení centra pro olejniny. Tato aktivita zemědělců je logickou reakcí i na postoje kapitálově silných obchodních řetězců, které platí i s několikaměsíčním zpožděním.

Cíle a metody:

Výchozí situace na zemědělském trhu:

O maloobchodě rozhoduje……………………………..

Proti nim stojí v daném výrobním oboru……..

A ti nakupují surovinu od………………….

Nerovnovážné postavení jednotlivých tržních subjektů je patrné. Cílem příspěvku je nastínit způsoby, které tuto nerovnováhu mohou odstranit.

Řešení: Sdružování, spolupráce, komunikace.

Způsoby, které mohou do budoucna v ČR řešit vzniklou situaci, mohou mít následující formu:

A: spolupráce farmář-farmář

B: spolupráce farmář-zpracovatel

C: spolupráce zpracovatel-farmář

D: spolupráce zpracovatel-zpracovatel

A:

B:

C:

D:

Je samozřejmé, že neexistuje jistota, že se všechny integrační typy vytvoří. Je však jisté, že tyto typy spolupráce mohou poskytovat významnou necenovou podporou českého zemědělství.

Příspěvek se snaží charakterizovat spolupráci typu A.

Výsledky:

V celém západním světě je terminologie označující skutečnost, že výrobci pracují společně na tom, aby prodali svou produkci, naprosto nejednotná. K používaným názvům patří například marketingová organizace výrobců, marketingová skupina zemědělců, odbytová družstva, družstevní sdružení.

První zemědělská skladová a odbytová družstva v Evropě byla zakládána již v druhé polovině minulého století.

Významnou roli v rámci českého zemědělského družstevnictví hrála:

· výrobní

· nákupní a prodejní družstva.

V rámci nákupních a prodejních družstev pak byla nevíce zastoupena tzn. “skladištní družstva”.

První skladištní družstva v Čechách se zakládala v 90.letech minulého století, Byla to obilní skladiště s rozsáhlými budovami, jež v některých případech přesahovala potřebu okresu a stála proto z velké části nevyužita. Přinášela ztráty, které se mnohdy zvyšovaly riskantností obchodu s obilninami. Posléze se proto zakládala družstva jen za účelem nákupu hospodářských potřeb.

Postupem času si však skladištní družstva vytvořila obchodní centrální organizace, jejichž prostřednictvím nákup a prodej prováděla.

Družstva byla z pravidla zřizována v rámci okresů. Jejich působnost se vztahovala na 20-30 obcí.

Skladištní družstva měla za úkol nakupovat pro farmáře, hnojiva, osiva, krmiva, stroje, organizovat odbyt produkce atd. Rozsah, v jakém skladištní družstva realizovala nákupy, přinesl jednotlivým rolníkům finanční úsporu v podobě nižší nákupní ceny a vyšší kvalitu. Ve stanovách skladištních družstev bylo uvedeno, že mezi úkoly takového družstva bylo také najmout nebo zřídit výrobní podniky pro zpracování zemědělských výrobků. Tato funkce nebyla většinou realizována z důvodů finanční náročnosti a vysokých požadavků na informovanost a organizaci.

V roce 1929 bylo Československa evidováno 326 skladištních družstev, v nichž bylo sdruženo na 243 tisíc zemědělců.

Proč vytvářet odbytové organizace?

· Vyjednávací pozice . Zemědělci chápou, že není možné, aby byl každý výrobce, prodejcem a mnohdy i zpracovatelem zároveň. Žádný ze zemědělců nemůže vystoupit na trh s takovým rozsahem komodity, aby si mohl vyjednat dobrou tržní pozici nebo cenu zemědělské produkce. Proti němu stojí úspěšně integrovaní zpracovatelé, tzn. mlékárny, mlýny, jatka. Ti určují cenu tak, že farmářská cena klesá. Odbytová družstva při jednáních se zpracovateli mohou na základě silnější pozice na trhu zajišťovat farmářům cenově přijatelnější podmínky při odbytu nasmlouvané produkce.

· Konkurenceschopnost. Pokud si výrobci mají udržet svůj podíl na trhu, budou muset vynaložit kromě nákladů na tradiční zemědělskou výrobu, ještě náklady na nezemědělskou činnost a to na propagaci, odbyt. Tyto náklady rozhodnou o tom, zda podniky zůstanou životaschopnými a konkurenceschopnými. Aby se tam stalo, musí se zemědělci orientovat na vzájemnou pomoc a spolupráci právě v rámci v obchodních (odbytových, marketingových) organizací. S rozvojem obchodních organizací budou moci zemědělci zvýšit příležitost vývozu. Tyto možnosti bude mít ČR hned po vstupu do EU.

· Vyrovnaná jakost výrobků. Cena nebude nejdůležitějším prvkem marketingového mixu. Dnes i v budoucnu bude hrát významnou roli kvalita zboží a jeho distribuce. Zpracovatelé v oblasti potravinářského průmyslu vyžadují stále přísnější jakostní předpisy a výrobci na ně musí umět reagovat.

