Pivovary trhly rekord. Díky pijákům z ciziny

Tolik piva jako loni se v Česku ještě nikdy neuvařilo. „Poprvé v historii se vyrobilo přes 20 milionů hektolitrů piva," pochlubil se předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Jenomže nebýt exportu, pivovary by si loňskou sezonu tolik nepochvalovaly. Na domácí půdě totiž spotřeba piva stagnuje.

Každý Čech, Moravan nebo Slezan loni vypil v průměru 143 litrů piva, což je o litr méně než v roce 2014. „Zatímco ve světě oslavuje české pivo v posledních letech skutečný rozmach, domácí produkce se držela na předloňské úrovni a ani loni se nevrátila nad úroveň doby před zvýšením spotřební daně," upřesnil Šámal. Spotřební daň vzrostla v roce 2010. Tehdy se spotřeba piva na jednoho Čecha propadla v porovnání s rokem 2009 o deset litrů.

Přesto lze s trochou nadsázky napsat, že Češi stále pijí první pivní ligu. Nelze totiž předpokládat, že jinde ve světě by se spotřeba piva oproti roku 2014 zvýšila o desítky litrů. Tehdy totiž za Čechy skončili se 107 vypitými litry piva Němci a se 106 litry pak Rakušané.

Nicméně domácí pivovary držel nad vodou především export, který se meziročně zvýšil o 13 procent na rekordních 4139 tisíc hektolitrů. „Export do zemí mimo Evropskou unii byl v loňském roce ovlivněn ruským embargem a významným propadem kurzu rublu. I přesto však zůstalo Rusko loni největším spotřebitelem českého piva mimo země EU," přiblížil šéf pivovarského svazu.

Jen pro představu: export do Ruska se loni oproti roku 2014 snížil o 61 procent na zhruba 150 tisíc hektolitrů. Druhé největší množství českého piva mimo EU pak míří na americký trh, který však ani přes třináctiprocentní navýšení loni nedosáhl ani sta tisíc hektolitrů.

Těžiště českých vývozců ovšem leží těsně za našimi hranicemi. Největšími odběrateli jsou Slovensko a Německo. A tak zatímco na východ od nás mířilo zhruba 1,1 milionů hektolitrů českého piva, na západ přes 900 tisíc hektolitrů. České pivovary se přitom na zahraničních trzích podle Šámala nepodbízejí cenou. „Uvědomily si, že jestli chtějí uspět, musí se zaměřit na marketing. Rostoucí export je tedy výsledek markentingových akcí," řekl Deníku předseda svazu pivovarníků.

Místní pivovary vyvážejí svoji produkci do 25 států Evropské unie a do 72 států mimo EU.Pivovarníkům ale dělá starosti to, že Češi kráčejí po stopách třebaněmeckých konzumentů a pivo raději pijí doma než v restauracích nebo hospodách. Podíl v hospodách vypitých piv představuje 40 procent, zbylých 60 procent lidé nakupují v obchodech. Zhruba před třiceti lety byl tento poměr přesně obrácený.

„Poklesla spotřeba výčepního piva, naopak vzrostla 
u ležáků. Loni se tak křivky spotřeby poprvé téměř setkaly a vyrovnaly na úrovni 47 procent trhu. Čeští konzumenti si pivo více vybírají 
a zaměřují se na kvalitu," doplnil Šámal.

To potvrzuje i Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus, který v minulých letech vařil téměř výhradně desítku. „V poslední době dávají pivaři přednost našim chuťově plným ležákům, jako například nepasterizované dvanáctce. Tato piva vyžadují vyšší chmelení než piva výčepní," uvedl Zítek.

Potvrdil tak zprávy, že čeští chmelaři mají napilno a kvůli vyšší poptávce se chystají rozšířit plochu chmelnic o 150 hektarů na přibližně 4700 až 4800 hektarů. „Nárůst plochy je především reakcí na vyšší poptávku po českém chmelu a na oživení cenové hladiny po období stagnace. Zároveň je mladší porost důležitým faktorem pro dlouhodobou výnosovou stabilitu," vysvětlil Zdeněk Rosa z Chmelařství Žatec.

Jinak řečeno: po českém chmelu se jen zaprášilo. Prodej se odrůda od odrůdy trochu liší, ale chmelaři by svou produkci ze současné plochy a při uvažované průměrné produkci vyprodali do roku 2019 nebo 2020.

Český chmel míří především do zahraničí – 75 až 80 procent z celkové produkce. Největšími odběrateli jsou japonské pivovary, které ve velkém vaří spodně kvašené ležáky plzeňského typu. Pěstitelé si ale brousí zuby i na americký trh a zajímavě se jim jeví i stále rostoucí počet českých minipivovarů.

Těch už loni vařilo pivo více než tři sta a další ještě budou přibývat. Jejich podíl na trhu je ale stále zanedbatelný, protože v celkové výrobě zaujímají asi 1,5procentní podíl. Nicméně prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň se domnívá, že v České republice by se uživila i tisícovka těchto výrobců. Mohlo by jít především o takzvané restaurační minipivovary, které vaří pivo pouze pro svou spotřebu například ve své přidružené restauraci. „Doopravdy si nekonkurují a můžou být třeba tři v jedné ulici," řekl ČTK Šuráň.

Kromě těchto minipivovarů v České republice vyrábí pivo šest velkých pivovarských společností, které vlastní 19 pivovarů, a 29 samostatných pivovarů.