Pokles cen masa je v rukou obchodníků

Metro: 8.2.1999

Pokles cen masa je v rukou obchodníku

SLOUPEK

Od chvíle, kdy jsem pocátkem letošního roku avizoval stagnaci ci mírný pokles spotrebitelských cen potravin, se v ceských médiích objevila již pekná rádka informací o tom, že ceny té ci oné potraviny stoupají ci k takovému vývoji dojde. Tyto informace obvykle vycházejí z týdenních šetrení Ceského statistického úradu, který porovnává cenový vývoj v uplynulém týdnu, a ejhle, obcas se vzájemný index vyšplhá na vyšší císlo než sto procent. Jenže o týdenní ceny ci sezonní komodity (napr. ovoce a zelenina) zas až tak nejde - mnohem duležitejší je trend a celkový a celosvetový vývoj. A v tomto smyslu jsou strašici a strašilky národa v prognózách o zvyšování cen vedle jak ta borovice, protože k takovému vývoji nejsou objektivní argumenty.

Príkladu poklesu malospotrebitelských cen je v soucasné dobe celá rada - ceský národ by ale napríklad mohl zajímat vývoj cen masa, zejména veprového. Jednak máme ješte všichni v pameti úsilí naší zeme o zastavení dotovaných dovozu techto produktu z Evropské unie (EU) na prelomu lonského a letošního roku, jednak se rízky, bucky, kotlety ci moravští vrabci v našich zemích konzumují docela casto. To je, mimochodem, jeden z duležitých aspektu, kterým celá domácí spotrebitelská verejnost drží domácí producenty veprového cástecne nad vodou - kdyby totiž pomerne vysoká spotreba veprového v CR významneji klesala, napríklad v rámci celosvetového trendu racionalizace výživy, byly by starosti našich zemedelcu o mnoho vetší.

Ony nejsou malé ani nyní. Veprové z Evropy již do CR proudí opet, a ackoli ministr zemedelství tvrdí, že v mnoha prípadech jde o dobeh loni uzavrených kontraktu, není cenový tlak techto importu, v dobe previsu nabídky této komodity na vnitrním trhu, nevýznamný. Domácím exportérum se navíc nepodarilo dosud, a to i s podporou státu, vyvézt z CR žádné významné objemy veprového masa. Mnohaleté casové, cenové a produkcní rady navíc ríkají, že pocátkem roku, zejména v lednu a únoru, spotrebitelská poptávka po masu obecne klesá, a klesají tak i spotrebitelské ceny. Jiná vec je, zda pokles spotrebitelských cen kopíruje vývoj cen zemedelcu, prípadne zpracovatelu. Zatímco u obou, a zejména u první skupiny podnikatelu, ciní pokles cen deset a více procent, na pultech obchodníku jde rádove o procenta. Cenový mícek je tedy nyní na jejich strane dvorce. Maso, a to nejenom veprové, by nicméne melo být levnejší - a k nárustu cen by nemelo dojít v podstate zhruba do poloviny roku. Od domácích zemedelcu se tedy v tomto období asi dockáme dalších protestu.

Jde ovšem o to, jak bude kdo tyto protesty vnímat a jaké metody k jejich rešení budou zvoleny. Pravda je taková, že za cást svých problému zemedelci objektivne nemohou - ceská ekonomika nemá bohužel takovou výkonnost, aby si mohla dovolit razantní dotacní politiku - bud dotací cen placených zemedelcum, nebo podporou vývozu. Naše zeme navíc nemá obecne pro zemedelskou produkci ideální klimatické podmínky, takže vyrábíme dráž anebo za vetšího úsilí. Druhá pravda je taková, že na ochranu domácích producentu nelze donekonecna prijímat jakákoli opatrení, nebot ta omezují prístup zahranicního zboží na náš trh. Pri takové taktice je totiž zrejmé, že nás zase na oplátku zahranicní trh nepustí tam. Jako zásadní se proto jeví prijetí takové koncepce, která bude pravdive deklarovat státní podporu pouze urcité strukture produkce, zatímco na nekteré programy bude vedome rezignovat - a také to bude natvrdo receno. Cili: chránit domácí producenty veprového urcitým zpusobem mužeme, pakliže to bude soucástí priorit - avšak vzdáme se podpory cehosi jiného. Jinak bychom totiž mohli chránit vše - a spotrebitel bude mimochodem za vše platit vyšší ceny -, jenže pak nahradíme drívejší politické ostnaté dráty kolem naší zeme dráty ekonomickými. Bohužel se zdá, že se nekteré základní kameny k takovým hrázím již navážejí na místo svého urcení - zdaleka nejen v deklarovaném zájmu na záchranu ceského zemedelství.

PETR HAVEL, publicista