Pivo ze splašků, sušenky z lógru. Recyklované potraviny dobývají i Česko

Jára Cimrman kdysi prohlásil, že budoucnost patří aluminiu. Při pohledu na nové trendy v potravinářství to však vypadá, že budoucnost patří recyklovaným potravinám. A to rozličného druhu. Od piva přes pečivo až k zavařeninám.

Při pohledu na nové trendy v potravinářství to vypadá, že budoucnost patří recyklovaným potravinám | Foto: Deník/Pavel KopeckýSe zlatavým mokem uvařeným ze splaškové vody přišla nedávno na trh společnost Veolia. Pivo s názvem Erko pro ni uvařil jihočeský Pivovar Čížová. „Byla to pro nás zajímavá zkušenost. Nejdřív nás oslovila Veolie s tím, zda je vůbec možné z této vody pivo uvařit. Po konzultaci s našim sládkem jsme řekli, že to možné je,“ řekl k nezvyklé objednávce jednatel pivovaru Olaf Körner.

Největší úskalí však bylo udělat z „křišťálově“ čisté vody vodu vhodnou pro uvaření piva. „Recyklovaná voda je opravdu velmi čistá, ale chybějí v ní minerály. Ty jsme do ní museli přidat. Výsledek pak všechny překvapil a nebyl žádný rozdíl v kvalitě piva,“ dodal Körner.

Výroba ze splaškové vody zatím není kvůli technologii ekonomicky rentabilní, ale podle Körnera je to určitě cesta budoucnosti. S podobným nápadem, jak omezit plýtvání, přišli vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Ti vyrobili klasický český ležák ze ztvrdlého chleba.

„I nespotřebované pečivo je svým způsobem odpad. V žádném případě se tím nemyslí nějaké znečištěné nebo zplesnivělé pečivo, ale to ztvrdlé, které se nestihlo prodat," vysvětlil Milan Geršl z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Agronomické fakulty MENDELU.

Zbytky, které by jindy skončily v popelnici či ve žlabu skotu, zužitkovává i středočeská Biopekárna Zemanka. Ta si v tuzemském cirkulárním byznysu získala  renomé s krekry z pivovarského mláta a sušenek z kávové sedliny, které začaly prodávat prodejny IKEA. Nyní do jejího portfolia patří i sušenky z vylisovaných zbytků řepy, mrkve a jablek.

„Potravinářství patří obecně k velkým znečišťovatelům životního prostředí. A spousta zbytkových produktů zpracování se vyhodí, ačkoliv má svoji nutriční hodnotu. I proto jsme vymysleli způsob, jak z těchto zbytkových surovin opět vytvořit plnohodnotnou vstupní surovinu, jako je například máslo, či mouka a nestal se z ní odpad,“ řekl jednatel společnosti Jan Zeman.

Z "ošklivé zeleniny" vznikne Zbytkoláda Podobnou cestou se vydala i společnost Titbit, která využívá ovoce a zeleninu, která by jinak skončila v bio odpadu na přípravu pálenek, cibulového čatní či chilli pastu. „Ošklivou“ zeleninu využívá dál například i Potravinová banka, která z ní vyrábí tzv. Zbytkoládu.

Podle Anny Strejcové z platformy Zachraň jídlo teď Česká republika v otázce takzvaného cirkulárního byznysu následuje světové trendy. „Pouze je upravuje pro české prostředí. Ale je dobře, že se naši výrobci snaží využívat suroviny, které jsou označovány za odpadní. Firmy se ale zároveň bojí sankcí. Je to totiž zatím málo zmapovaný trh a existuje spousta nejasností. Například ze strany hygieny,“ dodala Strejcová.