Prenatální programování postnatálního vývoje prasat

Mohou se uplatnit klasické mechanismy exprese

Studie zabývající se nízkou porodní hmotností selat mají v oboru porcinní medicíny již dlouhou historii. Tato selata mají nižší růstový potenciál a horší kvalitu masa ve srovnání s ostatními selaty ve vrhu. V současných komerčních chovech s deseti až 15 selaty ve vrhu patří rozdíly v průměrné porodní váze k nejvíce variabilním parametrům v postnatálním růstu a užitkovosti, nezávisle na počtu narozených selat. Nízká porodní hmotnost je charakteristická pro subpopulaci těchto prasnic, podobně jako následek nevyrovnanosti mezi stupněm ovulace a uterinní kapacitou, způsobenou následnou selekcí velikosti vrhu. Na základě experimentálních studií předpokládáme, že vyšší počet plodů 30. dne délky březosti primárně ovlivňuje vývoj placenty a má perzistentní negativní dopad na růst placenty a potom na vývoj plodu. Embryonální myogenní genová exprese je tedy již 30. dne gestace vytvořena. Pozdní efekt metabolismu na kvalitu oocytů a raný embryonální vývoj byl již popsán. V rozporu s množstvím plodů v děloze je embryo primárně ovlivněno předchozím katabolismem. Dostatečné množství literárních zdrojů týkajících se imprintingu genů a interakce mezi metabolismem, výživou a metylací potvrzují, že se mohou uplatnit klasické mechanismy exprese. Potenciální znalosti z oboru genomiky, epigenomiky, nutrigenomiky a proteomiky přináší nové požadavky na experimentální práce a řízení chovu, což prezentuje značnou výzvu pro budoucí výzkum a prenatální programování u prasat.