Pekárenství loni prošlo otřesem, z 800 pekáren skončily desítky malých

Pekárenský průmysl prošel loni dramatickým otřesem a z 800 pekáren jich postupně skončily desítky, především v malých městech a na venkově, a očekává se, že mohou skončit další. I když Svaz pekařů a cukrářů ČR loni na jaře očekával, že problém budou mít především velké a střední pekárny, nakonec bylo extrémní zdražení mouky a energií kritické pro malé, často rodinné podniky, řekl dnes ČTK na brněnském veletrhu Salimatech výkonný ředitel svazu Bohumil Hlavatý. Pokud letos ekonomiku nezasáhne další silný negativní vliv, jakou byl loni vpád ruských vojsk na Ukrajinu, očekává, že by se mohla situace ve druhé polovině roku stabilizovat.

Pekárenství bylo podobně jako jiné druhy průmyslu či služeb poznamenané pandemií covidu a loňský rok měl být tím, kdy se nadechnou k novému rozvoji. Avšak dramatické zdražení mouky prakticky ze dne na den až na dvojnásobek a růst cen energií jim zasadil ránu. Za plyn platily pekárny v průměru o 350 procent více, protože řada z nich skončila na spotovém trhu. "Někomu stouply ceny až dvanáctkrát," doplnil Hlavatý.

Očekávání problémů velkých a středních pekáren vyplývalo z toho, že ceny určovaly řetězce, ale nakonec jejich růst akceptovaly. I přesto zavřelo loni na jaře pět velkých pekáren, které už nebyly po covidu v nejlepší kondici. Jejich roční obrat činil zhruba miliardu korun, což jsou tři až čtyři procenta kapacity českého pekárenského průmyslu.

Malé pekárny s ročními tržbami okolo pěti až deseti milionů korun, které mohly zdražit ze dne na den, skončily proto, že už dříve měly ceny pečiva o něco vyšší než řetězce a musely chleba a rohlíky zdražit tak, že už to část zákazníků nedokázala akceptovat. I když jich skončily desítky, tak to není na celkovém trhu vzhledem k jejich velikosti vidět. "Jedná se spíš o rodinné tragédie a škodu pro pestrost trhu. Padesát největších pekáren má 90 procent trhu," řekl Hlavatý. Zmínil však, že ve velkých městech, jako jsou Praha a Brno, dokonce vznikají nové malé pekárny, protože ekonomická síla obyvatel těchto měst je vyšší než v malých městech.

Dalším trendem, které loňský turbulentní rok přinesl, je návrat části obyvatel k nejlevnějšímu pečivu, tedy k rohlíkům a klasickému konzumnímu chlebu Šumava. Jejich loňská produkce bude patrně podobná jako v roce 2021. "I když se začalo prodávat více chleba o hmotnosti 600 gramů místo 1200 gramů a lidé začali méně pečiva vyhazovat, vyrobilo se ho stejně. Chléb je stále nejlevnější potravina s ohledem na energii, která v něm je. Lidé začali šetřit a místo dražšího jídla se vrátili k chlebu," řekl Hlavatý. Že se i přes úspory obyvatel nesnížila produkce, je dané také množstvím ukrajinských uprchlíků v Česku. Naopak se loni dramaticky propadla produkce sladkého a jemného pečiva, které museli pekaři citelně zdražit, protože rostla i cena cukru a tuků.

Největší zdražování je snad podle Hlavatého minulostí a další už by mělo být pouze v jednotkách procent a trh by se mohl stabilizovat. Že by ceny energií či pšenice klesaly, neočekává. Podle něj je potřeba, aby pekaři, kteří před ruskou agresí neinvestovali do modernizace provozů, investovali v nejbližších letech, aby byli konkurenceschopní. Ne všichni na to budou mít, proto předpokládá, že může nastat další probírka trhu. Očekává také, že majitelé budou muset zvyšovat platy zaměstnanců, protože jsou nízké. "Průměrně je to 28.000 korun včetně ředitelů," řekl Hlavatý.

Autor: ČTK