Při optimálním fungování odbytových družstev je nutné, aby byly plněny zásady zdravého obchodování (zakládání družstev za účelem obchodování, ne pouze jako zastupující orgán). Družstva musí být vlastněna a řízena členy-výrobci potravin, kteří se zavážou dodávat 100% produkce k prodeji prostřednictvím marketingové organizace.

Odbytová družstva v ČR

Na základě optimálního fungování odbytových organizací za hranicemi ČR, rozhodlo Mze v loňském roce zavést v rámci PGRLF nový dotační titul. V jeho rámci vzniklé odbytové organizace mohly získat podporu na rozjezd své činnosti. Zakládajícím členům značná obchodní rizika, spojená s rozjezdem činnosti v organizaci, s rozvojem nových trhů, s vyššími provozními náklady způsobenými nižším obchodovaným objemem produkce.

Podpora z PGRLF se týkala odbytových organizací, jež vznikly po 1.1.1997 nebo ještě do 30. 7. 1999, a jejichž právní forma je družstvo či akciová společnost. Zároveň muselo jít o organizaci, která bude působit v některých z následujících sektorů: ovoce a zelenina, mléko, jatečná prasata, jatečný skot, brambory, sladovnický ječmen, pšenice potravinářská, olejniny, drůbež, vejce, cukrovka, chmel, květiny a sladkovodní ryby.

V letošním 2000 funguje v ČR program SAPARD, kde je podpora marketingu zemědělských komodit jedním z deklarovaných cílů programu. Zemědělci tak mohou žádat i o podporu z tohoto předvstupního programu.

Příklad: Fungování odbytového družstva Mlecoop

· MLECOOP sdružuje 18 menších mlékařských družstev. MLECOOP zobchodoval za rok 1999 více jak 621 mil. litrů mléka , což odpovídá zhruba 25 % celkové produkce mléka v ČR.

· MLECOOP - nakupuje syrové kravské mléko od prvovýrobců mléka bez rozdílu formy podnikání a územní oblasti a toto mléko dále prodává. Tato činnost je upravena Kupní smlouvou pro dodávku syrového mléka, příslušnými smlouvami s regionálními zástupci, kteří pro MLECOOP vykonávají obchodní činnost a ostatními obecně závaznými pravidly a právními předpisy.

v Prodej mléka realizuje ředitel družstva a také jedná a uzavírá smlouvu se všemi mlékárnami. S prvovýrobci jedná a uzavírá smlouvu buď ředitel družstva nebo regionální zastoupení družstva. Příslušné smlouvy s regionálními zástupci, kteří pro družstvo vykonávají obchodní činnost uzavírá také ředitel družstva.

v Platí, že družstvo odebere veškeré nasmlouvané mléko

v Převody plateb zemědělcům provádí družstvo obratem, po obdržení platby z mlékárny. Družstvo postupuje vždy tak, aby realizovalo mléko za nejvyšší možné ceny s přihlédnutím ke stabilitě odběratele a z toho vyplývající bezpečnosti plateb za dodávku.

v Pro určení odebírající mlékárny vychází družstvo ze současného odběratelsko-dodavatelského vztahu, z aktuálního stavu v regionu, přihlíží k odpovídajícímu cenovému ohodnocení, ke svým svozným možnostem, jakož i k situaci na trhu.

v Přepravu mléka pro družstvo zajišťují odebírající mlékárny v souladu s ujednáním Kupní smlouvy na dodávku mléka, v případě nutnosti zajistí kancelář ředitele svozné prostředky prostřednictvím smlouvy s dopravní společností.

v Prvovýrobce mléka se zaregistruje u některé z regionálních odbytových organizací, které jsou sdruženy v družstvu.

Regionální organizace (členové družstva) sdruženi v družstvu, kteří pro družstvo zajišťují obchodní činnost (dále jen ”region”)

Region vede evidenci dodavatelů do družstva a poskytuje družstvu informace o možných obchodních kontraktech a obchodních partnerech, které se týkají obchodní činnosti družstva.

Region zajišťuje pro družstvo obchodní činnost formou:

v obchodního zastoupení dle smlouvy o výhradním obchodním zastoupení ve své oblasti Zprostředkovává uzavření Kupních smluv, v přiměřené míře plní úkoly vyplývající z Kupních smluv (jak směrem k zemědělci, tak k mlékárně - řeší drobné svozné problémy apod.) Kancelář ředitele zajišťuje oběh dokladů (přijímá vyúčtování z mlékáren, vystavuje a rozesílá prvotní doklady, účtuje a vymáhá platby z mlékáren a platí prvovýrobcům za mléko.

v divize, dle mandátní smlouvy . Osoba uvedená v Mandátní smlouvě, či plné moci, ve své oblasti pro družstvo: uzavře Kupní smlouvu na dodávku mléka se zemědělcem a plní úkoly z této smlouvy vyplývající, včetně sběru vyúčtování z mlékáren potřebné pro zajištění oběhu dokladů ve své působnosti, vystavuje a rozesílá prvotní doklad, vede saldokonto, ve svém regionu má otevřen účet družstva a na něj vymáhá platby a z něj platí mléko prvovýrobcům. Závažné problémy řeší kancelář ředitele.

