Polovině českých živočichů a rostlin hrozí vyhubení

Žluťásek barvoměnný kdysi žil na většině území republiky, v současnosti přežívá jen v Bílých Karpatech.

Podobně jsou na tom i další motýli, obojživelníci, ryby, ale i různé květiny. Podle aktuální zprávy o stavu životního prostředí, kterou dnes projedná vláda, hrozí vyhubení polovině českých živočichů a rostlin.

"Z výsledku každoročního monitoringu vybraných druhů a biotopů České republiky a aktuálních Červených seznamů vyplývá, že ohroženo a na ústupu je více jak polovina sledovaných rostlinných a živočišných druhů," uvádí se v dokumentu, který má Aktuálně.cz k dispozici.

Ptáci či rostliny ubývají především proto, že jim mizí jejich přirozené prostředí, které potřebují k životu. Mezi negativní zásahy patří odvodňování mokřin, rozdrobování krajiny novými silnicemi či používání chemických hnojiv na polích.

"Negativní populační trendy ohrožených druhů nejsou v naprosté většině případů důsledkem přímého využívání, ničení či pronásledování jednotlivých druhů, ale představují následky nevhodného hospodářského využívání krajiny," píše se ve zprávě, kterou spolu s Českou společností ornitologickou a dalšími institucemi zpracovala Česká informační agentura životního prostředí CENIA.

Desítky motýlů v ohrožení

Mezi nejvíce ohrožené druhy patří například ryby, obojživelníci, ptáci, ale také vážky nebo denní motýli.

"V různém stupni ohrožení je 73 druhů denních motýlů, tedy 51 procent z dosud přežívajících 143 druhů. Celkový počet vyhynulých a ohrožených druhů pak dosahuje plných 56,6 procent," uvedli před časem ve své studii Jiří Beneš a Martin Konvička z Entomologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích. Vědci vycházeli z aktuálních poznatků z mapování českých denních motýlů.

Podobně jsou na tom i "příbuzní" motýlů. "I útržkovité poznatky přírodovědců ukazují, že podobně jako denní motýli na tom jsou i některé skupiny nočních motýlů, pavouci, blanokřídlý hmyz či listorozí brouci," varují odborníci z Entomologického ústavu.

Z polí mizí jejich typičtí obyvatelé

Důležitým indikátorem přírodní rozmanitosti ve světě i v Česku se díky své popularitě a dostatečně dlouhému soustavnému sledování staly různé druhy ptactva.

Zvláště alarmující je přitom úbytek polních druhů ptáků, kteří doplácejí na intenzifikaci zemědělství. "Postřiky zemědělské půdy pesticidy loni vyskočily o necelých devět procent, spotřeba hnojiv o jedenáct procent a je už o 43 procent vyšší než v roce 2000," upozornilo ekologické Hnutí Duha, které vycházelo z informací ve zmiňované zprávě o životním prostředí.

Podle tohoho dokumentu mizí ptactvo ze zemědělské krajiny už roky. "Přes určitá zlepšení v první polovině 90. let přetrvává od druhé poloviny 90. let opět negativní vývoj, tedy snižuje se početnost sledovaných druhů ptáků," varuje ekologická zpráva pro vládu.

Mezi typické představitele ubývajích druhů patří čejka chocholatá. "Mezi lety 1982 a 2007 poklesly její počty o více než devadesát procent. Podobná situace je přitom ve většině zemí Evropy," konstatoval Václav Zámečník z České společnosti ornitologické, která se snaží tragický konec tohoto druhu odvrátit.