Polské bači trápí při výrobě sýra unijní byrokracie

Bačové v horách na jihu Polska, kde se tradičně vyrábí ovčí sýr oštěpek, si stěžují na byrokracii a přísné kontroly. Ty musejí přetrpět, aby sýr mohl nést chráněné označení původu udělované Evropskou komisí. O certifikát, jenž potřebují pro výrobu "unijního" oštěpku, proto podle deníku Gazeta Krakowska ztrácejí zájem.

Horalé na jednu stranu říkají, že zařazení oscypku, jak se oštěpek v Polsku správně nazývá, na seznam potravin chráněných Evropskou unií pro ně bylo skvělou reklamou. Pochvalují si, že o jejich slaný, ornamenty zdobený sýr je obrovský zájem. Na druhou stranu ale tvrdí, že reklama je jedinou výhodou unijní registrace.

Nelíbí se jim časté kontroly a požadavky, které musejí splňovat. Každý bača, který chce, aby jeho oscypek nesl ochranné označení EU, musí svoje ovce nechávat prohlédnout zvěrolékařem, objednat si rozbor vody, kterou používá při výrobě sýrů. Psi, kteří hlídají stáda, musejí mít potvrzení o očkování a bačovi pomocníci zase zdravotní průkazy. Kontroly má na starosti potravinářská inspekce.

"Fušery, kteří vyrábějí oscypek z kravského mléka, nikdo nekontroluje, inspekce chodí jenom k těm, kdo mají registraci" postěžoval si v Gazetě Krakowské Stanislaw Rychtarczyk, který své ovce pase na jedné z tatranských luk. Kontrol ještě přibylo, když se v médiích objevily informace o tom, že podvodníci oscpyky neudí, ale místo toho je kvůli barvě namáčejí v kávě nebo čaji.

"Nejrůznější kontroly nás doslova mučí, zatímco ti nezaregistrovaní bez problémů prodávají svoje padělané sýry a mají od všeho pokoj," řekl Kazimierz Furczoń z vísky Leśnica. Kvůli tomu se letos může stát, že Furczoń bude jediným z regionu Tater, kdo se o certifikát pro výrobu pravého oscypku bude ucházet.

Polský oscypek, který se smí vyrábět jen v některých oblastech Malopolského a Slezského vojvodství, získal ochrannou známku původu EU před dvěma lety. Varšava o něj dlouho vedla spor s Bratislavou; Polsko a Slovensko se nakonec dohodly na tom, že názvy sýrů se nebudou překládat. Registraci má oscypek i Slovenský oštiepok. Polská i slovenská verze sýru se vyrábí z ovčího mléka, do kterého se přimíchává kravské. V Polsku nesmí podíl kravského mléka překračovat 40 procent, na Slovensku 80 procent.

Polsko má 15 potravinářských specialit chráněných Evropskou unií. Kromě oscypku je to například podhaláňská brynza nebo sladký svatomartinský rohlík nadívaný bílým mákem. Polsko a Česká republika už několik let bojují o kabanos, Češi podali námitky proti tomu, aby si Poláci tento salám nechali zaregistrovat. Češi argumentovali tím, že kabanos není tradiční specialitou, protože se vyrábí ve více zemích střední Evropy a jednotlivé receptury se liší.