Pro rok 2000 platí:

1. Provize družstva je 0,02 Kč/litr realizovaného mléka. Provize se stanovuje rozhodnutím představenstva družstva (ve kterém mají všechny regiony svého zástupce) a Kupní smlouvou. Provize je pro všechny litry realizované družstvem stejná.

2. V případě nezbytné nutnosti může dojít z výše uvedeného poplatku, na základě rozhodnutí představenstva družstva, k operativní úpravě ceny za mléko.

V období od 1.1. 2000 do 31.12 2000 vychází Kupní smlouva na dodávku mléka z rozhodnutí Rady SFTR, která stanovila minimální cenu na úrovni 7,50 Kč/l , placenou do 30 dnů. V těchto klíčových záležitostech se v roce 2000 nebudou místně ani regionálně Kupní smlouvy lišit.

Diskuse:

· Sjednocení zemědělců bez ohledu na právní formu jejich podnikání je tím, co přispěje k řešení současné krizové situaci našeho zemědělství.

· Dosavadní fungování odbytových organizací potvrzuje, že jsou jednou z možností, jak mohou farmáři uplatnit svoji produkci za přijatelných cenových podmínek. Ukázalo se, že odbytové organizace jsou schopny lépe reagovat na požadavky trhu týkající se jednotné posklizňové úpravy, třídění , balení , pravidelnosti dodávek. Odbytové organizace také lépe využívají dělby práce , za každou činnost od průzkumu trhu přes posklizňovou úpravu až po expedici a prodej jsou zodpovědní kvalifikovaní specialisté.

· Odbytové organizace mohou provádět i jiné činnosti, než zde bylo nastíněno. Právě odbytové družstvo Mlecoop zareagovalo na připravovaný návrh věcného záměru zákona o regulaci trhu s mlékem prostřednictvím mléčných kvót a vládního návrhu Zákona o státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF). Je zřejmé, že ke stanovení produkčních kvót bude třeba znát přesné množství produkce příslušného zemědělského výrobku, včetně určení množství výrobku, které bude splňovat jakostní znaky stanovené nařízením vlády, za předcházející kalendářní rok. Po vyčíslení produkčních kvót od nich může být odvíjeno použití různých druhů nástrojů a podmínek pro provádění dalších opatření k regulaci a organizaci trhu. Časový faktor není příznivý. Předpokládané zavedení kvót pro mléko je od dubna příštího roku (04/2001), do té doby je nutné vybudovat takové mechanismy, aby systém kvót kopíroval řadu let existující model EU. V případě, že by se MLECOOPu podařilo do 04/2001 sdružit dostatečné množství prvovýrobců, byl by tak vytvořen základ pro zpřehlednění, adekvátní kontrolu pravidel hospodářské soutěže a realizaci nového systému organizace trhu se zemědělskými a potravinářskými produkty. Množství produkce na stanovení kvóty v rámci státu za kalendářní, marketingový nebo kvótový rok, lze nejčistěji a nejspravedlivěji určit jen na základě zisku ucelených informací o obchodovaném mléku, které se Mleccop rozhodl shromáždit, sumarizovat, statisticky zpracovat. Vytvořením profesní databáze, se sleduje vznik kompletního registru výrobců, odbytových organizací, zpracovatelů a dalších subjektů, jež přijdou do styku s mléčnou surovinou.Potřebným impulsem podpory sdružování by bylo začlenění a vymezení pojmu odbytové organizace do ”právního předpisu”, který by stanovil právní mantinely, jako je tomu v členských státech unie, jež takto v rámci národní legislativy předaly odbytovým organizacím celou řadu kompetencí, pověření a oprávnění. Pokud bude chtít odbytová organizace využívat výhod pokladny v Bruselu, bude po přidružení České republiky do EU muset žádat o uznání a vyhovovat příslušným předpisům komunitárního práva.

Literatura:

1. Hůlka: Zemědělské družstevnictví, svazek 33, Praha 1931

2. MARKETINGOVÉ ORGANIZACE VÝROBCŮ, Praktický průvodce problematikou zakládání těchto organizací a jejich rozvoje v České republice. Vytvořeno jako součást projektu Phare CZ9703-01-02-01-02 ”Pomoc při rozvoji marketingových organizací výrobců v České republice”David Button, únor 1999

3. Ladýřová, Radka. Vznik a rozvoj odbytových center aneb jaká je jistota, že odbytové družstvo nebude vytunelováno. Rozhovor s Ing. Jaroslavem Zikou z Oboru evropské integrace MZe ČR. Farmář, duben 1999, str. 4

4. http://www.mlecoop.cz