Pivovary bojují o čest českého piva

Zatímco většina Čechů odmítá připustit, že by jejich národní nápoj ztrácel na kvalitě, mnozí odborníci si to nemyslí. Obávají se postupného přibližování chuti českého piva uniformním značkám ve světě. Pivo. Tradiční český nápoj, na jehož výrobu jsou Češi patřičně hrdí, zažil v poslední době hned tři útoky na svou dosud neochvějnou pověst. Britské sdružení na ochranu spotřebitelů piva CAMRA už v polovině listopadu varovalo, že snaha o úsporu nákladů v českém pivovarnictví začíná jít na úkor tradiční kvality.

Zkracuje se údajně doba zrání ležáků, místo kvalitního chmele se používají levnější odrůdy ze zahraničí. K této kritice se částečně přidal i světoznámý "pivní" novinář a autor mnoha publikací o pěnivém moku Michael Jackson.

A do třetice se rozpoutal spor o kvalitu piva mezi dvěma nejznámějšími českými pivovary. Plzeňský Prazdroj si v Radě pro reklamu neúspěšně stěžoval na takzvané pivní desatero, ve kterém Budějovický Budvar vyjmenovává výrobní postupy pro poctivé české pivo a přitom prakticky popisuje svou výrobu. Podle Prazdroje je ale taková reklama lživá, protože zpochybňuje schopnost dalších pivovarů vyrobit "poctivé" české pivo částečně jiným způsobem.

Jak je to ale tedy doopravdy s kvalitou českého piva? Hrozí Česku, že přijde o svou celosvětovou "pivní" výjimečnost?

Prazdroj obavy o osud českého piva nesdílí

"CAMRA se ve své kritice českého pivovarnictví řídí trochu populistickou představou o tom, že čím větší pivovar, tím horší kvalita piva," říká mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin. Je sice podle něj pravda, že investice do moderních technologií a slučování českých pivovarů způsobily, že v Česku už spotřebitel nenajde tolik chuťově rozdílných značek jako třeba v dobách komunismu. Značky, které zůstaly, už jsou ale opravdu kvalitní. "Dnes žádné pivo nezapáchá, žádné se rychle nezkazí," řekl LN Bechtin. Obecně se podle něj dá říci, že se kvalita českého piva rapidně zlepšila, a nikoliv zhoršila. A to i přes modernizaci provozu pivovarů.

Budvar například ve shodě s CAMRA tvrdí, že poctivé pivo je možné vyrobit stejně jako dříve pouze z celých hlávek toho nejkvalitnějšího žateckého chmele a že klasický pivní ležák musí zrát ve sklepích devadesát dní. "My ale vyrábíme stejně kvalitní pivo už od roku 1987 z chmelových granulátů, což je prostě slisovaný žatecký chmel, a doba zrání ležáku se pohybuje jen kolem 40 dní," uvedl mluvčí Prazdroje.

Předseda Sdružení pivovarů a sladoven Jan Veselý je přesvědčen o tom, že i když se některá česká piva vyrábí z chmelových granulátů a většina dokonce z chmelového extraktu, vzniklého prakticky chemickým louhováním hořkých látek z chmele, kvalitu pěnivého moku to samo o sobě rozhodně nemusí snižovat.

"Důležité je, že všechna česká piva se stále, laicky řečeno, poctivě vaří, zatímco na západě se často vyrábějí pomocí mnohem rychlejší infuze. Takové pivo pak může mít opravdu uniformní chuť takzvaného eurolageru," tvrdí Veselý. Česká piva jsou ale podle něj pro svou "chlebnatost" v chuti, nutící k dalšímu doušku, ve světové konkurenci stále nezaměnitelná.

Také zástupci Budějovického Budvaru potvrzují, že obecná kvalita českého piva se od dob komunismu zlepšila. Na druhou stranu ale úspora nákladů a sbližování technologických postupů podle nich skutečně vedou k tomu, že mizí rozmanitost značek a jejich chutě se rychle sbližují. A i když se tento trend v Česku údajně neprojevuje zdaleka tak silně jako v jiných zemích, pokud bude dál pokračovat, může vést opravdu k ohrožení pověsti českého originálního ležáku.